Některé velké zemědělské a potravinářské firmy hlásí za loňský rok rekordní zisky. Ceny výrobců rostly rychleji než jejich náklady, jako jsou energie nebo krmiva. V porovnání k obratu nejde o žádné enormní sumy, řekla ve středeční 90‘ ČT24 prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Místopředseda Zemědělského svazu Jaroslav Vaňous přikládá úspěšný rok v zemědělství „mimořádnému souběhu okolností“. Podle ekonoma ze společnosti MND Martina Janíčka ale takto velké zisky svědčí o nedostatečné konkurenci.
Velké zemědělské a potravinářské firmy hlásí za loňský rok rekordní zisky. Například výrobce sýrů a másla, společnost Alimpex Food, zvýšil loni svůj zisk ze tří na 54 milionů korun, vystoupal tedy nejvýše za deset let. Meziroční, více než stoprocentní nárůst, vykázal i výrobce Tatranek a Fidorek – Mondeléz Česko.
Naopak méně se dařilo třeba Polabským mlékárnám, které proti loňskému roku snížily svůj zisk téměř o osm milionů korun. Výrobcům sýrů Veselá kráva, společnosti Bel Sýry Česko, se zisk z předloňských 23 milionů loni překlopil do ztráty téměř 38 milionů korun. Horší výsledky měly česká odnož nadnárodní společnosti Nestlé nebo firma Danone.
Špatné předpovědi se nepotvrdily v masné výrobě. Úspěšný rok má za sebou Vodňanská drůbež z holdingu Agrofert. Čistý zisk společnosti stoupl o 165 procent a přesáhl částku 241 milionů korun. Dobrý rok pak hlásí i další podnik na trhu s kuřecím masem Drůbežářský závod Klatovy. Nižší zisk o osmdesát procent proti předloňsku pak zaznamenali v Maso uzeninách Písek.
Podle Večeřové zisk nezávisí na velikosti firmy. „Závisí to na tom, jak byla zainvestovaná, jak má zvládnuté technologie, inovace, jak měli domluvené energie. Prostě záleželo to na tom, jak kdo měl rozčleněné náklady,“ řekla.
Nejde o horentní zisky, říká Večeřová
Absolutní zisky podle ní mohou na první pohled působit jako obrovské sumy. V porovnání k obratu podle ní nicméně zisk činí dvě až tři procenta z obratu. „Což tedy rozhodně žádná enormní nebo horentní suma není,“ řekla s tím, že aby firma vůbec mohla investovat a posouvat se dál, potřebuje minimálně dvě procenta. „A musím upozornit, že konkrétně Alimpex se dostal na 1,5 procenta,“ zdůraznila.
Vaňous upozornil, že drahá hnojiva, která byla nakoupena v loňském roce, se projeví až letos. „V zemědělství je ten výrobní cyklus prostě o něco delší,“ poznamenal. Připomněl, že i pro zemědělce rok 2022 dopadl dobře. „Ale řekl bych, že to bylo spíš díky mimořádnému souběhu okolností – jednak nákladových a druhá věc byly komoditní trhy, na které zemědělci opravdu vliv nemají,“ poznamenal. Právě hnojiva podle něj byla kromě energií tím, co zaznamenalo největší cenový nárůst. „Tam byl ten nárůst cen třeba čtyřnásobný,“ nastínil.
Podle Večeřové se firmy po právu obávaly krachu. „Vždyť my jsme měli, co se týče nárůstu cen energií v loňském roce proti roku 2021, absolutně nejvyšší nárůst v celé Evropě. Takže ti potravináři a zemědělci měli oprávněnou obavu, protože nikdo nevěděl, co bude,“ zdůraznila. Firmy podle ní byly „dehonestovány a obviňovány, že vyhrožovaly a teď mají zisky“. Zopakovala, že zisky podle ní enormní nejsou. Večeřová také řekla, že pokud firmy prosperují, má z toho prospěch i stát v podobě daní či odvodů za sociální a zdravotní pojištění.
