Hackeři

Hackeři získali přístup ke sto dvaceti tisícům webkamer v Jižní Koreji. Stažené záznamy pak použili k vydírání a pro výrobu videí se sexuálním obsahem, která nabízeli na internetu. Prolomení soukromí řešila i jihokorejská policie a zatkla čtyři lidi. Webkamery se instalují pro větší bezpečnost, například pro sledování malých dětí nebo zvířat na dálku. Metodik kybernetické bezpečnosti společnosti CESNET Jan Kolouch ve Studiu 6 vysvětlil, že snadnost nabourání záleží na nastavení domácí sítě. Uživatelé se podle něj mají více starat o to, jaká zařízení mají přístup do domácí sítě. Měli by také změnit administrátorské přístupy routeru, ty totiž často v domácí síti fungují v takzvaném továrním nastavení s uživatelským jménem „admin“. V rozhovoru s Jolkou Krásnou vysvětlil i další konkrétní opatření, jak zmenšit riziko vniknutí útočníků přes domácí router.

Přední norský provozovatel veřejné dopravy oznámil, že zavede přísnější bezpečnostní požadavky a posílí opatření proti hackerství poté, co test nových elektrických autobusů ukázal, že čínský výrobce je může na dálku vypnout. Problém se netýká jen čínských strojů, ale obecně moderních elektrobusů.

Podpora operačního systému Windows 10 oficiálně končí 14. října 2025. Společnost Microsoft ale nakonec uživatelům stále populárního systému nabídla prodloužení aktualizací a životnosti o rok. V Evropě je tato možnost bezplatná, je ale nutno o ni požádat. Vysvětlujeme kde a jak.

Bruselské letiště v sobotu v podvečer oznámilo, že v důsledku kyberútoku bylo nuceno zrušit polovinu na neděli naplánovaných odletů, informovala agentura Reuters. Rozsáhlý kybernetický útok na systém odbavování cestujících narušil provoz také na dalších evropských letištích včetně Berlína a Londýna. To pražské problémy nezaznamenalo.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) evidoval v loňském roce dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů. Oproti roku 2023 ovšem došlo pouze k mírnému nárůstu, vyplývá ze zprávy úřadu za rok 2024. Podle ředitele NÚKIB Lukáše Kintra je navíc podstatný zejména fakt, že závažnost dopadů incidentů se již tři roky po sobě snižuje.

Weby policie, ministerstva vnitra a některých dalších úřadů čelily ve čtvrtek odpoledne kyberútoku, informoval Radiožurnál. Podle něj by za útokem mohla být ruská hackerská skupina Server Killers, která o něm informovala na Telegramu. V případě policie a ministerstva vnitra už technici problémy odstranili, po sedmé hodině večer však stále nefungoval například web Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).

Ruská letecká společnost Aeroflot v úterý zrušila další desítky letů poté, co firmu v pondělí postihl výpadek informačního systému. Ten byl způsoben útokem dvou hackerských skupin stojících na straně Ukrajiny, jež se přes tři roky brání plnohodnotné ruské invazi, píše agentura Reuters.

Evropské agentury Europol a Eurojust rozbily v rámci takzvané operace Eastwood proruskou hackerskou skupinu s názvem NoName057(16), která je podle nich zodpovědná za četné útoky proti Ukrajině a jejím spojencům, uvedl Europol. Hlavní strůjci hackerských útoků podle těchto agentur sídlí v Rusku. Na operaci se podílely i české úřady.

Sezonu letních dovolených stále častěji využívají internetoví podvodníci i hackeři, kteří sázejí na nepozornost cestovatelů. Zakládají falešné stránky hotelů, zneužívají ubytovací platformy nebo zasílají falešné emaily o platbě nedoplatků. Každoročně se za hranice vydá přes pět a půl milionu Čechů, přičemž řada z nich nevyužívá služeb cestovních kanceláří. A právě na tyto cestovatele podvodníci cílí.

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.

Polský premiér Donald Tusk obvinil ruské hackery z útoku na internetové portály své strany Občanská platforma a jejích dvou koaličních partnerů, Levice a Polské lidové strany (PSL). Útok přišel dva dny před prvním kolem prezidentských voleb v zemi, která je klíčovým překladištěm západní pomoci Ukrajině, která se už přes tři roky brání plnohodnotné ruské agresi. Za favorita nedělního hlasování je pokládán kandidát Tuskovy strany.

Polským bezpečnostním složkám se podařilo rozbít skupinu složenou z Rusů a Bělorusů, kteří se snažili získávat informace a pak je využít k vydírání jednotlivců i institucí, informoval v pondělí polský vicepremiér a ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Šlo podle něj o součást snahy ruských a běloruských tajných služeb Polsko politicky, vojensky i ekonomicky paralyzovat.

Kampaň amerického exprezidenta Donalda Trumpa byla terčem hackerského útoku, za který je zodpovědný Írán, sdělily podle agentury AP americké zpravodajské služby včetně Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Íránští hackeři se podle prohlášení pokoušeli infiltrovat také okolí viceprezidentky Kamaly Harrisové, která kandiduje proti Trumpovi a na kterou před několika dny Trump zaútočil tvrzením, že dav podporovatelů na snímku z mítinku, který publikoval její štáb, byl vytvořený umělou inteligencí. Sám přitom nově čelí obvinění z používání falešných snímků fanynek Taylor Swiftové.

