Pentagon ve velkém poptává rakety kvůli možné válce s Čínou, píše WSJ

Pentagon vyzval dodavatele raket, aby až čtyřnásobně zvýšili výrobu klíčových zbraní kvůli možnému konfliktu s Čínou. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ). Pro USA jsou hlavní střely do systému Patriot. Američtí představitelé už dříve upozornili, že považují hrozbu ze strany Pekingu za reálnou. Ten se podle nich připravuje na možné použití vojenské síly s cílem změnit mocenskou rovnováhu v Indo-Pacifiku.

Snaha o urychlení výroby klíčových zbraní se podle zdrojů WSJ obeznámených s touto problematikou projevila v sérii setkání na vysoké úrovni mezi představiteli Pentagonu a vysoce postavenými zástupci několika amerických výrobců raket.

Náměstek ministra obrany USA Steve Feinberg se do tohoto úsilí, nazývaného „Rada pro urychlení výroby munice“, zapojuje neobvykle aktivně a každý týden svolává vedoucí pracovníky některých společností, aby o tématu diskutovali, sdělily zdroje americkému deníku.

Dvanáct klíčových zbraní

Nová rada se zaměřuje na dvanáct zbraní, které Pentagon chce mít k dispozici pro potenciální konflikt s Čínou, tvrdí zdroje. Seznam zahrnuje střely Patriot, protilodní rakety dlouhého doletu, střely Standard Missile-6, rakety Precision Strike Missile či protiletadlové střely vzduch-země.

Na prvním červnovém kulatém stole byli výrobci zbraní požádáni o detaily, jak by mohli v následujících šesti, osmnácti a čtyřiadvaceti měsících zvýšit produkci na 2,5násobek současných objemů, vyplývá z dokumentů, které má WSJ k dispozici. Armáda také požádala dodavatele, aby popsali, jak by mohli přilákat nový soukromý kapitál a případně licencovat svou technologii třetím stranám.

„Prezident (Donald) Trump a ministr (obrany) Pete Hegseth zkoumají mimořádné možnosti, jak rozšířit naši vojenskou sílu a urychlit výrobu munice,“ komentoval vývoj mluvčí Pentagonu Sean Parnell. „Toto úsilí je výsledkem spolupráce mezi vedoucími představiteli obranného průmyslu a vysokými představiteli Pentagonu,“ dodal.

Miliardové investice

Podle některých činitelů zapojených do těchto snah ale vládní cíle nejsou realistické. Kompletní montáž jednotlivých raket může trvat dva roky a testování a kvalifikace zbraní od nových dodavatelů může trvat několik měsíců a stát stovky milionů dolarů, píše WSJ.

Nad zajištěním podobné sumy se přitom vznášejí otazníky. Trumpův „velký a krásný zákon“ v červnu zajistil dalších 25 miliard dolarů, které půjdou v příštích letech na financování munice pro obranu, analytici ale varují, že nové ambiciózní vojenské cíle Pentagonu by znamenaly investovat o desítky miliard více.

Dodavatelé obranného průmyslu, jako jsou společnosti Lockheed Martin a Raytheon, tvrdí, že reagovali navýšením počtu pracovníků, rozšířením výrobních hal a zvýšením zásob náhradních dílů, aby se připravili na potenciální nárůst poptávky.

Obavy dodavatelů

Někteří dodavatelé však mají potíže dosáhnout nových cílů a mají obavy z objednávek, které vláda dosud nefinancovala, uvádí WSJ. Generální ředitel mateřské společnosti RTX firmy Raytheon Christopher Calio v dopise Pentagonu z 3. července uvedl, že je připraven spolupracovat s ministerstvem obrany na zvýšení produkce, ale varoval, že společnost bude potřebovat další peníze a závazky Pentagonu k nákupu většího množství munice.

Vojenští představitelé se od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 snaží zvýšit produkci zbraní. Administrativa tehdejšího prezidenta Joea Bidena v roce 2023 zahájila úsilí o zvýšení produkce munice a vyrovnání problémů v dodavatelském řetězci.

„Současný konflikt na Ukrajině je pro nás budíčkem,“ řekl v té době tehdejší náměstek ministra obrany Bill LaPlante. „Dovolili jsme, aby výrobní linky vychladly, sledovali jsme, jak se součástky stávají zastaralými, a byli jsme svědky konsolidace nebo úplného zkrachování dodavatelů nižších úrovní,“ konstatoval LaPlante.

Nové objednávky raket od té doby nestíhají poptávku obzvlášť u raket a protiraketových systémů, jako je Patriot: ten má chránit Ukrajinu, ale i základny a spojence USA v Tichomoří, podotýká WSJ. Poptávka po střelách přitom ještě vzrostla po červnovém konfliktu mezi Izraelem a Íránem, kdy byly odpáleny stovky raket, čímž USA ještě více vyčerpaly svůj arzenál.

Armáda USA v září udělila společnosti Lockheed Martin zakázku v hodnotě téměř deseti miliard dolarů na výrobu téměř dvou tisíc raket PAC-3 od fiskálního roku 2024 do roku 2026. Pentagon chce, aby dodavatelé nakonec každý rok vyrobili i stejný počet raket Patriot – téměř čtyřnásobek současné produkce, uvedly zdroje WSJ obeznámené s touto záležitostí.

