Petr Pithart strana 2 z 4

„Je to hluboká, bezprecedentní sonda do právního a ekonomického myšlení v naší zemi,“ tak charakterizoval český premiér Petr Pithart práci odborníků z ministerstva privatizace na schvalování projektů na odkoupení prvních tří stovek státních podniků.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Řada politiků a dalších osobností v sobotu v centru Prahy u příležitosti deseti let od úmrtí Václava Havla uctila památku a připomněla osobnost prvního českého prezidenta. Po setkání v kavárně Slavia, kterou měl Havel v oblibě, následovalo položení květin na pamětním místě na piazzetě Národního divadla nesoucí prezidentovo jméno.

Bývalý předseda vlády a Senátu Petr Pithart vnímá vítězství opozičních stran ve volbách jako vyvrcholení protestů konaných Milionem chvilek. Předpokládá, že plánovaná vládní koalice pěti stran uspěje. Slaví konec komunistů ve sněmovně i úspěch svých lidovců. Kritizoval informování kolem zdravotního stavu prezidenta.

Před třiceti lety začala kuponová privatizace. Od prvního října 1991 měl každý občan Československa možnost koupit si knížku s investičními body. V dalších letech za ně pak ve dvou vlnách lidé nakupovali akcie podniků v rámci takzvané velké privatizace.

V pátek se v Praze demonstrovalo za klima. Protest jeho účastníci zahájili na Malostranském náměstí symbolicky za minutu dvanáct pokřikem „Teď, nebo nikdy“, po projevech se vydali na pochod centrem města. Podle aktivistů totiž politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu. Protest byl součástí celosvětové akce ekologického hnutí Fridays for Future (FFF) a zástupci jeho české odnože už v srpnu uvedli, že jím chtějí apelovat na vládu, která vzejde z říjnových sněmovních voleb, aby měla řešení změny klimatu jako prioritu.

Proti rozdělení Československa se v Bratislavě před třiceti lety konal mítink tisíců lidí a tehdejších představitelů moci. Poslechněte si ukázky projevů členů české i slovenské vlády, kteří společně horovali za zachování federace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Nakladatelství Lidové noviny vydalo první dva svazky Budování státu, stěžejního díla významného představitele meziválečné žurnalistiky Ferdinanda Peroutky. O jejím významu pohovořil český premiér Petr Pithart.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Na Šumavě byl znovu otevřen železniční přechod Železná Ruda – Beyerisch Eisenstein, zrušený v roce 1953 po vzniku železné opony. Zároveň se tuzemské železnice v červnu 1991 staly součástí evropské sítě vlaků Eurocity.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Železniční trať mezi českou Železnou Rudou a sousední Bavorskou Rudou, která byla před rokem 1989 desítky let neprostupná, oslavila třicet let od svého znovuotevření. Trať byla v 50. letech uzavřena a budova nádraží rozdělena na dvě části, stejně jako v Berlíně. Jde o jediné nádraží v Česku, které patří dvěma státům.

V sobotu zemřela ve věku 85 let Jiřina Šiklová, doktorka filozofie, socioložka, signatářka Charty 77, disidentka, politická vězeňkyně, zakladatelka a propagátorka genderových studií. Za komunismu organizovala převoz exilové literatury. Po jeho pádu stála u vzniku katedry sociální práce na pražské Filozofické fakultě. „Měla energii atomové elektrárny a byla všude, kde jí bylo zapotřebí,“ zavzpomínala v pořadu Události, komentáře režisérka Olga Sommerová. „Pořád se rozhlížela, kdo potřebuje pomoc,“ doplnil politik a spisovatel Petr Pithart.

Ve věku 85 let zemřela Jiřina Šiklová, oznámil to její syn. Doktorka filozofie, socioložka, signatářka Charty 77, disidentka, vězeňkyně, zakladatelka a propagátorka genderových studií, zasvětila svůj život angažování se pro politickou a sociální spravedlnost. Za komunistického režimu organizovala převoz exilové literatury, po jeho pádu stála u vzniku katedry sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také založila Gender Studies Centrum – mezinárodně uznávanou organizaci a knihovnu.

Před 30 lety se v Praze konal ustavující sněm Občanského hnutí, na kterém vystoupila i řada zahraničních hostů. Občanské hnutí se stalo podle slov Pavla Rychetského dědicem Občanského fóra, zároveň ve svém proslovu nezapomněl vymezit politickou orientaci nově založeného hnutí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Před třiceti lety, 23. února 1991, se po svém krátkém fungování rozpadlo Občanské fórum (OF). Hnutí, které se stalo hlavním hybatelem změny režimu v Československu, vzniklo jen dva dny poté, co 17. listopadu 1989 policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Širokonázorové uskupení, spojující odpůrce komunismu, ale nakonec dohnaly vnitřní rozpory.

