Filozofická fakulta UK se vrací k běžné výuce, začal letní semestr

3 minuty
Události: Začátek semestru na Filozofické fakultě v Praze
Zdroj: ČT24

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy začal letní semestr. Po prosincové tragédii, při které střelec v sídle fakulty zabil 14 lidí, poté i sebe a dalších 25 lidí zranil, se studenti a zaměstnanci vrací k akademickému životu v hlavní budově instituce. Budova na náměstí Jana Palacha se bude využívat s výjimkou čtvrtého patra, které zůstává uzavřené. Příchozí mohou využít služeb krizových interventů a škola také posílila ochrannou službu v budově. Informovala o tom proděkanka FF UK pro vnější vztahy a další vzdělávání Michaela Slussareff.

„Vypadá to tady úplně normálně – jsou tady studující, zaměstnanci a výuka je normálně připravena podle plánu. Vlastně tady není vůbec nic zvláštního,“ uvedla Slussareff. V budově se podle ní pohybují krizoví interventi, kteří přivedli i psa s canisterapeutickým výcvikem. Dopoledne jsou na fakultě interventi z Českého červeného kříže, odpoledne je vystřídají odborníci z dalších organizací. „Máme teď také posílenou ochranku,“ dodala proděkanka.

Krizoví interventi by se měli podle proděkanky střídat v prvním týdnu výuky. „Ve druhém a ve třetím budeme ještě specifikovat podle potřeby, jakým způsobem si směny nastavíme, kolik lidí tady budeme mít a podobně,“ vysvětlila Slussareff s tím, že krizoví interventi jsou přítomní jen v hlavní budově na náměstí Jana Palacha. Pokud by někdo potřeboval podporu v jiných budovách, jsou na webu fakulty dostupné kontakty i nápovědy na to, jak pracovat s reakcemi lidí.

Fakulta připravila pro studenty a zaměstnance instrukce, které jim mají pomoci s návratem do budovy, kde se tragédie stala. Na webu rovněž najdou informace o psychosociální podpoře, organizaci studia, otevřenosti knihoven či bezpečnosti. Vyučující na webu najdou i příručku, jak pracovat se studenty po neštěstí, či záznamy z webových seminářů.

Budova se studentům a zaměstnancům otevřela s výjimkou čtvrtého patra, které bylo při policejním zásahu proti pachateli nejvíc poškozeno. Zavřené zůstane podle Slussareff zřejmě minimálně do začátku příštího akademického roku. Všechny místnosti v přístupných částech fakulty jsou zabezpečené a dají se zamykat. V budově dál pracují i opraváři.

Fakulta také požádala, aby lidé do budovy nechodili s předměty, které lze považovat za životu nebezpečné zbraně. „V současné napjaté situaci může i domněnka, že jste ozbrojení, vést k nežádoucím reakcím. Pokud se necítíte bezpečně, prosím, kontaktujte nás, rádi situaci probereme a najdeme bezpečné řešení,“ apelovala.

10 minut
FF UK se vrací k běžné výuce
Zdroj: ČT24

Redaktorka České televize Adéla Davidová v reportáži doplnila, že instalace bezpečnostních rámů u vchodu zatím není v plánu. Vstupní prostory ale podle ní nejspíš nějakou modernizací v budoucnu projdou.

Zájemci na webu najdou i návod, jak se připravit na první vstup do budovy, pokud mají ze své reakce obavy. Zástupci fakulty také připomněli, že každý může reagovat jinak. „Návrat na fakultu vám nemusí dělat větší potíže a nemusí být doprovázen většími emočními projevy. To je normální a zdravá reakce. Je však taky možné, že s sebou přinese různé negativní emoce,“ upozornili.

Univerzita Karlova se bude v následujících měsících na jednotlivých fakultách věnovat například i zlepšování evakuačních postupů, doplňování vybavení pro krizové situace či školení pro zaměstnance i studenty o tom, jak se chovat v krizových situacích.

