Katar nebude dál mediátorem jednání mezi Izraelem a Hamásem

Katar odmítá dále pokračovat v roli zprostředkovatele v jednáních o dohodě o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, uvedly agentury AFP a Reuters s odkazem na nejmenovaný diplomatický zdroj. Podle zdroje je důvodem chybějící dobrá víra a vůle dohodu uzavřít. Katar zprostředkovával rozhovory společně s Egyptem a Spojenými státy.

„Katařané informovali Izrael a Hamás, že nemohou pokračovat ve zprostředkovávání (rozhovorů), pokud trvá odmítání vyjednávat o dohodě v dobré víře,“ řekl nejmenovaný zdroj agentuře AFP. Podobně se vyjádřil zdroj i agentuře Reuters s tím, že informaci o rozhodnutí Kataru dostaly oficiálně i Spojené státy. Podle agentury Reuters odchod Kataru představuje největší nezdar v jednáních o dohodě o příměří.

Katar také Washingtonu sdělil, že je ochotný se stát znovu zprostředkovatelem, pokud Izrael a Hamás „projeví upřímnou vůli se vrátit k jednacímu stolu“, dodal zdroj.

Hamás by nadále neměl mít v Kataru kancelář

Vzhledem k odchodu Kataru z jednání o příměří, není důvod, aby měl Hamás svou kancelář v Kataru, řekl dále zdroj agenturám AFP a Reuters. Není však jasné, zda to povede k odchodu politického vedení Hamásu z arabské země. O této možnosti psala média v pátek. „Neobdrželi jsme žádnou žádost, abychom opustili Katar,“ řekl v sobotu nejmenovaný zdroj Hamásu agentuře AFP.

Katar je společně s Egyptem a USA zprostředkovatelem jednání o dohodě a propuštění rukojmí nejméně od konce loňského listopadu, kdy skončil jediný dojednaný klid zbraní mezi Izraelem a Hamásem v současné válce v Pásmu Gazy. Za skoro rok se uskutečnilo mnoho různých jednání, která však k uzavření dohody nevedla. Z neúspěchu se navzájem obviňují Izrael i Hamás.

Katar hostí na svém území politickou kancelář Hamásu od roku 2012. Katarští představitelé tvrdí, že umožnili její zřízení na žádost svých spojenců Spojených států, které chtěly mít přímý komunikační kanál s palestinským hnutím. Tohoto informačního kanálu využilo několik amerických administrativ pro „stabilizaci situace v Pásmu Gazy a Izraeli“, uvádí AFP s odkazem na katarské zdroje.

V Kataru již roky pobývají političtí lídři Hamásu, metropole Dauhá byla bydlištěm někdejšího vůdce hnutí Ismáíla Haníji, který v létě zemřel v Teheránu při útoku připisovaném Izraeli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo novou vlnu úderů na Írán jedenáctou noc po sobě. Íránská média tvrdí, že zaznamenala exploze na několika místech v zemi. Americká armáda připojila, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
před 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 3 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 6 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 6 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.