Pentagon ve velkém poptává rakety kvůli možné válce s Čínou, píše WSJ

Pentagon vyzval dodavatele raket, aby až čtyřnásobně zvýšili výrobu klíčových zbraní kvůli možnému konfliktu s Čínou. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ). Pro USA jsou hlavní střely do systému Patriot. Američtí představitelé už dříve upozornili, že považují hrozbu ze strany Pekingu za reálnou. Ten se podle nich připravuje na možné použití vojenské síly s cílem změnit mocenskou rovnováhu v Indo-Pacifiku.

Snaha o urychlení výroby klíčových zbraní se podle zdrojů WSJ obeznámených s touto problematikou projevila v sérii setkání na vysoké úrovni mezi představiteli Pentagonu a vysoce postavenými zástupci několika amerických výrobců raket.

Náměstek ministra obrany USA Steve Feinberg se do tohoto úsilí, nazývaného „Rada pro urychlení výroby munice“, zapojuje neobvykle aktivně a každý týden svolává vedoucí pracovníky některých společností, aby o tématu diskutovali, sdělily zdroje americkému deníku.

Dvanáct klíčových zbraní

Nová rada se zaměřuje na dvanáct zbraní, které Pentagon chce mít k dispozici pro potenciální konflikt s Čínou, tvrdí zdroje. Seznam zahrnuje střely Patriot, protilodní rakety dlouhého doletu, střely Standard Missile-6, rakety Precision Strike Missile či protiletadlové střely vzduch-země.

Na prvním červnovém kulatém stole byli výrobci zbraní požádáni o detaily, jak by mohli v následujících šesti, osmnácti a čtyřiadvaceti měsících zvýšit produkci na 2,5násobek současných objemů, vyplývá z dokumentů, které má WSJ k dispozici. Armáda také požádala dodavatele, aby popsali, jak by mohli přilákat nový soukromý kapitál a případně licencovat svou technologii třetím stranám.

„Prezident (Donald) Trump a ministr (obrany) Pete Hegseth zkoumají mimořádné možnosti, jak rozšířit naši vojenskou sílu a urychlit výrobu munice,“ komentoval vývoj mluvčí Pentagonu Sean Parnell. „Toto úsilí je výsledkem spolupráce mezi vedoucími představiteli obranného průmyslu a vysokými představiteli Pentagonu,“ dodal.

Miliardové investice

Podle některých činitelů zapojených do těchto snah ale vládní cíle nejsou realistické. Kompletní montáž jednotlivých raket může trvat dva roky a testování a kvalifikace zbraní od nových dodavatelů může trvat několik měsíců a stát stovky milionů dolarů, píše WSJ.

Nad zajištěním podobné sumy se přitom vznášejí otazníky. Trumpův „velký a krásný zákon“ v červnu zajistil dalších 25 miliard dolarů, které půjdou v příštích letech na financování munice pro obranu, analytici ale varují, že nové ambiciózní vojenské cíle Pentagonu by znamenaly investovat o desítky miliard více.

Dodavatelé obranného průmyslu, jako jsou společnosti Lockheed Martin a Raytheon, tvrdí, že reagovali navýšením počtu pracovníků, rozšířením výrobních hal a zvýšením zásob náhradních dílů, aby se připravili na potenciální nárůst poptávky.

Obavy dodavatelů

Někteří dodavatelé však mají potíže dosáhnout nových cílů a mají obavy z objednávek, které vláda dosud nefinancovala, uvádí WSJ. Generální ředitel mateřské společnosti RTX firmy Raytheon Christopher Calio v dopise Pentagonu z 3. července uvedl, že je připraven spolupracovat s ministerstvem obrany na zvýšení produkce, ale varoval, že společnost bude potřebovat další peníze a závazky Pentagonu k nákupu většího množství munice.

Vojenští představitelé se od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 snaží zvýšit produkci zbraní. Administrativa tehdejšího prezidenta Joea Bidena v roce 2023 zahájila úsilí o zvýšení produkce munice a vyrovnání problémů v dodavatelském řetězci.

„Současný konflikt na Ukrajině je pro nás budíčkem,“ řekl v té době tehdejší náměstek ministra obrany Bill LaPlante. „Dovolili jsme, aby výrobní linky vychladly, sledovali jsme, jak se součástky stávají zastaralými, a byli jsme svědky konsolidace nebo úplného zkrachování dodavatelů nižších úrovní,“ konstatoval LaPlante.

Nové objednávky raket od té doby nestíhají poptávku obzvlášť u raket a protiraketových systémů, jako je Patriot: ten má chránit Ukrajinu, ale i základny a spojence USA v Tichomoří, podotýká WSJ. Poptávka po střelách přitom ještě vzrostla po červnovém konfliktu mezi Izraelem a Íránem, kdy byly odpáleny stovky raket, čímž USA ještě více vyčerpaly svůj arzenál.

Armáda USA v září udělila společnosti Lockheed Martin zakázku v hodnotě téměř deseti miliard dolarů na výrobu téměř dvou tisíc raket PAC-3 od fiskálního roku 2024 do roku 2026. Pentagon chce, aby dodavatelé nakonec každý rok vyrobili i stejný počet raket Patriot – téměř čtyřnásobek současné produkce, uvedly zdroje WSJ obeznámené s touto záležitostí.

Mluvčí Lockheedu sdělila, že firma zkoumá další investice do výroby raket Patriot a očekává, že v příštích několika letech dosáhne vyšších kapacit. Mluvčí společnosti RTX věc odmítl komentovat.

Čínské provokace

USA znervózňují kromě obchodních sporů a špionážních akcí zejména čínské provokace vůči Tchaj-wanu, kde dlouhodobě panují obavy, že by Peking mohl vytvořit záminku pro zahájení invaze.

Čína si kromě toho nárokuje prakticky celé Jihočínské moře, včetně částí, na které vznášejí nárok Filipíny, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Brunej. Toto moře je bohatým lovištěm ryb, zřejmě skrývá i rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu a vedou tam významné námořní trasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
09:37Aktualizovánopřed 6 mminutami

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. Íránská státní televize krátce poté informovala o amerických úderech na město Bandar Abbás na jihu země, které se nachází u Hormuzského průlivu.
před 25 mminutami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
14:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
11:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
14:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 4 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.