To není politická kultura, to je zběsilý běh, který skončí tím, že si nabijeme ústa, komentoval bývalý premiér a bývalý předseda Senátu Petr Pithart jednání, která se rozběhla hned po středečním rozhodnutí Ústavního soudu. Ten zrušil část volebního zákona, protože porušuje rovné volební právo a šance kandidujících subjektů. Politici začali rychle hledat řešení, jelikož do sněmovních voleb zbývá jen osm měsíců.

Vláda se rozhodla přiklonit k návrhu spolupráce s německou automobilkou Volkswagen. Renault i Volvo tak s definitivní platností zůstaly mimo hru.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Představitelé národních vlád a vlády federální se shodli na podobě rozpočtů, ve všech třech případech přebytkových. Ve sporné otázce dělení či nedělení tranzitního plynovodu a ropovodu však k dohodě nedošlo, což federálního ministra hospodářství Vladimíra Dlouhého přimělo k ostrým výrokům na adresu slovenské vlády.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Na podzim roku1990 vznikl v souvislosti s přípravou rozpočtů spor o československý tranzitní plynovod a ropovod. Slovenská vláda v čele s Vladimírem Mečiarem usilovala o jejich rozdělení, česká a federální vláda si naopak přály zachovat jejich správu a vlastnictví na nadnárodní úrovni.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Předseda české vlády Petr Pithart v pravidelném rozhovoru pro Československou televizi hovoří o náročných jednáních se svým slovenským protějškem Vladimírem Mečiarem, o sporech panujících ve věci sestavování republikových rozpočtů, o rehabilitacích pro účastníky třetího odboje i o dalších aktuálních událostech včetně nenadálé rezignace britské premiérky Margaret Thatcherové.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Předseda české vlády Petr Pithart na podzim roku 1990 v rozhovoru pro Československou televizi vysvětluje, proč se těší na nadcházející volby do místních zastupitelstev. Zároveň předkládá recept na úspěšné budování vlád, ať už na jakékoli úrovni.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990. 

Předseda české vlády Petr Pithart hovořil o úloze svého kabinetu coby prostředníka mezi vládou federální a slovenským kabinetem při jednáních o kompetenčním zákonu. Na tiskové konferenci Občanského fóra vyjadřil také frustraci z politických prohlášení předsedy slovenské vlády Vladimíra Mečiara.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Uprostřed napjatých jednání, která doprovázela přípravu kompetenčních zákonů stanovujících pravomoci národních vlád v rámci federace, se na zámku Slavkov v den výročí založení státu konalo setkání nejvyšších představitelů federace i obou republik. Na závěr jednání účastníci přijali deklaraci o vůli pokračovat v soužití ve společném státě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Předseda české vlády Petr Pithart se zamýšlí nad tím, proč by premiér neměl trpět pocitem vlastní nepostradatelnosti. Dále se vyjadřuje k nacionalistickým náladám, kterým tehdy propadala část slovenské společnosti, a srovnává je s přístupem československé vlády k německé menšině za první republiky. Na závěr podává charakteristiku politických postojů nově zvoleného předsedy Občanského fóra Václava Klause.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Když 1. tajemník KSČM Vasil Mohorita na zasedání ústředního výboru strany 7. října 1990 zpochybnil legitimitu sametové revoluce svými výroky o tom, že „pracující této země i dělníci příliš mnoho neřekli k tomu, co se tady odehrálo,“ vyvolal tím u veřejnosti vlnu nevole, která se projevila mimo jiné mohutnými manifestacemi na podporu Občanského fóra. Poslechněte si reakci tehdejšího předsedy české vlády Petra Pitharta.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

„Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny.“ Volební heslo, které symbolizuje přelomový rok 1990, neplatilo dlouho. Právě před 30 lety se odehrál moment, který proměnil směřování Občanského fóra (OF) i českou historii. A definitivně potvrdil začátek jedné neobyčejné politické kariéry. Na sněmu v pražské Hostivaři byl 13. října 1990 prvním a posledním předsedou OF nečekaně zvolen Václav Klaus. Končila disidentská snaha o „nepolitickou politiku“ a naopak pomalu začínala éra ODS.