Petr Pithart strana 4 z 4

Před třiceti lety se obyvatelé Československa probudili do světa, v němž už komunistická strana nebyla vedoucí silou ve společnosti. Den předtím, 29. listopadu 1989, tento článek 4 československé ústavy totiž zrušila. „Je to jedno z mých prvenství: byl jsem to já, kdo o potřebě zrušit článek 4 poprvé promluvil v živém vysílání televize,“ vzpomínal v pořadu Události, komentáře herec a bývalý představitel hnutí Veřejnost proti násilí Milan Kňažko.

Revoluční listopad, probuzení do svobodné země, očekávání revoluce i ekonomická transformace. Po třiceti letech se v Laterně magice, kde Občanské fórum v roce 1989 zformulovalo své požadavky komunistické vládě, sešli ústřední postavy tehdejšího dění Václav Klaus, Petr Pithart a Zdeněk Jičínský. Diskuzi moderovala Světlana Witowská.

Česko je stále na cestě k vytvoření občanské společnosti, která je základem ústavní demokracie. Někdejší disident, bývalý český premiér a expředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) to uvedl v sídle horní komory parlamentu na konferenci věnované třicetiletému vývoji po pádu komunistického režimu v Československu.

Senát podle svého předsedy Jaroslava Kubery (ODS) bude vždy hájit demokratické principy a bude pojistkou ústavnosti, snahy o jeho likvidaci je podle něj třeba odmítnout. Horní komora je součástí třicetileté obnovy demokracie v Česku, řekl předseda Senátu při slavnostním shromáždění ke 30. výročí pádu komunistického režimu v roce 1989.

Ve věku 78 let zemřel někdejší český politik Jan Stráský, který byl posledním federálním předsedou československé vlády. Informaci přinesl Deník.cz a potvrdila ji řada zdrojů ze Stráského okolí. Bývalý ministr dopravy a zdravotnictví po odchodu z politiky stál v čele Národního parku Šumava a také byl předsedou Klubu českých turistů.

Zatímco v srpnu 1968 skončily naděje pražského jara násilným vpádem vojsk ze zahraničí, o rok později už stáli Češi a Slováci proti Čechům a Slovákům. Právě před padesáti lety, především 20. a 21. srpna 1969, se v ulicích střetly desítky tisíc zoufalých protestujících se surovým zásahem pořádkových jednotek. A 22. srpna byl schválen takzvaný „pendrekový zákon“, který měl násilí ospravedlnit a který podepsali i milovaní představitelé pražského jara, včetně Alexandra Dubčeka. Tehdy naplno začala tvrdá normalizace pod dozorem Gustáva Husáka.

Česká společnost se nechce poučit ze svých dějin a platí za to vysokou cenu, obává se Petr Pithart. V novém vydání knihy Osmašedesátý se někdejší premiér a předseda Senátu zamýšlí nad událostmi, které vedly k vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa, i důsledky okupace. Knihu začal psát po vzniku Charty 77, teď ji doplnil o nové postřehy.

Česko je pevně ukotveno na Západě a díky jasným postojům ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) už tomu odpovídá i česká zahraniční politika. Jeho práci i jasnější postoje premiéra Andreje Babiše (ANO) ocenil někdejší předseda české vlády i Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). Podle něj je dobrou zprávou, že po dvaceti letech členství v NATO s Aliancí vyjadřuje spokojenost víc lidí než v době vstupu.

Poslední velký pokus o zastavení komunistické totality rozprášila policie – věrná již novému režimu – v Nerudově ulici před 71 lety. Na Hrad šli studenti s výzvou prezidentu Benešovi, aby neustupoval komunistickým požadavkům. Události roku 1948 si připomněli pamětníci, dnešní studenti i politici u památníku v Nerudově ulici.

Řady osobností, které Česká advokátní komora uvedla do Právnické síně slávy, rozšířil několikanásobný předseda i místopředseda Senátu a také dlouholetý pedagog Petr Pithart. V rozhovoru s Markétou Bočkovou pro Týden v justici vzpomíná na počátky jednání o uspořádání federace Čechů a Slováků, které označil zlidovělým termínem dvojdomek, na své působení v Senátu a komentuje i možné ovlivňování soudců Hradem.

Mnozí diváci ji znají jako odvážnou advokátku, která ve snímku Hořící keř marně hájí matku Jana Palacha. Ve skutečnosti byla Dagmar Burešová kvůli tomuto případu sledována StB a její dcera nemohla vystudovat, i tak ale po letech nelitovala, že se do kauzy Palach pustila. Za minulého režimu bojovala proti „větrným mlýnům“ často, když hájila disidenty i jiné nepřátele režimu. Po listopadu 1989 se pak jako první ministryně spravedlnosti pustila do justiční reformy.

V úterý má dolní komora britského parlamentu rozhodnout o brexitové dohodě, kterou s Unií vyjednala premiérka Theresa Mayová. Hlasování vláda kvůli očekávané porážce už jednou raději odložila. Český expremiér Petr Pithart (KDU-ČSL ) se obává důsledků, například obnovení napětí v Irsku. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce. Podle filosofa a sociologa Václava Bělohradského je neetické, že se Brusel snaží Britům odchod ztížit. Oponoval mu politolog Petr Kopecký, podle nějž Unie učinila maximum ústupků.

První republika měla nakročeno k tomu, stát se idylou, ale nakonec zaškobrtla. Přispěla k tomu světová hospodářská krize, vzestup nacismu v Německu, ale možná také předčasné úmrtí vlivné stmelující osobnosti, kterou byl Antonín Švehla. Je o tom přesvědčen právník, bývalý premiér a první předseda Senátu Petr Pithart. V Interview ČT24, jehož hostem byl, také varoval před nacionalismem, který byl podle něj u kořenů všeho zlého, co stát za sto let potkalo.