Začíná podzimní kolo sbírky potravin. Zapojit se lze už on-line

Otevírá se možnost zapojit se do letošního kola sbírky potravin, a to on-line již od 7. listopadu. Potravinové banky jsou letos prázdnější než obvykle. Podle očekávání Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) by do ní mohlo přispět přes dva tisíce prodejen, loni jich bylo 1470. Na tiskové konferenci to novinářům řekli prezident SOCR Tomáš Prouza a předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček.

Sbírka se koná letos v sobotu 11. listopadu po celém Česku, on-line se lze ale zapojit už od 7. až do 21. listopadu. Lidé mohou v partnerských on-line obchodech nakoupit trvanlivé potraviny a drogerii, které pak poputují do regionálních potravinových bank. Nabízí se možnost využít služeb společností Rohlík, Tesco, Košík nebo Billa.

Letos se koná již desátý ročník sbírky, od roku 2019 je dvakrát ročně. V pravidelných sbírkách se vybírají hlavně trvanlivé potraviny, které pak banky distribuují s pomocí neziskových organizací. Slavíček uvedl, že potravinové banky loni podpořily 300 tisíc potřebných. Pomoc ale podle něj potřebuje výrazně více lidí.

Ve sbírkách se doposud vybralo dohromady 4659 tun potravin, tedy asi 9,32 milionu porcí jídla a 595 tun základních hygienických potřeb. Zapojují se do nich například všechny obchodní řetězce, drogerie Rossmann, dm drogerie markt a Teta. Zapojují se také internetové supermarkety Rohlík a Košík i e-shopy řetězců Tesco a Billa.

Potravinové banky mají v Česku patnáct poboček a jedno logistické centrum. Slavíček uvedl, že jarní a podzimní kola sbírky představují zhruba deset procent zboží, které ročně získají. Důležité je podle něj, že jde o trvanlivé potraviny. V současnosti mají již banky prázdné sklady, doplnil.

Milion na hranici chudoby

Do skladů míří denně svozy potravin z řetězců. Od roku 2018 totiž ze zákona mají obchody nad čtyři sta metrů čtverečních povinnost darovat potraviny, které jsou poškozené, ale stále bezpečné. Od letošního července mohou charitám darovat zbylé jídlo restaurace. „V loňském roce se povedlo zachránit 11 300 tun potravin, to je dvacet milionů porcí,“ poznamenal předseda federace. Podle statistik SOCR se letos z obchodů do bank dovezlo z pravidelných svozů za celý rok asi třináct milionů porcí jídla v hodnotě 60,5 milionu korun. V roce 2020 to bylo sedm milionů porcí za asi dvacet osm milionů korun, uvedl.

Slavíček poukázal na to, že lidí v nouzi je v Česku výrazně více, než dokázaly loni banky podpořit. „Víme, že v Česku je okolo milionu lidí na hranici chudoby. Když pomůžeme jen třetině, je to málo,“ řekl. Potravinové banky spolupracují se 1400 neziskovými organizacemi. Slavíček poukázal na to, že počet lidí ohrožených chudobou roste a podle dat Českého statistického úřadu jich loni bylo 1 050 000, zatímco předloni 900 tisíc. Poptávka po potravinové pomoci roste, dodal.

Provoz potravinových bank podporuje finančně ministerstvo zemědělství. Letos získaly zhruba sto milionů korun, příští rok by to mělo být devadesát pět milionů korun, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Od roku 2016 dostaly přes 587 milionů korun. Cílem resortu je podle Výborného také přispět k omezení plýtvání potravinami. „Až dvacet procent potravin vyprodukovaných v EU končí jako odpad,“ podotkl. Připomněl, že jedním z unijních cílů je snížit plýtvání s potravinami v domácnostech a maloobchodu o polovinu do roku 2030.

Některé obchody nabízejí zákazníkům předem připravené balíčky potravinové pomoci. Například Tesco v den konání sbírky slevu pět procent na celý nákup potravin, drogerie a dětské výživy. O dvacet procent zlevní řetězec Globus vybrané potraviny a drogerii svých privátních značek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled