Průměrná délka civilních řízení u okresních soudů loni vzrostla z 263 na 281 dní. Déle tam trvala i trestní řízení, namísto 195 dní průměrně 201. Vyplývá to z výroční zprávy o stavu české justice za uplynulý rok, kterou zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti. Délky řízení mírně ovlivnila pandemie covidu-19, která ale podle ministryně Marie Benešové (za ANO) jinak do chodu justice příliš nezasáhla.
„Musím pochválit české soudy, že se s tím celkem dobře vyrovnaly,“ řekla ministryně o komplikacích spojených s pandemií. „Byla jsem příjemně překvapena. Soudům jsme dávali doporučení, která akceptovaly. Velmi rychle se naučily s videokonferencemi, a to nejen soudy, ale i Vězeňská služba,“ pokračovala. Dodala, že covid-19 tak nečekaně přispěl k posunu elektronizace justice.
Pandemie měla podle ministerstva vliv i na to, že v mnoha soudních agendách došlo k poklesu počtu nových věcí. „Citelný je pokles v civilní i opatrovnické agendě. V trestní agendě došlo k poklesu méně závažných trestných činů. Naopak došlo k nárůstu v agendě elektronického platebního rozkazu, kdy soudy v roce 2020 obdržely o 16 procent věcí více než v roce 2019,“ popsala Benešová v úvodním slovu ke statistické ročence.
Ministerstvo ale zároveň upozornilo, že pokles počtu nových věcí automaticky neznamená rychlejší soudy. „Není to tak jednoduché, že by se s poklesem nápadu vyčistily všude stoly. Soudy nemohly dělat práci tak, jak byly zvyklé. Po nějakou dobu se nedalo jednat, nedalo se sedět v kancelářích, což do značné míry znamenalo pokles produktivity,“ vysvětlil průměrné prodloužení řízení šéf ministerského odboru dohledu Jan Převrátil.
Benešová k tomu upozornila, že při srovnání délky sporných civilních a obchodních věcí u soudů prvních stupňů zaujímá Česko šestou příčku z 27 států Evropské unie.
Větší flexibilita soudců
Ministerstvo nyní zkoumá, zda za loňským poklesem kriminality stojí i jiné faktory než omezení spojená s pandemií. „Osobně si myslím, že je to hlubší jev a bude to mít do budoucna vliv na předělání agend a určitý přesun trestních soudců na potřebnější agendy,“ prohlásila ministryně a zmínila konkrétně přesun ke správnímu soudnictví.
Poukázala i na to, že velká část trestních případů se řeší dohodou o vině a trestu. „Soudce je univerzální a musí být připraven na to, že změní svůj repertoár. Justice je konzervativní, někteří předsedové krajských soudů se těmto přesunům zuřivě brání. Snažíme se je přesvědčit,“ doplnila.
Náměstkyně justiční sekce ministerstva Klára Cetlová k tomu dodala, že přesun soudců z jedné agendy na druhou lze uskutečnit tak, že se při další jmenovací etapě nových soudců posílí poddimenzované úseky. Označila to za „cestu, která není pro soudce tak bolestivá“.
Ministryně v ročence také připustila, že české soudnictví má nedostatky v oblasti on-line dostupnosti informací, například pokud jde o jejich dostupnost lidem se zrakovým či sluchovým postižením.
Česká justice na tom není tak špatně, uvedla Šimáčková
Ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková by stav české justice v době pandemie neviděla tak dramaticky. „Když to srovnáme v evropském prostoru, tak jsme opravdu někde v průměru,“ konstatovala. Podle ní bylo vidět, že ze začátku šíření nákazy justice hledala způsob, jak na pandemickou situaci v zemi zareagovat. A délka řízení se prodloužila také proto, že lidé měli například delší dobu pro podání odvolání, myslí si Šimáčková.
Například Ústavní soud využil období pandemie k odstranění řady nedodělků, uvedla soudkyně. „Stav projednávání věcí před Ústavním soudem je ve velmi dobré kondici a mám pocit, že podobným způsobem zareagovaly obecné soudy a třeba zvolily i moderní metody, které nám pomáhají,“ řekla Šimáčková. Zmínila například on-linový způsob komunikace s účastníky na dálku.
Pro rychlejší a jednodušší práci justice by se Šimáčková zaměřila na kvalitu soudních řádů, a to zejména trestního, který je podle ní velmi komplikovaný. „Umožňuje řadu kliček, které mohou lidé se svými advokáty využívat,“ řekla a zároveň dodala, že kvůli tomu se pak celý soudní proces prodlužuje.
