Pentagon ve velkém poptává rakety kvůli možné válce s Čínou, píše WSJ

Pentagon vyzval dodavatele raket, aby až čtyřnásobně zvýšili výrobu klíčových zbraní kvůli možnému konfliktu s Čínou. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ). Pro USA jsou hlavní střely do systému Patriot. Američtí představitelé už dříve upozornili, že považují hrozbu ze strany Pekingu za reálnou. Ten se podle nich připravuje na možné použití vojenské síly s cílem změnit mocenskou rovnováhu v Indo-Pacifiku.

Snaha o urychlení výroby klíčových zbraní se podle zdrojů WSJ obeznámených s touto problematikou projevila v sérii setkání na vysoké úrovni mezi představiteli Pentagonu a vysoce postavenými zástupci několika amerických výrobců raket.

Náměstek ministra obrany USA Steve Feinberg se do tohoto úsilí, nazývaného „Rada pro urychlení výroby munice“, zapojuje neobvykle aktivně a každý týden svolává vedoucí pracovníky některých společností, aby o tématu diskutovali, sdělily zdroje americkému deníku.

Dvanáct klíčových zbraní

Nová rada se zaměřuje na dvanáct zbraní, které Pentagon chce mít k dispozici pro potenciální konflikt s Čínou, tvrdí zdroje. Seznam zahrnuje střely Patriot, protilodní rakety dlouhého doletu, střely Standard Missile-6, rakety Precision Strike Missile či protiletadlové střely vzduch-země.

Na prvním červnovém kulatém stole byli výrobci zbraní požádáni o detaily, jak by mohli v následujících šesti, osmnácti a čtyřiadvaceti měsících zvýšit produkci na 2,5násobek současných objemů, vyplývá z dokumentů, které má WSJ k dispozici. Armáda také požádala dodavatele, aby popsali, jak by mohli přilákat nový soukromý kapitál a případně licencovat svou technologii třetím stranám.

„Prezident (Donald) Trump a ministr (obrany) Pete Hegseth zkoumají mimořádné možnosti, jak rozšířit naši vojenskou sílu a urychlit výrobu munice,“ komentoval vývoj mluvčí Pentagonu Sean Parnell. „Toto úsilí je výsledkem spolupráce mezi vedoucími představiteli obranného průmyslu a vysokými představiteli Pentagonu,“ dodal.

Miliardové investice

Podle některých činitelů zapojených do těchto snah ale vládní cíle nejsou realistické. Kompletní montáž jednotlivých raket může trvat dva roky a testování a kvalifikace zbraní od nových dodavatelů může trvat několik měsíců a stát stovky milionů dolarů, píše WSJ.

Nad zajištěním podobné sumy se přitom vznášejí otazníky. Trumpův „velký a krásný zákon“ v červnu zajistil dalších 25 miliard dolarů, které půjdou v příštích letech na financování munice pro obranu, analytici ale varují, že nové ambiciózní vojenské cíle Pentagonu by znamenaly investovat o desítky miliard více.

Dodavatelé obranného průmyslu, jako jsou společnosti Lockheed Martin a Raytheon, tvrdí, že reagovali navýšením počtu pracovníků, rozšířením výrobních hal a zvýšením zásob náhradních dílů, aby se připravili na potenciální nárůst poptávky.

Obavy dodavatelů

Někteří dodavatelé však mají potíže dosáhnout nových cílů a mají obavy z objednávek, které vláda dosud nefinancovala, uvádí WSJ. Generální ředitel mateřské společnosti RTX firmy Raytheon Christopher Calio v dopise Pentagonu z 3. července uvedl, že je připraven spolupracovat s ministerstvem obrany na zvýšení produkce, ale varoval, že společnost bude potřebovat další peníze a závazky Pentagonu k nákupu většího množství munice.

Vojenští představitelé se od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 snaží zvýšit produkci zbraní. Administrativa tehdejšího prezidenta Joea Bidena v roce 2023 zahájila úsilí o zvýšení produkce munice a vyrovnání problémů v dodavatelském řetězci.

