Vláda má seznamy českých firem, které dle Ukrajiny porušují protiruské sankce

Vláda má k dispozici seznamy českých firem, které podle Ukrajiny porušují protiruské sankce a dál dodávají své výrobky nebo materiál do Ruska. Úřady získané informace analyzují, konkrétní jména firem ovšem zveřejňovat nebudou. Česko kvůli tomu do nového sankčního balíčku prosazuje přísnější kontroly exportu zboží přes třetí země, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Prezident Petr Pavel bude o možném obcházení sankcí mluvit s premiérem Petrem Fialou a ministryní obrany Janou Černochovou (oba ODS).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v červnu uvedl, že některé firmy stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. Podle Zelenského jde mimo jiné o třináct německých a osm českých společností, jejich jména ale nesdělil. Zároveň vyzval k sankcím vůči těmto firmám. MPO v reakci na to uvedlo, že informace prověří.

„Seznam firem, jak o něm mluvil prezident Zelenskyj, jsme doposud oficiálně neobdrželi. Při jednáních se však ministerstvu průmyslu a obchodu a ministerstvu zahraničních věcí podařilo neformálně získat určité seznamy od ukrajinských partnerů. Všechny dostupné informace nyní ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími orgány podílejícími se na kontrole zahraničního obchodu s citlivým materiálem vyhodnocuje a analyzuje,“ uvedla Miluše Trefancová z tiskového oddělení resortu.

Konkrétní firmy ani pokračující vyšetřování podle ní není z důvodu bezpečnostních a zahraničněpolitických zájmů České republiky možné komentovat.

Prošetření případného obcházení sankcí potvrdil také premiér. „Vylučuji, že by státní orgány jakkoliv tolerovaly obcházení sankcí. Naopak je důsledně dodržujeme. Pokud je tu podezření, očekávám, že ten seznam dostaneme i oficiální cestou, a pak jsme schopni jednat,“ sdělil Fiala.

„Obcházení je bohužel problém, který výrazně snižuje účinnost sankcí přijímaných vůči Rusku. Je určitě v našem zájmu, aby žádná z českých firem nebyla na takovém seznamu,“ řekl prezident Pavel. O možném obcházení sankcí tuzemskými firmami proto bude při nejbližší možné příležitosti jednat s premiérem i ministryní obrany, případně také s poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem. „Abychom si ujasnili, co jsou obvinění, která jsou založená na faktech, a kde případně je na nás, abychom pochybnosti s ukrajinskou stranou rozptýlili,“ nastínil.

Podle MPO většina zboží, na které se protiruské sankce vztahují, nepodléhá žádným kontrolám v případech, kdy se vyváží do jiné země, než je Rusko. Úřad v této souvislosti upozornil, že ve statistikách se tak mohou objevit i případy, kdy zboží bylo vyvezeno do některé z třetích zemí ještě v době, kdy žádné sankce neexistovaly a až později zamířilo do Ruska.

„Nejen z tohoto důvodu jsou veškeré průběžně získávané informace předmětem detailní analýzy, na jejímž základě je možné přijímat další opatření v souladu s národní i unijní legislativou,“ podotkla Trefancová.

EU chystá další sankce

Česko na základě těchto analýz připravilo nový nástroj do právě schvalovaného osmnáctého sankčního balíčku Evropské unie.

„Tento nástroj umožní členským státům kontrolovat vývoz i do jiných zemí, než je Rusko, v případech, kdy zboží sice není pod kontrolou při vývozu do těchto zemí, ale je na sankčním seznamu ve vztahu k Rusku. Tento nový nástroj by měl doplnit již existující takzvaná catch-all opatření využívaná u zboží dvojího užití,“ popsala Trefancová.

Západ po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 uvalil na Rusko řadu sankcí, které mají mimo jiné zabránit dodávkám vybavení a technologií pro vojenský průmysl. Moskvě se však částečně podařilo tyto sankce obcházet přes třetí země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 2 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 5 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 5 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 6 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.