Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pořadu Otázky Václava Moravce zopakoval, že chce přimět producenty i prodejce potravin ke zlevnění neformálními rozhovory. Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy by bylo vhodné omezit legislativou množství zboží prodávaného ve slevových akcích. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza je proti zásahům státu do obchodu.
Výborný chce přimět výrobce a prodejce potravin ke zlevnění neformálně. Pýcha navrhuje omezit objem slev
61 minut
Otázky Václava Moravce: Ceny potravin
„Stát nemá co mluvit do toho, kdo dá co do jaké slevy. To je čistě rozhodnutí obchodníka,“ myslí si Prouza. Připomněl, že zákon nařizuje obchodníkům uvádět nejnižší cenu za 30 dní, běžní lidé ale pracují s „běžnou cenou“, podle které hodnotí, jestli se jim vyplatí koupit zboží v akci.
Podle Pýchy by bylo dobré vytvořit strop pro množství potravin, které smí řetězec v akci prodat. „Jestliže se 62 procent základních potravin prodává ve slevových akcích, pak to, co Tomáš Prouza nazývá běžnou cenou, je ta cena v akci,“ řekl.
Obchodníci podle něj nasazují ceny vysoko, aby zboží v akci nebo od jejich značky stálo poznatelně méně, ale oni přitom netratili. „Jestliže chceme, aby běžná cena reflektovala výrobní náklady a přiměřený zisk, nemůžeme očekávat, že slevová akce ji vytlačí nahoru,“ vysvětlil.
Výborný odmítá zákonnou úpravu
Výborný řekl, že se nechystá změna zákona, která by pravidla pro poskytování slev upravovala, chce ale použít neformální tlak na prodejce, aby podmínky pozměnili. „Jako ministr zemědělství nesu odpovědnost za bezpečnost a kvalitu potravin,“ řekl Výborný. K tomu ministerstvu slouží potravinářská inspekce.
Česká obchodní inspekce, která ovšem spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu, kontroluje tržní záležitosti, jako je označení cen a slev. „Schválili jsme novelu zákona o významné tržní síle, která má dát do rukou antimonopolního úřadu nástroje k tomu, aby velké firmy nezneužívaly postavení na trhu,“ popsal. Z ministerské pozice řekl, že se snaží hlavně změnit kulturu obchodu, třeba podporou českých zemědělců.
To, že řetězce často prodávají jeden produkt ve slevě za stejnou cenu, není podle Prouzy nedostatkem konkurence nebo kartelovou dohodou, ale cenovým následováním. „Kdyby tady nebyla konkurence, tak si každý nastřelí kuře za 90, cukr za 30 korun a prodá to.“
Český trh má znaky oligopolu
Prouza řekl, že obchodníci na marži vydělají přibližně něco mezi třemi a čtyřmi procenty z celkové ceny. Výborný ale tvrdí, že zemědělci své zboží prodávají za mnohem menší ceny, než za kolik je prodávají řetězce.
Pýcha připomněl, že i když je česká tržní struktura z velké části oligopolní, mírní to fakt, že do ní zasahují zahraniční společnosti. To znamená, že značná část zboží je od dodavatelů z cizích zemí a řetězce si mohou vybrat, od koho nakoupí. Čeští výrobci tak musí konkurovat celému světu, řekl.
Roli podle něj hraje i to, že čeští zákazníci vybírají podle ceny, a ne podle země původu, na rozdíl od jiných národů, které často vybírají vlastní zboží i na úkor ceny. To zhoršuje pro zemědělce a potravináře v Česku zisky, tvrdí Pýcha.
23 minut
Otázky Václava Moravce: Ceny potravin 2. část
Daň na tiché víno
Výborný také řekl, že chce s resortními kolegy ze zemí EU jednat o případném sladění evropské spotřební daně na tiché víno. Uvítal by celoevropské řešení.
„Já to otevřu i na jednání rady ministrů EU – bavit se o tom, zda nelze harmonizovat i otázku evropských daní u tichého vína. Uvidíme, jak ta věc dopadne. Byl bych rád, kdyby bylo to řešení evropské, abychom neznevýhodňovali české vinaře oproti Rakousku, Slovensku, Německu,“ uvedl Výborný. Dodal, že v zemích, kde se víno vyrábí, je kromě Francie nulová spotřební daň. Danit jen dovozová vína není podle legislativy EU možné.
