Velkým tématem předčasných voleb v Německu bude situace tamního automobilového průmyslu, který má stále větší potíže. Koncern Volkswagen dál trvá na propouštění a uzavírání továren v Německu, a to i přes hrozící stávky odborářů. Problémy automobilek už zasahují i dodavatele komponentů, jako je například firma Bosch. Ta chystá propouštění a snižování platů. To vše vede k tomu, že i makroekonomické scénáře dalšího vývoje Německa se stále zhoršují.
Potíže automobilového průmyslu v Německu dál rostou
Horizont ČT24: Potíže německého automobilového průmyslu (zdroj: ČT24)
Výstražné stávky ve Volkswagenu začnou zřejmě hned od začátku prosince. Po neúspěšném vyjednávání o mzdách a trvající snaze vedení firmy uzavřít některé závody a hromadně propouštět tak chtějí odbory zvýšit tlak na firmu.
„Bude to natolik rozsáhlé, aby společnost pochopila, že IG Metall a pracovníci Volkswagenu to myslí vážně,“ řekl zástupce odborů IG Metall Thorsten Gröger.
Management dál opakuje, že bez propouštění a uzavření nejméně tří závodů se restrukturalizace neobejde. Náklady se musí podle něj snížit v přepočtu o zhruba 101 miliard korun. Zástupci zaměstnanců navrhli úspory méně než poloviční.
Automobilová recese se Volkswagenu dlouho vyhýbala, nyní ale udeřila naplno. Evropské značky trápí vysoké investice do technologií, malá poptávka po elektrických vozech a taky konkurence ze strany čínských rivalů, kterým se začíná dařit na zahraničních trzích. Volkswagen má kromě toho ze všech německých výrobců aut vůbec největší náklady na mzdy.
„Problém je, že vedení o těchto problémech vědělo už dvacet měsíců, ale nepřišlo s žádnými inovativními řešeními kromě toho, že je třeba snížit výdaje a že za problémy mohou zaměstnanci,“ stěžuje si zaměstnanec firmy Florian Hirsch.
Problémy výrobce baterií firmy Northvolt
Volkswagen navíc výrazně snížil účetní hodnotu svého 21procentního podílu ve švédském výrobci baterií pro elektromobily Northvolt, který minulý týden požádal ve Spojených státech o bankrotovou ochranu před věřiteli. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters, která se odvolává na zdroje obeznámené se situací.
Volkswagen je největším akcionářem společnosti Northvolt. Zdroje uvedly, že koncern provedl rozsáhlé odpisy hodnoty podílu v průběhu tohoto roku. Neupřesnily nicméně, jakou hodnotu nyní podíl v účetních knihách Volkswagenu má.
Na konci loňského roku činila účetní hodnota podílu 693 milionů eur (zhruba 17,5 miliardy korun). Byla tak o téměř čtvrtinu nižší než v závěru předchozího roku. Letos pak zaznamenala další pokles, jehož rozsah označily zdroje za dramatický. Finanční problémy společnosti Northvolt jsou ranou pro naděje Evropy, že firma pomůže snížit závislost západních automobilek na dodavatelích baterií z Číny.
Propouštět se chystají rovněž Ford či Bosch
Také automobilka Audi, která je součástí skupiny Volkswagen, plánuje zrušit tisíce míst mimo výrobu. O práci by mohlo například přijít kolem dvou tisíc lidí ve vývoji. Další tři tisíce míst v Německu pak chce zrušit americký Ford. Důvody jsou všude stejné – vysoké ztráty způsobené přechodem na elektromobily.
„Je to už počtvrté nebo popáté, co tu čelíme restrukturalizaci. A naprostá většina těchto nových plánů společnosti se zaměřuje na rušení pracovních míst v Německu,“ řekl k tomu zástupce zaměstnanců Fordu v Německu Benjamin Gruschka.
Z automobilek se škrty přesouvají dál: na dodavatele, jako je třeba německý Bosch. Jeden z největších zaměstnavatelů v zemi ruší tisíce míst, zkracuje pracovní týden a mzdy pro některé své zaměstnance. Celkem se to týká asi deseti tisíc lidí.
A problémy německého průmyslu se navíc mohou v příštím roce dál zhoršovat: v případě, že by nová americká administrativa Donalda Trumpa zavedla slibovaná vysoká cla.
Další negativní zprávy
Z německého hospodářského prostředí však přicházejí i další negativní zprávy. Ocelářská divize německé průmyslové skupiny Thyssenkrupp hodlá v příštích šesti letech snížit počet zaměstnanců zhruba na 16 tisíc ze současných asi 27 tisíc. Firma v pondělní tiskové zprávě oznámila, že do roku 2030 plánuje zrušit pět tisíc pracovních míst. O dalších šest tisíc se má počet zaměstnanců snížit v důsledku prodeje částí podniku a přesunu aktivit na externí poskytovatele služeb.
Německý ocelářský průmysl se potýká mimo jiné s vysokými cenami energií, s levnou konkurencí z Asie a s rozsáhlými náklady na snižování emisí.
Špatná nálada a málo zakázek
Podnikatelská nálada se navíc v listopadu opět zhoršila. Hodnota indexu, který ji sleduje, se snížila na 85,7 bodu z říjnových 86,5 bodu. Uvedl to v pondělí německý hospodářský institut Ifo, který index sestavuje. V říjnu se index zvýšil po předchozích čtyřech poklesech za sebou. V listopadu se ale k poklesu vrátil. Podle institutu Ifo je to důsledkem horšího hodnocení aktuální situace, u očekávání budoucího vývoje se index nálady snížil mírněji.
Podle zprávy institutu z první poloviny listopadu mají německé podniky nejméně zakázek od finanční krize před patnácti lety. V říjnu si na nedostatek objednávek stěžovalo 41,5 procenta oslovených podniků, což je nejvíce od roku 2009. V průmyslu informoval o chybějících zakázkách téměř každý druhý podnik. To dál brzdí hospodářský rozvoj v zemi, uvedl šéf průzkumu Ifo Klaus Wohlrabe.
Slábne i výkon německé ekonomiky
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 0,1 procenta. Minulý týden to v konečné zprávě oznámil Spolkový statistický úřad (Destatis). Předběžná zpráva ukazovala růst o 0,2 procenta. Země tak těsně – a podle expertů nečekaně – unikla technické recesi, která je definována poklesem HDP v alespoň dvou následujících čtvrtletích. Ve druhém čtvrtletí produkt země o 0,3 procenta klesl.
Německo představuje pro Českou republiku největšího obchodního partnera. Loni německá ekonomika zaznamenala pokles o 0,3 procenta a její výkon byl nejslabší ze všech zemí platících eurem. Podle zářijového odhadu německé vlády HDP letos klesne o 0,2 procenta. Podle odhadu německých ekonomických institutů se letos HDP sníží o 0,1 procenta.
Na příští dva roky instituty předpovídají Německu slabé oživení: v příštím roce ekonomika podle nich vzroste o 0,8 procenta. Poradní grémium vlády přitom v listopadu odhadlo růst na 0,4 procenta. Takzvaná rada moudrých tím výrazně snížila svůj předchozí květnový odhad, který činil 0,9 procenta. Vláda sama v říjnovém výhledu počítala na příští rok s růstem o 1,1 procenta.