Pentagon ve velkém poptává rakety kvůli možné válce s Čínou, píše WSJ

Pentagon vyzval dodavatele raket, aby až čtyřnásobně zvýšili výrobu klíčových zbraní kvůli možnému konfliktu s Čínou. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ). Pro USA jsou hlavní střely do systému Patriot. Američtí představitelé už dříve upozornili, že považují hrozbu ze strany Pekingu za reálnou. Ten se podle nich připravuje na možné použití vojenské síly s cílem změnit mocenskou rovnováhu v Indo-Pacifiku.

Snaha o urychlení výroby klíčových zbraní se podle zdrojů WSJ obeznámených s touto problematikou projevila v sérii setkání na vysoké úrovni mezi představiteli Pentagonu a vysoce postavenými zástupci několika amerických výrobců raket.

Náměstek ministra obrany USA Steve Feinberg se do tohoto úsilí, nazývaného „Rada pro urychlení výroby munice“, zapojuje neobvykle aktivně a každý týden svolává vedoucí pracovníky některých společností, aby o tématu diskutovali, sdělily zdroje americkému deníku.

Dvanáct klíčových zbraní

Nová rada se zaměřuje na dvanáct zbraní, které Pentagon chce mít k dispozici pro potenciální konflikt s Čínou, tvrdí zdroje. Seznam zahrnuje střely Patriot, protilodní rakety dlouhého doletu, střely Standard Missile-6, rakety Precision Strike Missile či protiletadlové střely vzduch-země.

Na prvním červnovém kulatém stole byli výrobci zbraní požádáni o detaily, jak by mohli v následujících šesti, osmnácti a čtyřiadvaceti měsících zvýšit produkci na 2,5násobek současných objemů, vyplývá z dokumentů, které má WSJ k dispozici. Armáda také požádala dodavatele, aby popsali, jak by mohli přilákat nový soukromý kapitál a případně licencovat svou technologii třetím stranám.

„Prezident (Donald) Trump a ministr (obrany) Pete Hegseth zkoumají mimořádné možnosti, jak rozšířit naši vojenskou sílu a urychlit výrobu munice,“ komentoval vývoj mluvčí Pentagonu Sean Parnell. „Toto úsilí je výsledkem spolupráce mezi vedoucími představiteli obranného průmyslu a vysokými představiteli Pentagonu,“ dodal.

Miliardové investice

Podle některých činitelů zapojených do těchto snah ale vládní cíle nejsou realistické. Kompletní montáž jednotlivých raket může trvat dva roky a testování a kvalifikace zbraní od nových dodavatelů může trvat několik měsíců a stát stovky milionů dolarů, píše WSJ.

Nad zajištěním podobné sumy se přitom vznášejí otazníky. Trumpův „velký a krásný zákon“ v červnu zajistil dalších 25 miliard dolarů, které půjdou v příštích letech na financování munice pro obranu, analytici ale varují, že nové ambiciózní vojenské cíle Pentagonu by znamenaly investovat o desítky miliard více.

Dodavatelé obranného průmyslu, jako jsou společnosti Lockheed Martin a Raytheon, tvrdí, že reagovali navýšením počtu pracovníků, rozšířením výrobních hal a zvýšením zásob náhradních dílů, aby se připravili na potenciální nárůst poptávky.

Obavy dodavatelů

Někteří dodavatelé však mají potíže dosáhnout nových cílů a mají obavy z objednávek, které vláda dosud nefinancovala, uvádí WSJ. Generální ředitel mateřské společnosti RTX firmy Raytheon Christopher Calio v dopise Pentagonu z 3. července uvedl, že je připraven spolupracovat s ministerstvem obrany na zvýšení produkce, ale varoval, že společnost bude potřebovat další peníze a závazky Pentagonu k nákupu většího množství munice.

Vojenští představitelé se od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 snaží zvýšit produkci zbraní. Administrativa tehdejšího prezidenta Joea Bidena v roce 2023 zahájila úsilí o zvýšení produkce munice a vyrovnání problémů v dodavatelském řetězci.

„Současný konflikt na Ukrajině je pro nás budíčkem,“ řekl v té době tehdejší náměstek ministra obrany Bill LaPlante. „Dovolili jsme, aby výrobní linky vychladly, sledovali jsme, jak se součástky stávají zastaralými, a byli jsme svědky konsolidace nebo úplného zkrachování dodavatelů nižších úrovní,“ konstatoval LaPlante.

Nové objednávky raket od té doby nestíhají poptávku obzvlášť u raket a protiraketových systémů, jako je Patriot: ten má chránit Ukrajinu, ale i základny a spojence USA v Tichomoří, podotýká WSJ. Poptávka po střelách přitom ještě vzrostla po červnovém konfliktu mezi Izraelem a Íránem, kdy byly odpáleny stovky raket, čímž USA ještě více vyčerpaly svůj arzenál.

Armáda USA v září udělila společnosti Lockheed Martin zakázku v hodnotě téměř deseti miliard dolarů na výrobu téměř dvou tisíc raket PAC-3 od fiskálního roku 2024 do roku 2026. Pentagon chce, aby dodavatelé nakonec každý rok vyrobili i stejný počet raket Patriot – téměř čtyřnásobek současné produkce, uvedly zdroje WSJ obeznámené s touto záležitostí.

Mluvčí Lockheedu sdělila, že firma zkoumá další investice do výroby raket Patriot a očekává, že v příštích několika letech dosáhne vyšších kapacit. Mluvčí společnosti RTX věc odmítl komentovat.

Čínské provokace

USA znervózňují kromě obchodních sporů a špionážních akcí zejména čínské provokace vůči Tchaj-wanu, kde dlouhodobě panují obavy, že by Peking mohl vytvořit záminku pro zahájení invaze.

Čína si kromě toho nárokuje prakticky celé Jihočínské moře, včetně částí, na které vznášejí nárok Filipíny, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Brunej. Toto moře je bohatým lovištěm ryb, zřejmě skrývá i rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu a vedou tam významné námořní trasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 5 mminutami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 28 mminutami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 2 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 9 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 10 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 11 hhodinami
Načítání...