Česko je stále na cestě k vytvoření občanské společnosti, která je základem ústavní demokracie. Někdejší disident, bývalý český premiér a expředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) to uvedl v sídle horní komory parlamentu na konferenci věnované třicetiletému vývoji po pádu komunistického režimu v Československu.
Jsme v půli se svou poutí, říká Pithart. Česko je podle něj na cestě k občanské společnosti
Před 30 lety již nestála Berlínská zeď, ale v Československu se komunistický režim stále držel. Zbývaly mu poslední dny. Co vše je dnes jinak, než bylo před třemi dekádami, a jaký konkrétní vliv revoluce měla, zkoumala konference 30 let svobody v sedmi tematických panelech.
Vliv listopadu 1989 na další vývoj České republiky se pokoušely zmapovat významné osobnosti médií, ekonomiky, kultury, občanské společnosti, bezpečnosti nebo gastronomie.
Bývalý premiér a předseda Senátu Petr Pithart poukázal na vizi německého filozofa Ralfa Dahrendorfa, podle něhož lze politický systém změnit za šest měsíců, ekonomickou transformaci provést za šest let, ale k vytvoření občanské společnosti jako kotvišti ústavní demokracie je třeba 60 let. „Jsme v půli se svou poutí, nezoufejme,“ řekl Pithart.
Rok zázraků
Rok 1989 byl podle Pitharta rokem zázraků. „Nikdo netušil, že se ten mohutný blok (socialistického zřízení) zhroutí tak rychle a tak snadno,“ uvedl. V Československu tomu podle Pitharta na podzim roku 1989 pomohly jak symboly československých a českých dějin, tak příklad obyvatel NDR, kterým bylo v listopadu umožněno odejít na Západ.
„Svoboda se nesmí protrpět. Možná v tomto okamžiku trochu trpíme, ale musíme svobodu bránit a musíme svobodu žít,“ uvedl místopředseda Senátu Jan Horník (STAN).
Podle organizátora hudebních festivalů Davida Gaydečky je třeba neplést si svobodu se zůstatkem na bankovním účtu, i když míra osobního očekávání řady lidí podle něj nebyla v polistopadovém vývoji naplněna.
Chybí kritické myšlení, varují experti
Zatímco české firmy se dokážou prosadit i celosvětově v oblasti kybernetické bezpečnosti, Čechům chybí kritické myšlení, aby dokázali zejména na sociálních sítích oddělit pravdivé informace od nepravdivých, zaznělo také na konferenci v Senátu.
Podle ředitelky společnosti Google pro východní Evropu Taťány Le Moigne by se lidé měli vzdělávat v oblasti technologií, ale také kritického myšlení. „Zavedla bych hodiny kritického myšlení už od mateřské školy,“ uvedla Le Moigne. Podle ní odpovědnost za vzdělání v tomto směru přešla ze státu a škol spíše na jednotlivce.
Historik a politolog Lukáš Sedláček vidí nebezpečí v tom, aby lidé nevnímali informace jako pravdivé jen kvůli tomu, že jsou populární a že se s nimi ztotožnilo hodně lidí. Ekonom Tomáš Sedláček zmínil dezintegrační politické tendence, k nimž je internet využíván.
Bývalý náčelník generálního štábu české armády Petr Pavel zahrnul kybernetické útoky mezi rizikové faktory, s nimiž se Česko musí vypořádat. Podle generála je třeba jasně definovat veškeré rizikové faktory a mít strategii pro jejich eliminaci, včetně finančního zabezpečení.
