Letošní sklizeň v Česku je u konce. Ve srovnání s předchozím rokem sklidili zemědělci méně obilovin, ale průměrný výnos byl mírně lepší. Přes pozitivní hodnocení sklizně však analytici neočekávají, že by se díky ní zásadně změnily ceny potravin v obchodech.
Sklizeň je u konce, výnos byl vyšší než loni, i když obilí poškodily deště. Zlevnění potravin ale analytici nečekají
Obilí letos utrpělo při silných deštích na přelomu července a srpna. Ty snížily jeho kvalitu. Například pšenice bude proto zhruba ze tří čtvrtin použitelná jen jako krmivo pro hospodářská zvířata. Jen ze zbytku se budou vyrábět potraviny. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala je obilí kvalitní zejména tam, kde stihli zemědělci sklidit před deštivým obdobím. To se podařilo především v nižších polohách, například na jižní Moravě.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl při představení výsledků letošní sklizně na agrosalonu Země živitelka, že se podařilo sklidit přes sedm milionů tun obilovin s průměrným výnosem 6,18 tuny na hektar. „Což je o 2,6 procenta objemově lepší výnos, než byl v roce loňském,“ vyčíslil ministr.
Zemědělci se nicméně obávají, kolik za obilí utrží. Upozornili, že klesají ceny pšenice nebo řepky, očekávají, že je to připraví o mnoho peněz. „Meziročně cena klesla u pšenice o 4000 korun, u řepky to je dokonce o 7000 korun. Tržby zemědělců za tyto dvě hlavní tržní komodity letos klesnou o 19 miliard korun,“ upozornil zástupce Komoditní rady pro obiloviny a olejniny při Agrární komoře Martin Volf.
Nižší ceny v obchodech očekávat nelze, tvrdí analytici
Analytici nicméně neočekávají, že by se tento pokles projevil také na nižších cenách potravin v obchodech. „Ceny obilovin klesají, klesat budou, ale není to tím, že by byla dobrá sklizeň – a ona dobrá je – ale spíše celkovou situací na evropské trhu a konkurencí levného, nejen ukrajinského, obilí,“ podotkl agrární analytik Petr Havel.
Na obchodníky odkazují ohledně výše koncových cen také ovocnáři. U jablek se podle nich výkupní cena za kilogram pohybuje průměrně mezi 13 a 14 korunami, což podle Unie ovocnářů jižních a západních Čech sotva pokrývá náklady. „Vyšší náklady se do cen moc promítat nedaří. Obchodní řetězce vytvářejí takovou nákupní a cenovou politiku, která ovlivňuje i nákupní zájem spotřebitelů. Jsou schopné ovlivnit, jaké zboží se bude prodávat a kolik se ho prodá,“ řekl šéf regionální ovocnářské unie Petr Leber.
Náklady ovocnářům vzrostly, problém pro ně představují hlavně ceny elektřiny. Tu potřebují především k udržování potřebné třístupňové teploty ve skladech.
Úroda ovoce bude letos zřejmě menší než loni. Regionální ovocnářská unie očekává, že na jihu a západě Čech sklidí necelých osm tisíc tun jablek, což je meziročně o desetinu méně. Do souvislosti to dávají s mrazy, které úrodu poškodily. Leber uvedl, že se projevilo i sucho, kvůli kterému jsou plody zatím menší. „Uvidíme, většina těch odrůd bude na stromě ještě měsíc až dva, tak třeba přijde koncem srpna nějaká srážka, která velikost plodů vylepší,“ řekl.
Vláda slibuje tlak na nižší ceny v obchodech. Všichni ale tvrdí, že jen zohledňují náklady
Vláda nicméně slíbila, že bude tlačit na zemědělce, potravináře a obchodníky, aby i v obchodech ceny potravin poklesly. Premiér Petr Fiala (ODS) hovořil o návratu cen „zpátky do normálu“. Zasadit se chce i o to, aby obecně nabízely více českých produktů.
Podle premiéra mají některé potravinářské firmy v Česku za loňský rok mimořádně vysoké zisky – i v tom vidí důvod, proč by ceny potravin měly snížit. Potravináři se ale hájí tím, že mají vysoké náklady. Podle prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové se v cenách potravin promítají drahé energie. Ceny energií v Česku jsou podle ní jedny z nejvyšších v Evropě. „Když si to srovnám s ostatními státy, tak Němci, Poláci, Slováci jsou na třetinové úrovni,“ uvedla.
Obchodníci zase tvrdí, že jejich ceny odpovídají tomu, za kolik nakupují. „Pokud nám dodavatelé cenu sníží, my jako obchodníci samozřejmě přistoupíme ke snížení cen stejným způsobem,“ ujistil Jiří Štorch z Asociace českého tradičního obchodu.