Mluvčí Lockheedu sdělila, že firma zkoumá další investice do výroby raket Patriot a očekává, že v příštích několika letech dosáhne vyšších kapacit. Mluvčí společnosti RTX věc odmítl komentovat.

Čínské provokace

USA znervózňují kromě obchodních sporů a špionážních akcí zejména čínské provokace vůči Tchaj-wanu, kde dlouhodobě panují obavy, že by Peking mohl vytvořit záminku pro zahájení invaze.

Čína si kromě toho nárokuje prakticky celé Jihočínské moře, včetně částí, na které vznášejí nárok Filipíny, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Brunej. Toto moře je bohatým lovištěm ryb, zřejmě skrývá i rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu a vedou tam významné námořní trasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok na škole na severu Slovenska má druhou oběť

Úterní útok na základní škole na severu Slovenska má druhou oběť. Lékařům se nepodařilo zachránit žákyni, která byla hospitalizovaná ve velmi vážném stavu. Ve slovenské sněmovně to ve čtvrtek řekl předseda parlamentu Richard Raši (Hlas), poslanci dívku následně uctili minutou ticha. Po útoku nožem, při kterém zemřela i jedna učitelka, policie zadržela třináctiletého žáka uvedené školy.
17:38Aktualizovánopřed 1 mminutou

Slovenská koalice má podle exministra Taraby většinu už jen jednoho hlasu

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) má ve sněmovně podle odvolaného ministra životního prostředí Tomáše Taraby nově většinu už jen jednoho hlasu. Taraba se vrátil do parlamentu, kde působí jako nezařazený poslanec. Spolupracovat bude s dalším zákonodárcem, který na čtvrteční společné tiskové konferenci s Tarabou ohlásil odchod z menší vládní strany Hlas. Dvojice poslanců uvedla, že chce dál komunikovat s vládními stranami, které tuto záležitost zatím nekomentovaly.
před 47 mminutami

Dostal jsem útočníka do chvatu a svázal ho sluchátky, popsal incident pasažér letu Flydubai

Izraelský prezident Jicchak Herzog chce udělit jedno z nejvyšších civilních vyznamenání čtyřem izraelským cestujícím, kteří pomohli zneškodnit útočníka v letu společnosti Flydubai na trase z Dubaje do Tel Avivu, píše agentura AFP. Indický pilot Smit Maččchar, kterého druhý pilot napadl v kokpitu letadla, utrpěl vážná zranění a nyní se léčí v Saúdské Arábii. V Izraeli i v Indii je oslavován jako hrdina, jelikož dle výpovědi cestujících při souboji otevřel dveře kokpitu, čímž umožnil záchranu stroje.
10:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoProč je úprava pravidel v Radě bezpečnosti OSN téměř nemožná

Organizace spojených národů čelí v roce 2026 největší krizi důvěry, financování i uspořádání ve své historii. Jak v praxi funguje světová diplomacie v době hlubokého geopolitického štěpení a jaký postoj k ní zaujímá druhá administrativa Donalda Trumpa? Washingtonský zpravodaj Václav Černohorský popisuje zákulisí výročního zasedání Valného shromáždění v New Yorku, debaty o reformě Rady bezpečnosti i to, jak vypadá každodenní novinářská realita uvnitř diplomatického „Babylonu“. Moderuje Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny pohonných hmot uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty ze Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na zdroje blízké rozhovorům. Washington podle jednoho ze zdrojů žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty.
11:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pentagon vyřadil některé evropské země z plánovaného setkání NATO

Některé z evropských zemí, patřící mezi americké spojence a zároveň státy s nejvyššími výdaji na obranu, nebyly pozvány na zasedání vedené Pentagonem, na němž se má rozebírat budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Informoval o tom server Politico. Děje se tak po předchozích hrozbách administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa, že sestaví „seznam hodných a zlobivých“ vlád, které se dostaly do rozporu s prioritami šéfa Bílého domu.
před 2 hhodinami

EU zpřísňuje migrační politiku

Členské státy Evropské unie finálně schválily zpřísnění migrační politiky EU, včetně možnosti zřizovat návratová centra v takzvaných třetích zemích pro migranty, kteří pobývají ve státech Unie nelegálně. Nové návratové nařízení doplňuje migrační a azylový pakt a má zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Nařízení bude nyní zveřejněno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost následující den.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Armáda USA propustí dvacet procent generálů a admirálů

Armáda Spojených států propustí celkem dvacet procent generálů a admirálů, prohlásil ve středu podle médií americký ministr obrany Pete Hegseth na základně námořní pěchoty v Quantiku ve Virginii. Šéf Pentagonu v projevu o stavu ozbrojených sil rovněž oznámil plány na novou základnu a velitelství pro autonomní válčení. Miliardář Elon Musk se vrací ke spolupráci s americkou vládou, povede studii Pentagonu o budoucnosti války, sdělil také.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.