V úterý má dolní komora britského parlamentu rozhodnout o brexitové dohodě, kterou s Unií vyjednala premiérka Theresa Mayová. Hlasování vláda kvůli očekávané porážce už jednou raději odložila. Český expremiér Petr Pithart (KDU-ČSL ) se obává důsledků, například obnovení napětí v Irsku. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce. Podle filosofa a sociologa Václava Bělohradského je neetické, že se Brusel snaží Britům odchod ztížit. Oponoval mu politolog Petr Kopecký, podle nějž Unie učinila maximum ústupků.
Pithart: Brexit způsobil Cameron. Rezignoval, ale já myslím, že se mohl i zastřelit
„Ukazuje se, jak je obtížné vystoupit po tolika letech z takového svazku. To si ale Britové měli uvědomit. Ti, kteří hlasovali pro brexit, asi mysleli na cokoliv jiného, jenom ne na předivo vztahů, které vzniklo. Vůbec si neuvědomovali tu složitost,“ okomentoval politické trápení, jímž Velká Británie a s ní celý kontinent prochází, bývalý český premiér Pithart.
„Měl si to uvědomit David Cameron (bývalý britský ministerský předseda – pozn. red.), který celý brexit vymyslel proto, aby si udělal pořádek v řadách vlastní strany,“ zkritizoval Pithart exšéfa britských konzervativců, který ovšem vedl kampaň za setrvání země v Unii.
„Odhadl to špatně. Rezignoval, ale já myslím, že se mohl i zastřelit,“ poznamenal snad v jisté nadsázce křesťanskodemokratický politik. „Způsobil katastrofu, která zatím nemá konec,“ argumentoval Pithart, který se kloní k názoru, že se nakonec dohodu nepodaří schválit.
Nejspornějším bodem britského odcházení z Unie je irská pojistka, která řeší otázku hranic mezi unijním Irskem a britským Severním Irskem. Mnozí se obávají, že brexit by mohl znovu rozdmýchat staleté násilí, které ostrov zachvátilo naposledy v druhé polovině minulého století.
„V severozápadním konci Unie hrozí, že hranice může znovu obnovit napětí mezi katolickými a protestantskými Iry,“ povzdechl si Pithart. To podle něj upomíná na prvotní motiv vzniku Evropské unie. „Byl to strach z toho, že se obnoví konflikty, války. To jsme my neprožili,“ upozornil na odvěkou nenávist mezi evropskými národy, již se v rámci společenství daří tlumit.
Zastrašovací politika
Politiku, kterou Brusel k brexitu zaujal, Pithart chápe jako „zastrašovací“, mající odradit další země, a to i ty ze střední Evropy, od vystoupení z Unie. Zda je taková politika správná, se podle bývalého předsedy Senátu ukáže až podle toho, zda bude v tomto svém cíli úspěšná.
„Odchod by měl být stejně vstřícný a demokratický jako příchod,“ sdělil svůj názor Václav Bělohradský. V Otázkách Václava Moravce řekl, že kontinent je Británii vděčný za to, co Evropskou unii naučila, třeba smysl pro instituce či pragmatický přístup k politice.
„Považuji za nevděčné a v jistém smyslu i v rozporu s demokratickou etikou ztěžovat někomu odchod. Měli bychom maximálně usnadnit odchod Velké Británie,“ apeloval na evropské společenství. „Politika strachu je vždycky špatná,“ míní filosof a sociolog Bělohradský.
Politolog Kopecký: Mayová chce předčasné volby
Politolog Petr Kopecký z univerzity v nizozemském Leidenu upozornil, že i Evropská unie udělala v rámci vyjednávání o brexitu řadu ústupků. Soudí, že „udělala maximum“. „Ale tak, aby to na veřejnosti nebylo úplně vidět,“ poznamenal. „Klíčovou roli hraje irská vláda, která má bytostný zájem na tom, aby se situace v Severním Irsku odchodem Británie nevyhrotila,“ konstatoval.
Kopecký zdůraznil, že „nejstrašnějším“ scénářem pro Brity je, že Unii opustí bez dohody. Theresa Mayová se proto snaží vytvořit krizovou situaci a tím donutit ke schválení dohody část labouristické strany i nejeuroskeptičtěji smýšlející spolustraníky. Ti se bojí, aby dohoda nekonzervovala status quo, který se bude nazývat „brexit“.
„Je šance, že možná část labouristické strany odchod podpoří výměnou za předčasné volby. To je zájem Jeremyho Corbyna,“ čte politolog strategii šéfa opozičních labouristů. Domnívá se, že i Mayová se o tento výsledek snaží.