Ambice Číny v Indo-Pacifiku sílí. Peking se kvůli územním nárokům dostává do střetů s Tokiem i s dalšími spojenci USA včetně Manily. Na sporné mělčině Scarborough plánuje zřídit přírodní rezervaci, přestože oblast byla po staletí lovištěm filipínských rybářů.
„Jsou to pokrytci. Jak může čínská vláda tvrdit, že mělčina Scarborough je jejich a chtějí tam budovat přírodní rezervaci, když to jsou právě oni, kdo ji ničí?“ poznamenal předseda Národního svazu rybářského hnutí Filipín Fernando Hicap.
Čína si od roku 2012 vynucuje kontrolu nad mělčinou ceněnou kvůli bohatému výskytu ryb a blízkosti námořních tras. Její lodě ohrožují filipínská plavidla. Podle mezinárodního haagského tribunálu nároky nemají oporu v právu. Peking ale tento verdikt neuznává.
Manila proti vyhlášení rezervace protestuje. „Pouze Filipíny mají výhradní právo vyhlašovat chráněné oblasti na svém území a v příslušných námořních zónách,“ zdůraznila mluvčí filipínské diplomacie Angelica Escalonová.
Peking ale trvá na svém. „Území Filipín bylo vymezeno sérií mezinárodních smluv a ostrov Chuang-jen (mělčina Scarborough) mezi nimi nikdy nebyl. Čína odmítá křivá obvinění a vyzývá Filipíny, aby přestaly vyhrocovat situaci,“ konstatoval mluvčí čínské diplomacie Lin Ťien.
Zesílený dohled
Čína se prosazuje i v malých tichomořských státech. Na Šalamounových ostrovech její policisté zavádějí model dohledu nad vesnicemi, který má kořeny v dobách Mao Ce-tunga. Vesničany seznamují se sběrem otisků prstů, kontrolou domácností a používáním dronů. Oficiálně má jít o bezpečnost, kritici ale varují před exportem autoritářského systému a zásahem do lidských práv.
Kroky v Indo-Pacifiku Čína prezentuje jako rutinní opatření v zájmu stability a rozvoje. Okolní státy je ale vnímají jako signál, že chce určovat pravidla hry. Chování Pekingu znepokojuje i Spojené státy, které při nedávném vojenském cvičení s Japonci na Okinawě poprvé nasadily raketový systém Typhon, jenž loni použily i na Filipínách.
