USA pošlou Ukrajině střely pro systémy Patriot, řekl Trump

Nahrávám video
Události: Americké zbraně pro Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Spojené státy pošlou Ukrajině střely systémů protivzdušné obrany Patriot, ale Evropská unie (EU) za ně zaplatí, řekl v neděli (v pondělí ráno SELČ) podle agentur americký prezident Donald Trump.

„Bude to pro nás obchod a pošleme jim Patrioty, které nutně potřebují,“ prohlásil Trump podle agentury DPA. Neuvedl ale, jaké země EU by systémy protivzdušné obrany měly koupit, a agentura Reuters informovala, že Trump také odmítl říct, kolik střel do Patriotů Ukrajině pošle. Řekl jen, že nějaké. O nákupu systémů Patriot od USA pro Ukrajinu uvažuje Německo, řekl minulý týden tamní kancléř Friedrich Merz.

Americký prezident před několika dny řekl, že Spojené státy pošlou Kyjevu další zbraně, aby se mohla bránit. Vyjádřil se tak poté, co USA oznámily, že pozastavily některé zbrojní dodávky Ukrajině právě včetně střel protivzdušné obrany.

Trump to tehdy odůvodnil tím, že jeho předchůdce Joe Biden dal Ukrajině v minulosti příliš mnoho zbraní a že nyní je třeba zajistit, aby jich měly dostatek USA. Následně šéf Bílého domu hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který telefonát označil za nejlepší a nejvíce produktivní z dosavadních jednání se svým současným americkým protějškem.

Nahrávám video
Zpravodajka Darja Stomatová k aktuální situaci na Ukrajině (14. 7. 2025)
Zdroj: ČT24

Američtí, ukrajinští a evropští činitelé věří, že zbraně změní průběh války a vytvoří tlak na Putina, aby souhlasil s příměřím. Za zbraně mají podle zdrojů platit evropské země, jak to na summitu Severoatlantické aliance koncem června Trumpovi navrhl ukrajinský prezident Zelenskyj. Mluvčí německé vlády potvrdil, že evropští partneři přispějí na nákup systémů Patriot.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zase uvedl, že dodávky Ukrajině ze strany Spojených států pokračují. Je tak podle něj zjevné, že Kyjev nespěchá se třetím kolem mírových jednání, zatímco Moskva je na ně připravena. Podle Ukrajiny i řady západních představitelů ale ve skutečnosti Rusko příměří nechce.

Nahrávám video
90′ ČT24: Americká podpora Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Trump v předvolební kampani opakovaně uváděl, že Moskvou rozpoutanou válku na Ukrajině ukončí první den ve funkci a po nástupu do úřadu byl k bránící se zemi a jejímu prezidentovi Zelenskému výrazně kritičtější než jeho předchůdce Joe Biden.

Panovaly proto obavy o budoucnost americké pomoci Kyjevu, která je pro Ukrajinu zásadní. V poslední době ale Trump mění postoj poté, co snahy jeho administrativy o přímá jednání mezi Kyjevem a Moskvou ani jeho telefonáty s Putinem nikam nevedly a Moskva své útoky na Ukrajinu naopak zintenzivnila.

Nahrávám video
Interview ČT24: Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny (14. 7. 2025)
Zdroj: ČT24

Kellogg v Kyjevě

O pomoci pro Ukrajinu hovořil v pondělí v Kyjevě Zelenskyj a již zmíněný zvláštní americký zmocněnec pro Ukrajinu Kellogg. Konkrétně diskutovali o posílení ukrajinské protivzdušné obrany, společné výrobě a nákupu obranných zbraní ve spolupráci s Evropou či protiruských sankcích. Zelenskyj jednání označil za produktivní. Krátce po setkání obou představitelů se podle agentury Reuters v metropoli napadené země rozezněl letecký poplach.

Zelenskyj také poděkoval Trumpovi za důležité signály podpory a „pozitivní rozhodnutí“ pro obě země. V neposlední řadě napsal, že věří v americké vedení, protože je jasné, že Moskva nepřestane, dokud nebudou její „nepřiměřené“ ambice omezeny silou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Írán mezitím pokračuje v útocích v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 8 mminutami

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 1 hhodinou

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 4 hhodinami

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 7 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 11 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 12 hhodinami

Údery napříč Íránem zasáhly i klíčový most v Teheránu

Írán a jemu blízké libanonské hnutí Hizballáh pokračovaly ve čtvrtek v útocích na Izrael. Údery způsobily zranění čtyř lidí včetně tří dětí, uvedl web The Times of Israel. Podle íránských médií obyvatelé islámské republiky zaznamenali exploze ve městech Ahváz, Šíráz, Isfahán, Karadž, Kermánšáh a Bandar-Abbás. Údery také podle agentury AFP silně poškodily Pasteurův ústav, významné lékařské výzkumné centrum v Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...