Izrael odmítl zprávu OSN, že ženy a děti tvoří 70 procent identifikovaných mrtvých v Gaze

Zhruba sedmdesát procent mrtvých v Pásmu Gazy, které se podařilo identifikovat Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), tvořily děti a ženy. Stojí to ve zprávě orgánu OSN. Statistika se týká období od loňského listopadu do konce letošního dubna. Úřad také kritizuje omezení při dodávkách humanitární pomoci do Pásma, možné nasazení munice s bílým fosforem ze strany Izraele či držení rukojmí ze strany teroristické organizace Hamás. Izraelská mise při OSN zprávu důrazně odmítla.

Úřadu OSN se podařilo identifikovat 8119 mrtvých Palestinců v Pásmu Gazy. Podle místních úřadů, které kontroluje Hamás, od začátku loňského října do konce dubna zemřelo v Pásmu Gazy kvůli bojům 34 500 lidí. Podle zjištění OSN zhruba 44 procent mrtvých tvořily děti, 26 procent dospělé ženy a 30 procent dospělí muži. „Domníváme se, že se jedná o reprezentativní údaj pro všechny mrtvé,“ řekla agentuře AFP mluvčí úřadu.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva poukazuje, že demografická skladba mrtvých, jejichž identitu se podařilo ověřit, reflektuje spíše skladbu celého obyvatelstva v Pásmu Gazy než bojovníků. „To vyvolává obavy ohledně dodržování principu rozlišování (mezi bojovníky a civilisty),“ sdělil úřad, podle kterého jsou pochybnosti, zda armáda židovského státu při svých úderech v Pásmu Gazy dodržuje mezinárodní humanitární právo.

„Způsob, kterým strany vedou konflikt v Pásmu Gazy, vedl ke strašnému lidskému utrpení, a to především kvůli metodám a postupům, které zvolil Izrael,“ uvedl dále úřad OSN, podle kterého porušování lidských práv v Pásmu Gazy ve sledovaném období dosáhlo „bezprecedentní úrovně“.

Izrael: OSN nebere v úvahu rozsáhlou roli Hamásu

Izraelská diplomatická mise při OSN v Ženevě zdůraznila, že zprávu kategoricky odmítá. „OHCHR opět není schopna přesně reflektovat realitu v terénu a nebere v úvahu rozsáhlou roli, jakou hraje Hamás a další teroristické organizace při úmyslném poškozování civilistů v Gaze,“ uvedla mise v reakci na zprávu.

Izrael dlouhodobě tvrdí, že se Hamás záměrně skrývá mezi civilisty a mezi civilní infrastrukturu včetně škol a nemocnic a využívá je jako lidské štíty, takže za jejich smrt nese odpovědnost právě Hamás. Hnutí to popírá. Podle Izraele na každého mrtvého ozbrojence připadá přibližně jeden zabitý civilista, z čehož rovněž viní Hamás. Židovský stát také uvádí, že se snaží dopady svých úderů na civilisty různými způsoby omezovat. Jejich cíli podle Jeruzaléma jsou pouze vojenské struktury a ozbrojenci teroristického hnutí.

OSN: Palestinské skupiny porušují mezinárodní právo

Úřad OSN také poukazuje, že „palestinské ozbrojené skupiny se dopustily vážných porušení mezinárodního práva v rozsáhlém měřítku“ při útoku z loňského 7. října. Při něm zemřelo nejméně 1124 lidí, včetně 295 izraelských vojáků, a dalších 4834 lidí bylo zraněno, uvádí zpráva OSN s tím, že několik dalších civilistů údajně zahynulo kvůli střelbě izraelských sil. Palestinské skupiny také podle OSN porušují mezinárodní právo mimo jiné střelbou raket na izraelské území, přičemž nerozlišují mezi civilními a vojenskými cíli.

Podle úřadu pro lidská práva Izrael ve většině případů nepřinesl žádné vážné důkazy pro svá tvrzení, že ve školách a nemocnicích, na které zaútočila armáda židovského státu, působil Hamás či jiné ozbrojené skupiny. Úřad také zaznamenal svědectví zdravotníků, kteří ošetřovali osoby se zraněními, která typicky zanechá munice s bílým fosforem.

„Tvrdé restrikce pro přepravu a distribuci zboží a služeb nutných pro přežití civilního obyvatelstva přivedly Pásmo Gazy k riziku hladu a hladomoru,“ uvádí rovněž zpráva. Ta také kritizuje útoky na humanitární pracovníky, zdravotníky a novináře.

Úřad OSN rovněž označil za válečný zločin držení rukojmí ze strany Hamásu. Navíc poukazuje, že rukojmí podle svědectví těch, kteří se dostali na svobodu, jsou drženi ve velmi špatných podmínkách či vystaveni násilí. „Všichni rukojmí musí by urychleně a nepodmíněně propuštěni,“ uvedl úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 24 mminutami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 38 mminutami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
před 51 mminutami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 1 hhodinou

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 3 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 4 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 4 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.