Odložení státnic či zkoušek

Filozofická fakulta připravila studentům i několik studijních úlev. „Mohou si například odložit státnice nebo zkoušky, zároveň jim bude stačit méně kreditů pro postup do dalšího ročníku,“ konstatovala redaktorka ČT Davidová.

Hlavní budova FF UK byla uzavřená od loňského 21. prosince, kdy se tragédie stala. V lednu se konaly akce Měsíce pro fakultu, které měly pomoci lidem vyrovnat se s tragickou událostí a postupně a citlivě vrátit na náměstí Jana Palacha akademický život.

Na budově vlají česká a černá vlajka, na schody fakulty položili lidé několik svíček. Na nástěnkách rozmístěných na chodbách jsou pověšené papíry, na které lidé píšou krátké vzkazy. Na chodbě je i umělecký objekt, který tvoří podsvícené květy kakostu českého poskládané z papíru. Objekt má symbolizovat nový začátek, vytvořili ho návštěvníci umělecké dílny při akci Měsíc pro fakultu.

Na prosincovou tragédii reagují i další vysoké školy. Bezpečností opatření řeší například i na Masarykově univerzitě, kde rektorát rozeslal všem studentům instruktážní video. Mají si z něj odnést tři zásady – kudy utéct, kam se schovat, jak případně bojovat. Novinkou je i systém včasného varování. Univerzita má v plánu také podrobnější proškolení svých pracovníků, i pro méně závažné situace, třeba při agresivním nebo nestandardním chování studenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Dohody neplatily ani hodinu.“ ANO nechce Skopečka na postu místopředsedy sněmovny

O vedení sněmovny není úplně jasno ani po ustavující schůzi. Poslanci zvolili předsedou lídra SPD Tomia Okamuru. Ze čtyř místopředsednických postů ale obsadili jen dva, navzdory dohodě iniciované hnutím ANO neuspěl ani kandidát ODS Jan Skopeček.
před 53 mminutami

Je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí, říká Okamura

„Chtěl bych, aby sněmovna fungovala, abychom mohli prosazovat zákony v souladu s vládním prohlášením, a to je pro mě absolutní priorita,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou nově zvolený předseda dolní komory a šéf SPD Tomio Okamura, podle něhož je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí. Sám si údajně dal cíl, aby komunikace v Poslanecké sněmovně byla lepší.
před 1 hhodinou

Pacientům s rakovinou pomohou koordinátoři péče

V komplexních onkologických centrech budou od nového roku povinně pomáhat koordinátoři péče. Tito noví průvodci pacientů mají zkrátit čas mezi prvními příznaky a zahájením léčby. Nemocnice do budoucna chystají i software, skrze který by koordinátorům mohli o pacientech dávat vědět už praktičtí lékaři. K urychlení cesty za péčí budou od nového roku sloužit i stránky cekacky.cz.
před 1 hhodinou

Okamura nechal ze sněmovní budovy odstranit vlajku Ukrajiny

Nový předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) nechal ze sněmovní budovy odstranit ukrajinskou vlajku. Ukrajinská vlajka byla na sněmovně od začátku plnohodnotné ruské vojenské invaze v únoru 2022 jako symbol podpory napadené zemi. Politici končící vládní koalice a Pirátů to označili za ostudný, zbabělý či hanebný krok. Jako symbol nesouhlasu s Okamurou a výraz solidarity s Ukrajinou vyvěsili ukrajinské vlajky z oken svých poslaneckých klubů.
18:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel přijal demisi Fialovy vlády

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě přijal demisi vlády dosavadního premiéra Petra Fialy (ODS). Zároveň kabinet koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a hnutí STAN pověřil, aby prozatímně vykonával funkce do jmenování nové vlády. Pavel na konci října pověřil jednáním o sestavení nového kabinetu Andreje Babiše, jehož hnutí ANO dává dohromady koalici s hnutím SPD a s Motoristy.
12:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
10:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
11:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
před 7 hhodinami
Načítání...