Hackeři

Polským bezpečnostním složkám se podařilo rozbít skupinu složenou z Rusů a Bělorusů, kteří se snažili získávat informace a pak je využít k vydírání jednotlivců i institucí, informoval v pondělí polský vicepremiér a ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Šlo podle něj o součást snahy ruských a běloruských tajných služeb Polsko politicky, vojensky i ekonomicky paralyzovat.

Kampaň amerického exprezidenta Donalda Trumpa byla terčem hackerského útoku, za který je zodpovědný Írán, sdělily podle agentury AP americké zpravodajské služby včetně Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Íránští hackeři se podle prohlášení pokoušeli infiltrovat také okolí viceprezidentky Kamaly Harrisové, která kandiduje proti Trumpovi a na kterou před několika dny Trump zaútočil tvrzením, že dav podporovatelů na snímku z mítinku, který publikoval její štáb, byl vytvořený umělou inteligencí. Sám přitom nově čelí obvinění z používání falešných snímků fanynek Taylor Swiftové.

Členské státy Evropské unie formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, informovalo české zastoupení při Unii. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na ruské agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na pondělním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí. Rada EU také uvalila sankce na šest ruských občanů zapojených do kybernetických útoků.

Atribuce se stala v pátek jedním z nejvyhledávanějších pojmů českého internetu. Není divu, Česko historicky poprvé atribuovalo (přisoudilo) útoky proti svým státním institucím Kremlu. Celou pravdu o vyšetřování a povaze útoků se veřejnost nejspíš nikdy nedozví. Z bezpečnostních důvodů musí zůstat část informací utajená. Významnou část příběhu jde však poskládat z otevřených zdrojů. Co se tedy vlastně stalo? Jak se útočníci dostali do počítačů institucí pouhým rozesláním emailu a co bylo jejich cílem? Proč má Česko nosit podobné útoky hrdě jako řád nejvyššího uznání od Ruské federace? A konečně, co je to ta atribuce? Odpovědi nabízí expertka na konflikty v kybernetickém prostoru Adéla Klečková.

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) v pátečním Interview ČT24 mimo jiné prohlásil, že na odhalené kyberútoky hackerské skupiny APT28, která je podle českých úřadů úkolována ruskou vojenskou rozvědkou GRU, je třeba adekvátně reagovat, zvlášť když se překročí „červená linie“. Odolnost Česka se podle něj v tomto ohledu zvyšuje, proces posilování infrastruktury proti kyberútokům ale označil za nekonečný.

Hackeři pracující pro ruskou rozvědku „globálně“ využívají slabého místa v softwaru české firmy JetBrains k útokům na servery, uvádějí ve společném prohlášení americké úřady. Podle oznámení Národní agentury pro bezpečnost (NSA), Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a amerického úřadu pro kybernetickou bezpečnost CISA trvají tyto snahy od září. Rusové podle Američanů využívají získaný přístup ke krokům, kterými by si zajistili trvalý přístup do narušených systémů. Firma uvedla, že byla o této zranitelnosti informována na začátku letošního roku, a dodala, že ji opravila v aktualizaci programu vydané 18. září.

Opatrnost Čechů v bankovním on-line prostoru se nepatrně snížila. Index kyberbezpečnosti letos dosáhl 66 procent, o jeden bod méně než loni. Letos kyberprostor čelí většímu počtu útoků. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který v úterý představila Česká bankovní asociace (ČBA) a výzkumná agentura Ipsos.

Univerzitu obrany postihl kybernetický útok, hackeři údajně odcizili data z tamního rektorátu. Ve středu to napsal zpravodajský server iROZHLAS.cz s tím, že o záležitost se zajímá Městské státní zastupitelství v Brně. Mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost Eva Rajlichová uvedla, že vzhledem k prověřování ze strany Vojenské policie se k věci nebude vyjadřovat.

Polsko se čím dál častěji stává terčem kybernetických útoků. Podle vlády i expertů za nimi stojí Rusko a Bělorusko. Od začátku ruské plnohodnotné války proti Ukrajině se jejich počet skoro zdvojnásobil. Hackeři nejčastěji cílí na kritickou infrastrukturu, nevyhýbají se ale ani soukromým firmám. I proto polské úřady vyhlásily vysoký stupeň tohoto ohrožení.

Německá policie ve spolupráci s kolegy z Europolu, Ukrajiny a amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) rozbila mezinárodní gang počítačových zločinců, který léta vydíral velké společnosti a instituce, a přišel si tak na desítky milionů eur (řádově stovky milionů korun). Informovala o tom agentura AP.

Počet kybernetických incidentů se podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v říjnu dostal vysoko nad průměr, jde o nejvyšší hodnotu od dubna. Úřad jich eviduje 19. Část útoků byla podle úřadu od skupiny Anonymous Russia. Úřad o tom v úterý informoval na svém webu.

