USA budou Ukrajině poskytovat informace pro útoky v ruském vnitrozemí, píše WSJ

Spojené státy budou Ukrajině poskytovat informace od zpravodajských služeb, které bude moci využít k útokům na energetickou infrastrukturu hluboko ve vnitrozemí Ruska. Píše o tom The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Americký deník také uvedl, že USA uvažují o dodání střel Tomahawk a Barracuda a dalších amerických střel odpalovaných ze země a ze vzduchu, které mají dolet okolo 800 kilometrů.

Americký prezident Donald Trump nedávno podle amerického deníku povolil, aby zpravodajské služby a ministerstvo obrany pomáhaly Kyjevu s těmito útoky. Američané se také měli obrátit na spojence v NATO, aby Ukrajině poskytli podobnou podporu. WSJ uvádí, že toto rozšířené sdílení informací od tajných služeb je dalším signálem, že Trump posiluje podporu Ukrajiny poté, co jeho snahy přivést Rusko a Ukrajinu k mírovým jednáním uvázly v mrtvém bodě.

Podle amerických činitelů je to poprvé, co Trumpova administrativa pomůže Ukrajincům s útoky s nasazením zbraní dlouhého dosahu proti energetickým objektům hluboko v Rusku.

Další informace od USA by napomohly útokům na ruskou infrastrukturu

Spojené státy už dlouho poskytují ukrajinské armádě podporu při dronových a raketových útocích, díky dalším informacím od zpravodajských služeb ale bude moci lépe útočit na rafinérie, ropovody a plynovody, elektrárny a další objekty na území sousední země. Cílem těchto ukrajinských operací je omezit Rusku příjmy z ropy, které mu pomáhají financovat válku proti sousední zemi. Než začnou informace Ukrajincům předávat, čekají ještě američtí činitelé na písemné instrukce z Bílého domu.

Trump měl dát souhlas krátce předtím, než minulý týden v příspěvku na sociální síti projevil svoji frustraci z ruského vládce Vladimira Putina. K překvapení mnohých tehdy napsal, že Ukrajina by mohla získat zpět veškeré své území, jež v současnosti okupuje Rusko.

WSJ také píše, že Spojené státy uvažují o tom, že Ukrajině dodají střely Tomahawk a Barracuda a další americké střely odpalované ze země a ze vzduchu, které mají dolet okolo 800 kilometrů. Zástupci Trumpovy administrativy nicméně podotkli, že žádné rozhodnutí v této věci ještě nepadlo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny prozradil, že Trumpa požádal o střely Tomahawk, které patří k nejpřesnějším americkým zbraním. Americký viceprezident JD Vance následně řekl, že Spojené státy žádost Ukrajinců zvažují.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS v reakci na zprávu WSJ tvrdil, že USA sdílejí s Ukrajinou zpravodajské informace nepřetržitě a není to nic nového. Na případné předání střel s plochou drahou letu Tomahawk Kyjevu podle něj Moskva zareaguje „náležitě“. Konkrétní možné kroky podle dostupných informací nesdělil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 31 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně třináct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 39 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
03:05Aktualizovánopřed 59 mminutami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 3 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 5 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 12 hhodinami
Načítání...