Šéf vojenského křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Muhammad Dejf byl zabit při červencovém izraelském náletu v oblasti Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Oznámila to izraelská armáda s tím, že v uplynulých hodinách obdržela zpravodajské informace potvrzující Dejfovu smrt. Hamás se k informaci zatím nevyjádřil.
„IDF (Izraelské obranné síly) oznamují, že 13. července 2024 stíhačky IDF udeřily v oblasti Chán Júnis a po vyhodnocení zpravodajských informací lze potvrdit, že Muhammád Dejf byl při úderu zlikvidován,“ uvedla ve čtvrtek izraelská armáda. Podle tehdejšího vyjádření úřadů v Pásmu Gazy, které kontroluje Hamás, při úderu přišlo o život více než devadesát dalších lidí, včetně vysídlených civilistů, připomněla agentura AP.
Izraelský ministr obrany Jo’av Galant na síti X zveřejnil fotografii, na níž černým fixem škrtá Dejfovu fotografii z nástěnky zobrazující hierarchii Hamásu. „Jedná se o významný milník v procesu likvidace Hamásu jako vojenské a vládnoucí síly v Gaze a v dosažení cílů této války,“ uvedl ministr. Dodal, že na „kvalitní a přesné operaci“ spolupracovala armáda s bezpečnostní službou Šin Bet. „Tato operace dokládá, že se Hamás rozpadá a že teroristé z Hamásu se mají možnost vzdát, nebo být zlikvidováni,“ dodal s tím, že Izrael nepřestane pronásledovat strůjce a pachatele útoku ze 7. října.
Lídr opozice Jair Lapid obranným složkám za Dejfovu likvidaci pogratuloval. „Je to bezprecedentně důležitý vojenský úspěch,“ uvedl s tím, že z vojenských úspěchů je třeba udělat i strategické politické úspěchy a musí se udělat vše pro propuštění rukojmí, která zůstávají v zajetí v Pásmu Gazy.
Izraelská armáda doposud uváděla, že se snaží zjistit, zda byl Dejf zabit při úderu na areál na okraji Chán Júnisu. Hamás Dejfovu smrt po úderu popřel. Oznámení o jeho smrti přišlo ve chvíli, kdy se v íránské metropoli Teheránu koná pohřeb nejvyššího vůdce islamistického hnutí Ismáíla Haníji, jehož středeční zabití Hamás přičítá Izraeli. Ten svou roli v atentátu nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.
Podle agentury AP je možné, že zabití dvou nejvýznamnějších představitelů Hamásu skupinu přiměje přitvrdit ve svých požadavcích ohledně možné dohody o příměří a propuštění rukojmí. Možné podle AP také je, že Hamás nyní jednat přestane úplně.
Muhammad Dejf byl jedním ze strůjců brutálního útoku Hamásu na Izrael ze 7. října, při němž zahynulo na dvanáct set lidí a který rozpoutal válku v Pásmu Gazy. Přežil sedm izraelských pokusů o atentát, naposledy v roce 2021. Již několik desetiletí mu patří některé z prvních míst na izraelském seznamu nejhledanějších osob. Stoupal v hierarchii Hamásu více než třicet let, vytvořil síť tunelů skupiny a podílel se na vývoji bomb. Podle Izraele je zodpovědný za desítky Izraelců zabitých při palestinských sebevražedných atentátech.
Zdroj: ČTK
Podle serveru Sky News se Dejfovi přezdívalo „Host“, protože každou noc přespával u svých spojenců na jiném místě, aby nebyl vypátrán. Další jeho přezdívkou byl „kocour s devíti životy“, jelikož opakovaně přežil izraelské atentáty.
Podle agentury Reuters existují pouze tři známé fotografie Dejfa – na jedné je ve věku dvaceti let, na další je zamaskovaný a poté fotografie jeho stínu, která byla použita při televizním vysílání zvukové nahrávky 7. října, kdy se vyjádřil k útoku na Izrael. Tehdy uvedl, že útok byl reakcí na „znesvěcení mešity al-Aksá“ a na to, že Izrael zabil a zranil stovky Palestinců. Vyzval Palestince a izraelské Araby, aby „vyhnali okupanty a ukončili okupaci“, čímž odkazoval na izraelskou okupaci Západního břehu Jordánu a východního Jeruzaléma. Reuters podotýká, že šlo o zcela výjimečnou událost, kdy takto vystoupil, přičemž na veřejnosti se neobjevoval vůbec.
Hlavní strůjce říjnového útoku
Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroj blízký Hamásu, o říjnovém útoku rozhodl právě Dejf a vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár, přičemž Dejf byl hlavním strůjcem. „Jsou dva mozky, ale jen jeden je hlavní,“ řekl zdroj s tím, že informace o operaci znala jen hrstka velitelů Hamásu. Izraelský bezpečnostní zdroj uvedl, že Dejf se přímo podílel na plánování a operačních aspektech útoku.
Plán, který vymyslel, spočíval údajně v zakrývání pravé podstaty hnutí: Hamás, spojenec nepřítele Izraele Íránu, měl předstírat, že nemá zájem na rozpoutání většího konfliktu s Izraelem a že se soustředí na hospodářský rozvoj v Gaze, kde od roku 2007 vládl. A tak začal Izrael postupně poskytovat ekonomické pobídky pracovníkům v Gaze, zatímco bojovníci Hamásu, který USA či EU považují za teroristickou organizaci, byli cvičeni a vyzbrojováni.
Při říjnovém útoku teroristé pozabíjeli na dvanáct set lidí a dalších zhruba 250 odvlekli na palestinské území jako rukojmí. Izraelská vláda vláda premiéra Benjamina Netanjahua poté oznámila, že hodlá „eliminovat“ zejména Sinvára, Dejfa a jeho zástupce Marvána Ísá (ten měl být podle zpráv z Izraele zabit letos v březnu).
Letos v květnu hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan oznámil, že požádal soud o vydání zatykačů mimo jiné i na Dejfa za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Izraeli a v Pásmu Gazy.
Palestinské úřady pod kontrolou Hamásu tvrdí, že si izraelská ofenziva už mezi Palestinci od října vyžádala více než 39 480 Palestinců, dalších 91 128 bylo od začátku bojů zraněno. Údaje nelze nezávisle ověřit. Válka také proměnila velkou část hustě zastavěného území v trosky, vyhnala většinu z 2,3 milionu obyvatel úzkého pobřežního pásu i několikrát z domovů a způsobila rozsáhlou humanitární krizi.