Na internet v nedávné době unikla data 65 tisíc firem a institucí, včetně dat organizací z Česka. Informovaly o tom antivirové společnosti SOCRadar a Xevos. Únik se má údajně týkat také ministerstva vnitra, ministerstva financí, oficiálních stránek armády, zdravotní pojišťovny VZP, T-Mobilu či České spořitelny. Podle vyjádření České spořitelny a T-Mobilu však nedošlo k žádnému úniku dat klientů. Firma Microsoft informovala, že nedošlo k úniku přihlašovacích údajů uživatelů ani duševního vlastnictví. Ministerstvo financí na Twitteru uvedlo, že došlo k minimálnímu úniku dat týkajících se resortu, data však nejsou citlivá a jsou již neplatná.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) pracuje na zákonu, který umožní prověřovat dodavatele technologií pro strategická odvětví státu. Nová legislativa bude zároveň vyžadovat komplexní zabezpečení sídel, kde se uchovávají klíčová data firem a státních úřadů.

Íránskou státní televizi v sobotu večer zřejmě napadli hackeři, kteří přerušili vysílání zpravodajství, aby vyjádřili protest proti vůdci země. Na obrazovce se objevila maska, obraz duchovního vůdce Alího Chameneího a kolem něj plameny a další záběry. Předtím, při nových nepokojích vyvolaných smrtí Mahsy Amíníové, byli při střetech protestujících s bezpečnostními složkami zastřeleni nejméně tři lidé, informoval web televize BBC. Protesty pokračovaly podle agentury Reuters po celém Íránu i v neděli. Státní média oznámila, že v sobotu přišli o život dva příslušníci bezpečnostních sil. Úřady v neděli zavřely školy v íránském Kurdistánu a v jedné policisté pozatýkali žáky.

Zhruba šest tisíc českých firem bude nově muset splňovat vyšší standardy kybernetické bezpečnosti. Počítá s tím evropská legislativa, kterou představil Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) a která začne platit přibližně za dva roky. Norma zavádí vyšší ochranu počítačových systémů, současně také přísnější tresty a vztahovat by se měla mimo jiné na poskytovatele poštovních služeb nebo distributory vody.

Do války na Ukrajině se v řadách ukrajinské armády zapojily už tři tisíce lidí, kteří bojiště znají jen přes monitory svých počítačů. Každý den spouští kybernetické útoky proti ruským cílům. Koordinovaně, podle zadání kybernetického oddělení ozbrojených sil v Kyjevě. Jsou členy hackerské armády.

Hackeři napojení na ruské zpravodajské služby FSB a GRU se úspěšně nabourali do IT systému maďarského ministerstva zahraničí a dostali se k vnitřní komunikaci zahrnující i citlivé dokumenty NATO či EU. Píše o tom maďarský investigativní web Direkt36. Podle něj vláda útok odhalila až po několika letech. Ani poté však pracovníky ministerstva nevarovala, ani o napadení neinformovala západní spojence či veřejnost. Na hrozbu své zahraniční kolegy upozornila jen maďarská kontrarozvědka.

Izraelská kontrarozvědka Šin Bet zatkla za špionáž muže zaměstnaného v domácnosti ministra obrany Bennyho Gantze. Omri Goren podle informací izraelských médií nabídl spolupráci skupině hackerů napojených na Írán. Sedmatřicetiletý Goren pracoval v domě jako uklízeč a byl zadržen po svém kontaktu s člověkem napojeným na Írán.

Izraelský dispečink pro boj s kybernetickými hrozbami je přísně hlídané pracoviště s nepřetržitým provozem. Na místě přijímají oznámení od veřejnosti a vysílají odborné týmy na místa počítačových útoků. Izrael je totiž častým terčem hackerů, politicky i kriminálně motivovaných. Jako vůbec první zahraniční médium tam získala přístup Česká televize.

Izrael oznámil, že poprvé v historii se jedna z jeho nemocnic stala terčem rozsáhlého útoku vyděračského softwaru. Jde o nemocnici ve středoizraelské Chadeře, k zajištění péče o pacienty nyní musí využívat alternativní systémy.

Při kybernetickém útoku na americkou telekomunikační společnost T-Mobile US hackeři ukradli osobní údaje desítek milionů lidí. Oznámila to sama společnost. Odcizené údaje zahrnují například jména, data narození, čísla sociálního pojištění či informace o řidičských průkazech, napsala agentura Reuters.

Spojené státy, Evropská unie a Velká Británie vznesly obvinění proti Číně v souvislosti s nedávnými hackerskými útoky včetně rozsáhlé kampaně, která využila zranitelnosti e-mailového systému společnosti Microsoft. Americký prezident Joe Biden prohlásil, že za činy sice nestojí přímo Peking, podle něj však poskytuje však hackerům ochranu. Americká vláda uvedla, že Čína využívá „nájemné hackery“, kteří provádějí vedle aktivit pro vlastní obohacení útoky pro stát .

Americký prezident Joe Biden telefonicky vyzval svého ruského protějška Vladimira Putina, aby zasáhl proti počítačovým hackerům, kteří z ruského území podnikají vyděračské kybernetické útoky. Oznámil to Bílý dům. Americké firmy a úřady byly v poslední době cílem řady útoků, které podle expertů přišly z Ruska. Zatím poslední větší incident tohoto druhu je z uplynulého víkendu.

Celostátní výbor Republikánské strany (RNC) uvedl, že nepřišel o žádná data a informace při hackerském útoku na poskytovatele služeb. Oznámila to agentura Reuters. Na počítače RNC podle agentury Bloomberg zaútočili hackeři s vazbou na ruskou zpravodajskou službu. To popřel Kreml, který v prohlášení uvedl, že ruský stát nemá s hackerským útokem nic společného.