Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý večer odvolal z vlády ministra obrany Jo'ava Galanta. Zároveň do této funkce jmenoval dosavadního šéfa diplomacie Jisraela Kace. Novým ministrem zahraničí se stane současný ministr bez portfeje Gideon Saar, informovala s odvoláním na premiérovu kancelář agentura Reuters.
Netanjahu odvolal ministra obrany Galanta
„Uprostřed války je mezi premiérem a ministrem obrany zapotřebí více důvěry než kdy jindy. V posledních měsících byla tato důvěra narušena,“ napsal Netanjahu v dopise adresovaném Galantovi. Tato „krize důvěry“ podle něj neumožňuje normálně pokračovat ve vedení vojenské kampaně.
Netanjahu v prohlášení dále tvrdí, že se snažil rozdílné názory překlenout, ale ty „se stále prohlubovaly“ a navíc pronikaly na veřejnost. „Ba co hůř, dozvídali se o nich naši nepřátelé, kteří z nich měli potěšení a velký prospěch,“ uvádí se v dokumentu. Premiér dodal, že průvodním jevem těchto rozporů byly Galantovy činy a prohlášení, které často odporovaly rozhodnutím vlády. Většina jejích členů podle Netanjahua s jeho rozhodnutím souhlasí.
Premiér předal ministrovi strohý dopis s oznámením o jeho odvolání osobně v úterý večer na krátké schůzce, napsal server The Times of Israel. V listu o jedné větě mu podle ToI sdělil, že jeho mandát vyprší do 48 hodin od převzetí dopisu, a poděkoval mu za jeho práci.
„Bezpečnost Izraele byla a vždy zůstane posláním mého života,“ napsal Galant krátce poté na síti X.
Neshody a napětí mezi Netanjahuem a Galantem jsou dlouhodobé. Galanta z funkce ministra obrany odvolal premiér již loni v březnu, protože ministr tehdy vyzval k zastavení kontroverzní reformy soudnictví. Proti reformě po dobu několika měsíců pravidelně demonstrovaly desítky tisíc lidí. V dubnu pak Netanjahu své rozhodnutí změnil s tím, že Galant kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v zemi ve funkci zůstane.
Během války v Pásmu Gazy proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás pak neshody mezi premiérem a ministrem obrany odrážejí širší rozkol mezi pravicovou vládní koalicí a armádou, která dlouhodobě upřednostňuje uzavření dohody o příměří a propuštění rukojmí zadržovaných Hamásem. Galant prohlašuje, že válka postrádá jasný směr, zatímco Netanjahu opakuje, že boje nemohou skončit, dokud nebudou zcela zlikvidovány vojenské i vládní kapacity Hamásu v Gaze.
Netanjahuovo rozhodnutí, které padlo v den amerických prezidentských voleb, už ostře kritizovala opozice a organizace za osvobození rukojmí. Navíc přichází v době, kdy v izraelské vládě panuje napětí kvůli povolávání ultraortodoxních židů do vojenské služby. Galant v pondělí schválil nábor dalších sedmi tisíc těchto mužů do armády a je zároveň odpůrcem legislativy, která by jim nadále poskytovala výjimku z vojenské služby. Tu naopak prosazují dvě ultraortodoxní strany, o něž se opírá Netanjahuova vládní koalice.
Izraelský tlak na Libanon pokračuje
Krátce po personálních změnách v kabinetu zaútočili Izraelci znovu na Libanon. Vzdušný úder zabil nejméně patnáct lidí v městě Bardžá, napsala agentura AFP. Při dalších izraelských úderech zemřelo v Libanonu nejméně sedm lidí, informovala libanonská agentura NNA. V říjnu izraelská armáda podle agentury AP na jihu Libanonu zničila jedenáct vesnic. Podle listu Financial Times je poškozených měst a vesnic v oblasti nejméně třicet.
Destrukce budov je důsledkem vzdušných úderů, ale také řízených demolicí. Generál libanonské armády ve výslužbě Akram Kamál Sráví tvrdí, že izraelská armáda řízené demolice používá ze dvou důvodů. Prvním je rozšíření zorného pole hlouběji do libanonského území, druhým je „strategie spálené země“, jejímž cílem je oslabit podporu místních obyvatel vůči hnutí Hizballáh, řekl Sráví listu Financial Times.
