Ústavní soud podle předsedy Pavla Rychetského vstupuje do nového roku v dobré kondici, ačkoli má o jednoho člena méně. Očekává, že prezident jmenuje brzy soudce nového, nepředpokládá ale, že s ním bude jméno konzultovat. V Interview ČT24 se Rychetský vyjádřil také k čekání na jmenování předsedy Nejvyššího správního soudu nebo k senátorské stížnosti na povinné očkování proti covidu-19.
Vztahy s prezidentem neexistují, řekl Rychetský. Nečeká tak zájem o konzultaci k doplnění Ústavního soudu
Interview ČT24: Pavel Rychetský (zdroj: ČT24)
Ústavní soud přišel nedávno o Kateřinu Šimáčkovou, která odešla do Štrasburku, kde u Evropského soudu pro lidská práva loni v prosinci složila slib. Členů Ústavního soudu je tedy místo patnácti čtrnáct. „Ústavní soud je velmi stabilizovaný. Nějakou dobu vydržíme ve čtrnácti,“ říká přesto Rychetský. Současný stav nevyřízených kauz je podle něj mezi pěti a šesti sty. „Když to vydělíme čtrnácti, je to přijatelné a jsme schopni rozhodovat v reálných lhůtách,“ tvrdí.
Sudý počet soudců podle něj zatím není problém. Dřív nebo později ale bude nezbytné, aby prezident našel osobu, která získá souhlas v horní komoře parlamentu a která volné místo obsadí. „Snad si na Hradě uvědomují, že nový soudce by měla být žena, protože aby z patnácti soudců zůstala jedna, to by nebylo dobré,“ podotýká Rychetský s odkazem na soudkyni Miladu Tomkovou.
Netuší, kdo by novým soudcem, respektive soudkyní, mohl být, zájemců je prý hodně. „Spoléhám nejen na moudrost prezidenta republiky, ale také na moudrost Senátu. To bude filtr, já do toho nemůžu zasahovat,“ říká. Konzultaci s prezidentem však neočekává. „Bylo období, kdy tento a předchozí prezidenti měli zájem se mnou takové věci konzultovat. To období je pryč. Vztahy s prezidentem, abych tak řekl, neexistují.“
Sám by dal v pozici nového ústavního soudce přednost člověku, který prošel praktickou zkušeností, před akademikem. Zkušenosti s lidmi a jejich osudy považuje za nenahraditelné.
Prázdné místo v čele Nejvyššího správního soudu
Předsedu pak po odchodu Michala Mazance nemá Nejvyšší správní soud. Podle mluvčího prezidenta čekala hlava státu na nového ministra spravedlnosti. Rychetský prodlevu chápe, ale myslí si, že už je načase, aby se obsazení tohoto soudu vyřešilo.
Šéf Nejvyššího správního soudu není jen soudce, je to podle Rychetského politicky odpovědná figura a manažer. Tento justiční orgán je navíc podle něj v současnosti zavalen ohromným množstvím správních žalob a kasačních stížností a chybějící soudce je citelnou mezerou ve fungování.
Předseda Ústavního soudu se také vyjádřil ke zvažované kompetenční žalobě, kterou chystal předseda vlády Petr Fiala (ODS) kvůli jmenování či nejmenování některých ministrů. Nakonec na ni ale nedošlo. „Stáli bychom před problémem, který nemá jednoznačný precedens v naší judikatuře,“ naznačil Rychetský.
„Zatím vždycky se spory mezi dvěma vysokými ústavními činiteli řešily jejich dialogem, nemusel je řešit soud. Pro soudy by to bylo zajímavé, ale pro společenskou atmosféru v zemi by to nebylo dobré.“
Není podle něj potřeba kvůli podobným situacím měnit text ústavy. „Ústava je rigidní norma, je záměrně kusá a obecná, aby tu byl prostor pro politický dialog. Na druhou stranu je zájem na tom, aby ústava vydržela. Žít v zemi, kde se do ústavy sahá jednou dvakrát ročně, to by byla tragédie.“ Na to, za jaké situace za rozpadu Československa vznikala, je to podle něj zdařilé dílo.
Senátorská stížnost na povinné očkování
Problém pandemie právníci podle Rychetského vnímají jako konflikt dvou hodnot, které si zaslouží ochranu. Jednou je svoboda jednotlivce, který je omezován ve sdružování, podnikání. Ale na druhé straně je ochrana veřejného zdraví.
„Ústavní soud dávno dospěl k závěru, že jednotlivé ústavou chráněné hodnoty nejde seřadit podle důležitosti. V každé kauze má přednost ta či ona hodnota s ohledem na okolnosti. U zákazu bohoslužeb jsme si řekli, že to je příliš velký zásah do víry a svědomí. Nebo zákaz opuštění republiky, to je absolutně vyloučeno, po zkušenostech z minulého režimu není možné nikomu bránit v odchodu a návratu.“
Na Ústavní soud také míří stížnost skupiny senátorů na povinné očkování seniorů a vybraných skupin obyvatel proti covidu-19, které nařídila vyhláškou předchozí vláda Andreje Babiše (ANO).
„Před lety jsme judikovali, že stát má v situacích, které to vyžadují, právo nařídit povinné očkování. V poválečné době to zachránilo napříč Evropou tisíce životů. Ústavní soud není ale složen z odborníků, epidemiologů, kteří by byli schopni posoudit, že teď je taková situace,“ říká k tomu Rychetský. Názory odborníků jsou podle něj rozporné, a co si s tím Ústavní soud počne, to nelze v tuto chvíli odhadnout.