Členské státy Evropské unie formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, informovalo české zastoupení při Unii. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na ruské agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na pondělním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí. Rada EU také uvalila sankce na šest ruských občanů zapojených do kybernetických útoků.

Atribuce se stala v pátek jedním z nejvyhledávanějších pojmů českého internetu. Není divu, Česko historicky poprvé atribuovalo (přisoudilo) útoky proti svým státním institucím Kremlu. Celou pravdu o vyšetřování a povaze útoků se veřejnost nejspíš nikdy nedozví. Z bezpečnostních důvodů musí zůstat část informací utajená. Významnou část příběhu jde však poskládat z otevřených zdrojů. Co se tedy vlastně stalo? Jak se útočníci dostali do počítačů institucí pouhým rozesláním emailu a co bylo jejich cílem? Proč má Česko nosit podobné útoky hrdě jako řád nejvyššího uznání od Ruské federace? A konečně, co je to ta atribuce? Odpovědi nabízí expertka na konflikty v kybernetickém prostoru Adéla Klečková.

Předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) v pátečním Interview ČT24 mimo jiné prohlásil, že na odhalené kyberútoky hackerské skupiny APT28, která je podle českých úřadů úkolována ruskou vojenskou rozvědkou GRU, je třeba adekvátně reagovat, zvlášť když se překročí „červená linie“. Odolnost Česka se podle něj v tomto ohledu zvyšuje, proces posilování infrastruktury proti kyberútokům ale označil za nekonečný.

Hackeři pracující pro ruskou rozvědku „globálně“ využívají slabého místa v softwaru české firmy JetBrains k útokům na servery, uvádějí ve společném prohlášení americké úřady. Podle oznámení Národní agentury pro bezpečnost (NSA), Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a amerického úřadu pro kybernetickou bezpečnost CISA trvají tyto snahy od září. Rusové podle Američanů využívají získaný přístup ke krokům, kterými by si zajistili trvalý přístup do narušených systémů. Firma uvedla, že byla o této zranitelnosti informována na začátku letošního roku, a dodala, že ji opravila v aktualizaci programu vydané 18. září.

Opatrnost Čechů v bankovním on-line prostoru se nepatrně snížila. Index kyberbezpečnosti letos dosáhl 66 procent, o jeden bod méně než loni. Letos kyberprostor čelí většímu počtu útoků. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který v úterý představila Česká bankovní asociace (ČBA) a výzkumná agentura Ipsos.

Univerzitu obrany postihl kybernetický útok, hackeři údajně odcizili data z tamního rektorátu. Ve středu to napsal zpravodajský server iROZHLAS.cz s tím, že o záležitost se zajímá Městské státní zastupitelství v Brně. Mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost Eva Rajlichová uvedla, že vzhledem k prověřování ze strany Vojenské policie se k věci nebude vyjadřovat.

Polsko se čím dál častěji stává terčem kybernetických útoků. Podle vlády i expertů za nimi stojí Rusko a Bělorusko. Od začátku ruské plnohodnotné války proti Ukrajině se jejich počet skoro zdvojnásobil. Hackeři nejčastěji cílí na kritickou infrastrukturu, nevyhýbají se ale ani soukromým firmám. I proto polské úřady vyhlásily vysoký stupeň tohoto ohrožení.

Německá policie ve spolupráci s kolegy z Europolu, Ukrajiny a amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) rozbila mezinárodní gang počítačových zločinců, který léta vydíral velké společnosti a instituce, a přišel si tak na desítky milionů eur (řádově stovky milionů korun). Informovala o tom agentura AP.

Počet kybernetických incidentů se podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v říjnu dostal vysoko nad průměr, jde o nejvyšší hodnotu od dubna. Úřad jich eviduje 19. Část útoků byla podle úřadu od skupiny Anonymous Russia. Úřad o tom v úterý informoval na svém webu.

Na internet v nedávné době unikla data 65 tisíc firem a institucí, včetně dat organizací z Česka. Informovaly o tom antivirové společnosti SOCRadar a Xevos. Únik se má údajně týkat také ministerstva vnitra, ministerstva financí, oficiálních stránek armády, zdravotní pojišťovny VZP, T-Mobilu či České spořitelny. Podle vyjádření České spořitelny a T-Mobilu však nedošlo k žádnému úniku dat klientů. Firma Microsoft informovala, že nedošlo k úniku přihlašovacích údajů uživatelů ani duševního vlastnictví. Ministerstvo financí na Twitteru uvedlo, že došlo k minimálnímu úniku dat týkajících se resortu, data však nejsou citlivá a jsou již neplatná.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) pracuje na zákonu, který umožní prověřovat dodavatele technologií pro strategická odvětví státu. Nová legislativa bude zároveň vyžadovat komplexní zabezpečení sídel, kde se uchovávají klíčová data firem a státních úřadů.