Pentagon ve velkém poptává rakety kvůli možné válce s Čínou, píše WSJ

Pentagon vyzval dodavatele raket, aby až čtyřnásobně zvýšili výrobu klíčových zbraní kvůli možnému konfliktu s Čínou. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ). Pro USA jsou hlavní střely do systému Patriot. Američtí představitelé už dříve upozornili, že považují hrozbu ze strany Pekingu za reálnou. Ten se podle nich připravuje na možné použití vojenské síly s cílem změnit mocenskou rovnováhu v Indo-Pacifiku.

Snaha o urychlení výroby klíčových zbraní se podle zdrojů WSJ obeznámených s touto problematikou projevila v sérii setkání na vysoké úrovni mezi představiteli Pentagonu a vysoce postavenými zástupci několika amerických výrobců raket.

Náměstek ministra obrany USA Steve Feinberg se do tohoto úsilí, nazývaného „Rada pro urychlení výroby munice“, zapojuje neobvykle aktivně a každý týden svolává vedoucí pracovníky některých společností, aby o tématu diskutovali, sdělily zdroje americkému deníku.

Dvanáct klíčových zbraní

Nová rada se zaměřuje na dvanáct zbraní, které Pentagon chce mít k dispozici pro potenciální konflikt s Čínou, tvrdí zdroje. Seznam zahrnuje střely Patriot, protilodní rakety dlouhého doletu, střely Standard Missile-6, rakety Precision Strike Missile či protiletadlové střely vzduch-země.

Na prvním červnovém kulatém stole byli výrobci zbraní požádáni o detaily, jak by mohli v následujících šesti, osmnácti a čtyřiadvaceti měsících zvýšit produkci na 2,5násobek současných objemů, vyplývá z dokumentů, které má WSJ k dispozici. Armáda také požádala dodavatele, aby popsali, jak by mohli přilákat nový soukromý kapitál a případně licencovat svou technologii třetím stranám.

„Prezident (Donald) Trump a ministr (obrany) Pete Hegseth zkoumají mimořádné možnosti, jak rozšířit naši vojenskou sílu a urychlit výrobu munice,“ komentoval vývoj mluvčí Pentagonu Sean Parnell. „Toto úsilí je výsledkem spolupráce mezi vedoucími představiteli obranného průmyslu a vysokými představiteli Pentagonu,“ dodal.

Miliardové investice

Podle některých činitelů zapojených do těchto snah ale vládní cíle nejsou realistické. Kompletní montáž jednotlivých raket může trvat dva roky a testování a kvalifikace zbraní od nových dodavatelů může trvat několik měsíců a stát stovky milionů dolarů, píše WSJ.

Nad zajištěním podobné sumy se přitom vznášejí otazníky. Trumpův „velký a krásný zákon“ v červnu zajistil dalších 25 miliard dolarů, které půjdou v příštích letech na financování munice pro obranu, analytici ale varují, že nové ambiciózní vojenské cíle Pentagonu by znamenaly investovat o desítky miliard více.

Dodavatelé obranného průmyslu, jako jsou společnosti Lockheed Martin a Raytheon, tvrdí, že reagovali navýšením počtu pracovníků, rozšířením výrobních hal a zvýšením zásob náhradních dílů, aby se připravili na potenciální nárůst poptávky.

Obavy dodavatelů

Někteří dodavatelé však mají potíže dosáhnout nových cílů a mají obavy z objednávek, které vláda dosud nefinancovala, uvádí WSJ. Generální ředitel mateřské společnosti RTX firmy Raytheon Christopher Calio v dopise Pentagonu z 3. července uvedl, že je připraven spolupracovat s ministerstvem obrany na zvýšení produkce, ale varoval, že společnost bude potřebovat další peníze a závazky Pentagonu k nákupu většího množství munice.

Vojenští představitelé se od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 snaží zvýšit produkci zbraní. Administrativa tehdejšího prezidenta Joea Bidena v roce 2023 zahájila úsilí o zvýšení produkce munice a vyrovnání problémů v dodavatelském řetězci.

„Současný konflikt na Ukrajině je pro nás budíčkem,“ řekl v té době tehdejší náměstek ministra obrany Bill LaPlante. „Dovolili jsme, aby výrobní linky vychladly, sledovali jsme, jak se součástky stávají zastaralými, a byli jsme svědky konsolidace nebo úplného zkrachování dodavatelů nižších úrovní,“ konstatoval LaPlante.

Nové objednávky raket od té doby nestíhají poptávku obzvlášť u raket a protiraketových systémů, jako je Patriot: ten má chránit Ukrajinu, ale i základny a spojence USA v Tichomoří, podotýká WSJ. Poptávka po střelách přitom ještě vzrostla po červnovém konfliktu mezi Izraelem a Íránem, kdy byly odpáleny stovky raket, čímž USA ještě více vyčerpaly svůj arzenál.

Armáda USA v září udělila společnosti Lockheed Martin zakázku v hodnotě téměř deseti miliard dolarů na výrobu téměř dvou tisíc raket PAC-3 od fiskálního roku 2024 do roku 2026. Pentagon chce, aby dodavatelé nakonec každý rok vyrobili i stejný počet raket Patriot – téměř čtyřnásobek současné produkce, uvedly zdroje WSJ obeznámené s touto záležitostí.

Mluvčí Lockheedu sdělila, že firma zkoumá další investice do výroby raket Patriot a očekává, že v příštích několika letech dosáhne vyšších kapacit. Mluvčí společnosti RTX věc odmítl komentovat.

Čínské provokace

USA znervózňují kromě obchodních sporů a špionážních akcí zejména čínské provokace vůči Tchaj-wanu, kde dlouhodobě panují obavy, že by Peking mohl vytvořit záminku pro zahájení invaze.

Čína si kromě toho nárokuje prakticky celé Jihočínské moře, včetně částí, na které vznášejí nárok Filipíny, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Brunej. Toto moře je bohatým lovištěm ryb, zřejmě skrývá i rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu a vedou tam významné námořní trasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 1 mminutou

Američtí demokraté zveřejnili další snímky z Epsteinovy kauzy

Demokraté z americké Sněmovny reprezentantů zveřejnili další fotografie ke kauze odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Na snímcích jsou mimo jiné český pas jisté ženy, jejíž údaje jsou začerněné, nebo slovenský diplomat a současný poradce premiéra Roberta Fica (Smer) Miroslav Lajčák. Zesnulý finančník Epstein udržoval úzké vazby mimo jiné na současného prezidenta USA Donalda Trumpa, někdejší hlavu státu Billa Clintona či britského prince Andrewa.
před 3 hhodinami

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 8 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 10 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 12 hhodinami
Načítání...