Izrael odmítl zprávu OSN, že ženy a děti tvoří 70 procent identifikovaných mrtvých v Gaze

Zhruba sedmdesát procent mrtvých v Pásmu Gazy, které se podařilo identifikovat Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), tvořily děti a ženy. Stojí to ve zprávě orgánu OSN. Statistika se týká období od loňského listopadu do konce letošního dubna. Úřad také kritizuje omezení při dodávkách humanitární pomoci do Pásma, možné nasazení munice s bílým fosforem ze strany Izraele či držení rukojmí ze strany teroristické organizace Hamás. Izraelská mise při OSN zprávu důrazně odmítla.

Úřadu OSN se podařilo identifikovat 8119 mrtvých Palestinců v Pásmu Gazy. Podle místních úřadů, které kontroluje Hamás, od začátku loňského října do konce dubna zemřelo v Pásmu Gazy kvůli bojům 34 500 lidí. Podle zjištění OSN zhruba 44 procent mrtvých tvořily děti, 26 procent dospělé ženy a 30 procent dospělí muži. „Domníváme se, že se jedná o reprezentativní údaj pro všechny mrtvé,“ řekla agentuře AFP mluvčí úřadu.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva poukazuje, že demografická skladba mrtvých, jejichž identitu se podařilo ověřit, reflektuje spíše skladbu celého obyvatelstva v Pásmu Gazy než bojovníků. „To vyvolává obavy ohledně dodržování principu rozlišování (mezi bojovníky a civilisty),“ sdělil úřad, podle kterého jsou pochybnosti, zda armáda židovského státu při svých úderech v Pásmu Gazy dodržuje mezinárodní humanitární právo.

„Způsob, kterým strany vedou konflikt v Pásmu Gazy, vedl ke strašnému lidskému utrpení, a to především kvůli metodám a postupům, které zvolil Izrael,“ uvedl dále úřad OSN, podle kterého porušování lidských práv v Pásmu Gazy ve sledovaném období dosáhlo „bezprecedentní úrovně“.

Izrael: OSN nebere v úvahu rozsáhlou roli Hamásu

Izraelská diplomatická mise při OSN v Ženevě zdůraznila, že zprávu kategoricky odmítá. „OHCHR opět není schopna přesně reflektovat realitu v terénu a nebere v úvahu rozsáhlou roli, jakou hraje Hamás a další teroristické organizace při úmyslném poškozování civilistů v Gaze,“ uvedla mise v reakci na zprávu.

Izrael dlouhodobě tvrdí, že se Hamás záměrně skrývá mezi civilisty a mezi civilní infrastrukturu včetně škol a nemocnic a využívá je jako lidské štíty, takže za jejich smrt nese odpovědnost právě Hamás. Hnutí to popírá. Podle Izraele na každého mrtvého ozbrojence připadá přibližně jeden zabitý civilista, z čehož rovněž viní Hamás. Židovský stát také uvádí, že se snaží dopady svých úderů na civilisty různými způsoby omezovat. Jejich cíli podle Jeruzaléma jsou pouze vojenské struktury a ozbrojenci teroristického hnutí.

OSN: Palestinské skupiny porušují mezinárodní právo

Úřad OSN také poukazuje, že „palestinské ozbrojené skupiny se dopustily vážných porušení mezinárodního práva v rozsáhlém měřítku“ při útoku z loňského 7. října. Při něm zemřelo nejméně 1124 lidí, včetně 295 izraelských vojáků, a dalších 4834 lidí bylo zraněno, uvádí zpráva OSN s tím, že několik dalších civilistů údajně zahynulo kvůli střelbě izraelských sil. Palestinské skupiny také podle OSN porušují mezinárodní právo mimo jiné střelbou raket na izraelské území, přičemž nerozlišují mezi civilními a vojenskými cíli.

Podle úřadu pro lidská práva Izrael ve většině případů nepřinesl žádné vážné důkazy pro svá tvrzení, že ve školách a nemocnicích, na které zaútočila armáda židovského státu, působil Hamás či jiné ozbrojené skupiny. Úřad také zaznamenal svědectví zdravotníků, kteří ošetřovali osoby se zraněními, která typicky zanechá munice s bílým fosforem.

„Tvrdé restrikce pro přepravu a distribuci zboží a služeb nutných pro přežití civilního obyvatelstva přivedly Pásmo Gazy k riziku hladu a hladomoru,“ uvádí rovněž zpráva. Ta také kritizuje útoky na humanitární pracovníky, zdravotníky a novináře.

Úřad OSN rovněž označil za válečný zločin držení rukojmí ze strany Hamásu. Navíc poukazuje, že rukojmí podle svědectví těch, kteří se dostali na svobodu, jsou drženi ve velmi špatných podmínkách či vystaveni násilí. „Všichni rukojmí musí by urychleně a nepodmíněně propuštěni,“ uvedl úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 51 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů nejméně dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 3 hhodinami

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 8 hhodinami

Evropský pohled