„Současný konflikt na Ukrajině je pro nás budíčkem,“ řekl v té době tehdejší náměstek ministra obrany Bill LaPlante. „Dovolili jsme, aby výrobní linky vychladly, sledovali jsme, jak se součástky stávají zastaralými, a byli jsme svědky konsolidace nebo úplného zkrachování dodavatelů nižších úrovní,“ konstatoval LaPlante.

Nové objednávky raket od té doby nestíhají poptávku obzvlášť u raket a protiraketových systémů, jako je Patriot: ten má chránit Ukrajinu, ale i základny a spojence USA v Tichomoří, podotýká WSJ. Poptávka po střelách přitom ještě vzrostla po červnovém konfliktu mezi Izraelem a Íránem, kdy byly odpáleny stovky raket, čímž USA ještě více vyčerpaly svůj arzenál.

Armáda USA v září udělila společnosti Lockheed Martin zakázku v hodnotě téměř deseti miliard dolarů na výrobu téměř dvou tisíc raket PAC-3 od fiskálního roku 2024 do roku 2026. Pentagon chce, aby dodavatelé nakonec každý rok vyrobili i stejný počet raket Patriot – téměř čtyřnásobek současné produkce, uvedly zdroje WSJ obeznámené s touto záležitostí.

Mluvčí Lockheedu sdělila, že firma zkoumá další investice do výroby raket Patriot a očekává, že v příštích několika letech dosáhne vyšších kapacit. Mluvčí společnosti RTX věc odmítl komentovat.

Čínské provokace

USA znervózňují kromě obchodních sporů a špionážních akcí zejména čínské provokace vůči Tchaj-wanu, kde dlouhodobě panují obavy, že by Peking mohl vytvořit záminku pro zahájení invaze.

Čína si kromě toho nárokuje prakticky celé Jihočínské moře, včetně částí, na které vznášejí nárok Filipíny, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Brunej. Toto moře je bohatým lovištěm ryb, zřejmě skrývá i rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu a vedou tam významné námořní trasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vláda USA získá za zprostředkování dohody o TikToku deset miliard dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard korun) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
před 3 hhodinami

Axios: Putin Trumpovi navrhnul přesun íránského uranu do Ruska, USA odmítly

Ruský vládce Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.
před 4 hhodinami

Rusové zabíjeli u Kupjansku. Kvůli dronům startovaly rumunské stíhačky

U ukrajinského Kupjansku v důsledku ruského raketového útoku zemřeli tři lidé z autobusu. Další dva civilisty zabily ruské útoky v Dněpropetrovské a Chersonské oblasti. Rusko v noci na pátek zaútočilo také na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. Ruské úřady sdělily, že ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Rumunsko vyslalo stíhačky kvůli dronům u hranic s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

EU se dosud neshodla na prodloužení protiruských sankcí. Mohou přestat platit

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se zatím neshodli na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy. Podle zdrojů ČTK trvá blokace ze strany Slovenska a Maďarska. Sankce se prodlužují každých šest měsíců, a pokud nyní nebudou potvrzeny do nedělní půlnoci, přestanou platit.
před 7 hhodinami

USA nabízejí vysokou odměnu za informace o Chameneím a dalších íránských lídrech

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny úřad za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.
před 7 hhodinami

VideoPrezident Pavel v Pobaltí zavítal mezi české vojáky

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.
před 8 hhodinami

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Podle jeho velitele muže zabil íránský Šáhed. Šest zraněných je v nemocnici. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená s USA a jejich spojenci.
12. 3. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Volby do nepálské dolní komory vyhrála strana RSP. Premiérem bude bývalý rapper

V nepálských volbách do dolní komory parlamentu podle volební komise zvítězila centristická Národní nezávislá strana (RSP). Její 35letý hlavní kandidát Balendra Šáh se tak stane novým premiérem, napsala agentura Reuters. Volby z 5. března byly prvními od masových demonstrací z loňského září, při kterých zemřelo sedm desítek lidí a které vedly k pádu tehdejší vlády.
před 9 hhodinami
Načítání...