V pátek a sobotu se koná druhé kolo voleb do třetiny Senátu. Voliči rozhodují o zbývajících 24 kandidátech, kteří se snaží získat či obhájit křeslo v horní komoře parlamentu. Ač v druhém kole bývá zájem o volby nízký, hlasování je to důležité. Třeba i proto, že nově složený Senát bude rozhodovat o většině ústavních soudců.
Senát je nemalou částí společnosti vnímán jako komora, která je nadbytečná, nepotřebná a mohla by být zrušena. A svými výroky to podporují i vysocí představitelé státu. Jako ministr financí tuto myšlenku před několika lety oživil Andrej Babiš (ANO), podobně hovoří i prezident Miloš Zeman. Naopak o tom, proč je důležité druhou komoru parlamentu mít, jsme psali před prvním kolem voleb do Senátu.
Tyto volby do horní komory jsou navíc o něco důležitější než jiné. Jejich výsledky totiž mohou mít vliv na další velmi podstatnou instituci státu, totiž na Ústavní soud.
V obsazování instituce, která musí plnit ochranu ústavnosti v Česku, hraje Senát nezanedbatelnou roli. Jak vyplývá z Ústavy, je mandát ústavních soudců desetiletý. A základní zákon také určuje, jakým způsobem a kým jsou ústavní soudci jmenováni. Kandidáty navrhuje prezident, ke jmenování však potřebuje souhlas právě Senátu.
- (1) Ústavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let.
(2) Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu.
Situace je významná tím, že většinu soudců Ústavního soudu (ÚS) jmenoval na začátku svého prvního prezidentského mandátu Miloš Zeman. A právě těm bude mandát končit. Týká se to i kompletního vedení ÚS včetně předsedy Pavla Rychetského, který stojí v čele této důležité instituce již po druhé funkční období, tedy od srpna 2003.
Z celkových patnácti soudců končí mandát sedmi z nich v roce 2023, dalším třem do června 2024. A jedno místo je od prosince 2021 stále neobsazeno po Kateřině Šimáčkové, která se stala soudkyní Evropského soudu pro lidská práva.
Návrhy od nového prezidenta
Nově složený Senát tak bude rozhodovat o jedenácti soudcích z patnácti. V květnu 2023 končí mandát místopředsedům ÚS Miladě Tomkové a Jaroslavu Fenykovi, v srpnu pak ze soudu odejde předseda Pavel Rychetský.
O nových soudcích bude kromě Senátu rozhodovat také nový prezident. Miloši Zemanovi končí v březnu příštího roku mandát, a tak bude návrhy na ústavní soudce předkládat horní komoře nová hlava státu. Senátorský sbor bude v tu chvíli velmi výrazný a viditelný. A pro nového prezidenta to bude jedna z důležitých povinností v prvních měsících po nástupu do funkce.
Vzhledem k tomu, že volba hlavy státu je přímá, není zatím předvídatelné, kdo se funkce ujme. Zda to bude kandidát s politickými zkušenostmi, politický nováček nebo kandidát se sklony k populistickým řešením. Právě horní komora ale bude muset se vší vážností hradní návrhy posoudit a měla by být garantem vysoké úrovně a kvality kandidátů.
Popsaný trojúhelník je důležitý i proto, že se Senát stává žalobcem v případě, že by prezident hrubě porušoval Ústavu – a je to Ústavní soud, kdo rozhoduje, zda se prezident provinil.
Důležitost Ústavního soudu
Ústavní soud je institucí, která si v české společnosti vydobyla vysoké renomé. Je také politickou institucí, které věří nejvyšší podíl obyvatelstva. V srpnu 2021, kdy CVVM zveřejnil poslední data, přesahovala důvěra v instituci 65 procent.
Představuje rovněž instituci, ke které se upínají naděje poslanců i senátorů, kteří nesouhlasí s některými zákony či nařízeními. Během posledních dvou let to bylo patrné zejména na normách týkajících se povinného očkování proti covidu-19 či uzavírání obchodů. Poměrně zásadním nálezem bylo i rozhodnutí, kterým ústavní soudci donutili parlament upravit volební systém do Poslanecké sněmovny. Část tehdejšího volebního zákona zrušili, považovali jej za nespravedlivý.
Volby do Senátu tak není dobré podceňovat. Třeba i proto, že senátoři budou rozhodovat o složení soudu, jehož rozhodnutí mají na život v Česku stejně velký vliv jako sněmovna i Senát dohromady.
