Na 130 izraelských vojáků, ze stálé armády i rezervistů, poslalo tento měsíc dopis premiérovi Benjaminu Netanjahuovi i ministrovi obrany Jo'avu Galantovi, v němž odmítlo sloužit v armádě. Jako hlavní důvod uvedli, že se vláda nesnaží zachránit stovku rukojmí v Pásmu Gazy. Zmiňují i mnoho nevinných civilních obětí z řad Palestinců, napsal deník El País.
Netanjahu podle španělského deníku k této iniciativě uvedl, že všichni dezertéři se budou zodpovídat podle zákona a že nejsou vlastenci. Mluvčí armády k tomu sdělil pouze to, že jde jen o malou skupinu vojáků.
„Zabili jsme mnoho bojovníků Hamásu a útočili na každý vojenský cíl. Myslím, že jsme dostali Hamás co do vojenských kapacit na úroveň před deseti či dvaceti lety, ale toho jsme dosáhli už začátkem roku,“ řekl listu El País devětadvacetiletý Assaf, který neuvedl své pravé jméno. Hamás podle něj sice reorganizuje v některých oblastech jednotky, ale nemá už kapacitu k dalšímu teroristickému útoku na Izrael.
„Myslím si, že ničit oblast dům od domu nemá smysl. Nutné je politické řešení,“ podotkl. Dodal, že by se do armády vrátil, pokud by cílem byla záchrana rukojmí. Uvedl také, že dohodě o příměří a propuštění unesených brání nejspíš Netanjahu.
Zastřelení izraelských rukojmí jako poslední kapka
Podobně devětadvacetiletý Michael Ofer Ziv kritizoval v rozhovoru s deníkem El País Netanjahua, proti němuž už před válkou demonstroval spolu s několika stovkami tisíc lidí v ulicích Tel Avivu. Přesto neváhal nastoupit do armády po útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023, kdy palestinští ozbrojenci zabili na dvanáct set lidí a zhruba 250 dalších unesli do Gazy. Izraelská armáda v odvetě zahájila ofenzivu, spočívající v masivním bombardování, pozemní operaci a blokádě Pásma Gazy, která podle tamních úřadů ovládaných Hamásem stála život přes 43 tisíc Palestinců a způsobila tam obrovskou humanitární krizi.
Rozhodujícím momentem pro odmítnutí služby byl pro Ofera incident, při němž loni v prosinci izraelská armáda omylem zastřelila tři rukojmí, když utíkali od svých věznitelů. Měli přitom bílou vlajku a volali na vojáky hebrejsky.
„Kolik takových incidentů se stalo v případě Palestinců, kteří se vzdávali s bílou vlajkou, chtěli utéct před boji a vojáci je zastřelili? Takových případů bylo mnoho,“ tvrdí Ofer, který znovu dostal povolávací rozkaz letos v červnu, ale odmítl nastoupit.
„Naši nepřátelé nejsou Arabové, ale Hamás“
Další z dezertérů Max Kresch, kterému je osmadvacet let a který bojoval u hranic s Libanonem proti hnutí Hizballáh, označil Netanjahua za stejně škodlivého pro svůj národ, jako byl lídr Hamásu Jahjá Sinvár, nedávno zabitý izraelskou armádou v Pásmu Gazy. Kresch na sociální síti Facebook také zveřejnil text, v němž podle něj v armádě panuje atmosféra ve stylu „zabijme je všechny“.
„Zažíváme tragédii, ale důležité je připomínat, že naši nepřátelé nejsou Arabové, ale Hamás,“ řekl Kresch. Skutečný konflikt podle něj není mezi Izraelci a Palestinci, ale mezi těmi, kdo chtějí válku, a těmi, kdo chtějí mír.
