V Tel Avivu demonstrovali za propuštění rukojmí zadržených Hamásem

Dauhá připouští pokračování vyjednávání příměří v Gaze mezi Izraelem a Hamásem. Obě strany podle něj musí projevit ochotu válku ukončit. Světové agentury dříve napsaly, že Katar oznámil svůj konec v roli prostředníka, ale katarské ministerstvo zahraničí to později popřelo s tím, že země oběma stranám při posledním kole rozhovorů oznámila, že je napříště zastaví a vrátí se k nim až ve chvíli, kdy prokážou ochotu a vážný úmysl válku ukončit. Mezitím do izraelských ulic vyšly tisíce demonstrantů, kteří požadují návrat rukojmí.

V Tel Avivu lidé demonstrují a volají po okamžitém návratu rukojmí, která už více než čtyři sta dní zadržuje teroristické hnutí Hamás. Izraelská veřejnost pravidelně obviňuje premiéra Benjamina Netanjahua z maření dohody o rukojmích ze strachu, že by mohla svrhnout jeho vládu.

Poslední masové protesty v Izraeli vyvolalo odvolání ministra obrany Jo'ava Galanta, během nichž utrpěl jeden z účastníků vážná zranění, když jej srazilo policejní auto. Galant, poté, co byl v úterý odvolán, uvedl, že jeho nucený odchod byl částečně způsoben jeho podporou dohody o rukojmích.

Katar od počátku konfliktu dával najevo, že může zprostředkovávat jednání, jen pokud obě strany projeví upřímný zájem najít řešení.

Izrael v Libanonu útočil na křesťanskou oblast

Nový americký prezident Donald Trump, který krátce po volbách telefonicky hovořil s představiteli Izraele a Palestinské autonomie, vyjádřil připravenost jednat a usilovat o dosažení dlouhodobého míru v oblasti.

Židovský stát mezitím čelil dalšímu útoku desítek raket, které na něj vypálilo libanonské teroristické hnutí Hizballáh. Zničeno bylo několik domů, ale při útoku nebyl nikdo zabit. Izraelská armáda naopak mířila na desítky cílů v Libanonu. V oblasti Džabajl, která se nachází severně od Bejrútu, zemřelo podle libanonského ministerstva zdravotnictví při úderu nejméně třiadvacet lidí.

Úder na oblast Džbajl označuje agentura AFP za nezvyklý, jelikož se jedná o zónu, kde převažuje obyvatelstvo křesťanského vyznání. Izrael obvykle útočí na oblasti, kde je silné šíitské hnutí Hizballáh. V posledních dnech podle médií své útoky stupňuje. Libanonská média informovala o izraelských úderech na několika místech v zemi, dohromady podle vlády zabily osmatřicet lidí.

Útoky v Pásmu Gazy

Tel Aviv také pokračuje v úderech v Pásmu Gazy, kde úřady ovládané Hamásem podle agentury AFP uvedly, že během nedělního ranního útoku na dům v táboře Džabálija zemřelo nejméně 25 lidí, mezi obětmi mají být ženy i děti.

Podle svědků, které cituje stanice al-Džazíra, úder na dům začal bez předchozího varování. Podle stanice se v budově nacházeli Palestinci vysídlení z dalších míst na severu Pásma Gazy.

Vysídlení Palestinci se ukrývají na poničeném fotbalovém stadionu v Gaza City
Zdroj: Reuters/Dawoud Abu Alkas

Údery na domy, kde často žijí vícegenerační domácnosti, uvádí páteční zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva jako jeden z důvodů vysokého podílu žen a dětí mezi zabitými při bojích v Pásmu Gazy. Tyto dvě skupiny tvoří zhruba 70 procent zabitých, které se úřadu OSN podařilo identifikovat. Úřad považuje své údaje za reprezentativní.

Načítání...

Údery cílily i na Damašek

Podle syrských zdrojů zemřelo při nedělním izraelském útoku na budovu patřící členům Hizballáhu jižně od Damašku nejméně sedm lidí. Server The Times of Israel na základě informací ze syrského státního rozhlasu zvýšil bilanci na devět mrtvých a dvacet zraněných.

Izrael se k situaci bezprostředně nevyjádřil. Podle exilové Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) byl izraelský útok zaměřen na členy Hizballáhu v budově. Podle SOHR se úder zaměřil na dvě pozice, „kde žijí členové Hizballáhu“ na jižním předměstí Damašku.

Počet těchto úderů se zvýšil od 23. září, kdy Izrael zahájil otevřenou válku proti Hizballáhu v Libanonu. Syrské a západní zpravodajské zdroje uvádějí, že izraelské útoky od té doby v Sýrii zabily desítky bojovníků Hizballáhu a proíránských milicí sídlících v okolí východního okraje Damašku a na jihu města, píše agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...