Výročí podpisu mnichovské dohody nese zásadní a důležitý odkaz pro současnost, uvedl při setkání k 85. výročí dohody o postoupení pohraničních území Československa Německu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj je třeba klást si otázky, zda jsou Češi schopni nevykládat si historii tak, jak se zrovna hodí, zda jsou v současnosti schopni čelit politice ústupků a zda jsou schopni čerpat z chyb minulosti, přiznat si je a neopakovat je.
Senát si připomněl mnichovskou dohodu. Její podpis nese zásadní odkaz pro současnost, uvedl Vystrčil
Události: Výročí mnichovské dohody (zdroj: ČT 24)
„Je to inspirace pro dnešní dobu, abychom neopakovali chyby, které jsme udělali, a znovu si uvědomili, že politika ústupků vůči autoritářským režimům nevede k ničemu jinému než k tragédiím a k neřešení konfliktů, které se objevují,“ uvedl Vystrčil.
Setkání se uskutečnilo v Zeleném salonku Kolovratského paláce, kde byla československá vláda se zněním dohody 30. září 1938 seznámena. Kromě Vystrčila vystoupili bývalí předsedové senátu Přemysl Sobotka a Petr Pithart. Diskuse se zúčastnili také velvyslanci signatářských zemí, historici nebo studenti.
Studio 6: Historik Květina k 85letému výročí podpisu mnichovské dohody (zdroj: ČT24)
Sobotka mimo jiné připomněl proces získání německé kopie dohody, která je od roku 2008 vystavena v Kolovratském paláci. Uvedl také, že je důležité si připomínat skutečnost, že mnichovskou dohodou a zničením Československa žádný mír zajištěn nebyl. „Demokracie nikdy nesmí ustupovat diktátorům,“ řekl v projevu.
Analogie mezi mnichovskou dohodou a ruskou válkou
Ruská válka proti Ukrajině podle něj znovu testuje civilizovaný svět v boji proti Rusku. „Bojím se, aby se takzvaní mírotvorci nesnažili o podobnou smlouvu na Ukrajině,“ doplnil Sobotka.
Také podle Pitharta existuje analogie mezi mnichovskou dohodou a dnešní válkou na Ukrajině. Podle něj proti sobě stojí stoupenci Ukrajiny proti těm, kteří se podvolují šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi, a počty obou skupin se v čase proměňují. Česko podle něj patří mezi nejspolehlivější a nejrychlejší spojence Ukrajiny.
Na setkání promluvili také velvyslanci států, kteří mnichovskou dohodu podepsali. Německý velvyslanec Andreas Künne řekl, že je klíčové poučit se z historie a bránit evropský pořádek a hodnoty. Důležité je podle něj také komunikovat s lidmi a vysvětlovat, že politika ústupků se nevyplácí. Francouzský velvyslanec Alexis Dutertre řekl, že Mnichov se stal konceptem, který poukazuje na slabiny demokracií, které jednají s diktátory. Na paralely mnichovské dohody s dnešní situací na Ukrajině upozornil i britský velvyslanec Matt Field.
Ústupek a ztráta
Československo muselo podle dohody z 29. září 1938 do dvou týdnů postoupit hitlerovskému Německu sudetská území, kde žila německy mluvící menšina. Východ české části Těšínska připadl Polsku a jižní část Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Dohodu podepsali v Mnichově představitelé Německa, Itálie, Velké Británie a Francie bez československých zástupců.
„Ukazovalo to na důležitý symptom selhávání systému kolektivní bezpečnosti a návratu ke skryté diplomacii velkých hráčů, kteří si to rozdají mezi sebou. Jde o velký příznak třicátých let, kdy Francie a Velká Británie rezignovaly na postupy a procedury, které pomáhaly po roce 1918 spouštět. Příkladem byla Společnost národů,“ řekl historik Jan Květina z Akademie věd České republiky.
Studio ČT24: Historik Němeček k 85letému výročí podepsání mnichovské dohody (zdroj: ČT24)
Případné československé odmítnutí dohody by tehdy znamenalo německou agresi bez naděje na pomoc západoevropských spojenců. „Kdybychom nerespektovali rozhodnutí mnichovské dohody, mohli jsme být vnímáni my jako eskalátoři konfliktu a jako někdo, kdo se odmítá podrobit mezinárodnímu stanovisku,“ dodal Květina.
Dohoda měla podle představ britských a francouzských politiků zajistit po dvou desetiletích od první světové války udržení míru v Evropě. „Pro britského premiéra Chamberlaina to bylo to nejdůležitější, kvůli čemu vlastně vše podnikal od jara roku 1938 ve vztahu k Československu. Ať už to byla jednání o národnostním statutu v Československu britským zprostředkovatelem Walterem Runcimanem, konče jeho jízdami za Hitlerem do Německa,“ připomněl vědecký pracovník Jan Němeček z Historického ústavu Akademie věd České republiky.
Nacistické expanzi Michovská dohoda ale nezabránila. Po nacistické okupaci zbytku Československa v březnu 1939 zahájil počátkem září téhož roku hitlerovský režim útokem na Polsko druhou světovou válku. Británie, Francie a Itálie označily dohodu za neplatnou během druhé světové války, nástupnické německé státy v letech 1950 až 1973.