Ekonom: Zisky značí nedostatečnou konkurenci
Agrární analytik Petr Havel podotkl, že známy jsou hospodářské výsledky jen několika desítek největších firem. „Což samozřejmě není kompletní obraz celého našeho potravinářství a jeho ziskovosti,“ řekl. Také on se domnívá, že to, že jsou zisky v absolutních hodnotách ještě vyšší, neznamená že firmy navyšovaly procenta. „Je to prostě dáno situací vyšších cen, vyšších tržeb, a z toho tedy i vyšších zisků – ale v absolutní míře, ne v procentech,“ dodal. Je přesvědčen, že se zisky velkých firem promítnou do platů jejich zaměstnanců.
Havel připustil, že v obecné rovině platí, že velké firmy mají na trhu výhodu. „Je zřejmé, že velké potravinářské firmy mají velkou kapitálovou, a tedy i vyjednávací sílu. Pro maloobchod jsou neopomenutelnými dodavateli,“ zdůvodnil. „To znamená, oni mají tu sílu, aby si takzvaně řekli pro sebe o tu rozumnou cenu. Ale to nutně nemusí být navýšení zisku,“ podotkl. Připustil, že pomoc od státu byla příliš plošná. Podle něj ale nelze říct, že jen velké firmy ji nepotřebovaly a malé ji potřebovaly.
Ekonom Janíčko ale podotkl, že zisky rostly i kvůli inflaci. „Víme, že inflace byla minulý rok patnáct procent – to znamená, že něco takového byste od těch zisků očekávali, plus nějak hospodářský růst. To, že ovšem existují takhle velké zisky v některých sektorech, samozřejmě svědčí o tom, že tam je nedostatečná konkurence. To je prostě evidentní. Pakliže je nějaká firma schopná mít marže čtyřicet procent nebo i více, tak samozřejmě je základní otázka, kde je konkurence. A týká se to všech odvětví, týká se to i všech jednotlivých stádií výroby, v potravinářském sektoru zejména,“ okomentoval.
Vaňous: Někdo to zaplatit musí
Vláda se firmám s těžkou situací snažila pomáhat různě – v prosinci přistoupil kabinet Petra Fialy (ODS) k zastropování cen energií i pro velké podniky. Od ledna letošního roku pro ně tak platily stejné podmínky jako pro ostatní odběratele.
Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) hlavní důvod zvyšování cen spočíval v tom, že Rusko napadlo Ukrajinu. „A to společně s tou spirálou, která byla ještě roztočena před volbami – výdaje státu a pumpování peněz do ekonomiky –, mělo vliv na to, že ceny šly nahoru,“ řekl s tím, že v současné době se situace stabilizuje. Kroky současného kabinetu i České národní banky považuje za velmi dobré. „A já pevně věřím, že na konci roku ta situace bude stabilní a budeme hovořit o inflaci na úrovni kolem pěti procent, možná nižší,“ dodal.
Také členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) připomněla, že ceny některých produktů se zvedly po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. „A každý podnikatel samozřejmě promítl toto zvýšení cen včetně energií a pohonných hmot do svých výrobků,“ poznamenala. Podle ní jde v současné době o stabilizaci na trhu, na níž nemá vliv zastropování cen. „Protože dnes podniky nakupují ceny energií nižší, než je strop, který stanovila vláda,“ zdůvodnila.
Večeřová kritizovala, že zastropování cen energií přišlo pozdě a v některých případech už bylo zbytečné. Zároveň podle ní bylo na velmi vysokých cenách ve srovnání například s Německem, Polskem nebo Slovenskem. „Samozřejmě firmám to pomohlo, byly tam určité finance, které z toho dostaly, ale přišlo to pozdě a mělo to být na nižší úrovni, takže možná, že kdyby se to nestalo, tak by se s tím ty firmy nějakým způsobem srovnaly také,“ podotkla.
Podle Vaňouse se k zemědělcům „zase tolik pomoci nedostalo“ a potýkají se s tím, že na evropském trhu nejsou konkurenceschopní. „Protože máme vyšší náklady, než mají naši kolegové v Polsku,“ řekl. Vysoké náklady od zemědělců se pak podle něj nutně projevují v potravinářství a ve výsledku tak i na konci řetězce u spotřebitelů. „Protože někdo to zaplatit musí,“ řekl. Podle Vaňouse už zemědělci svůj díl zlevnění mají za sebou. „Od ledna letošního roku do současné doby cena mléka od zemědělců trvale klesá. Dnes už je pod deseti korunami, náklady jsou někde kolem 11,50 koruny za litr mléka,“ uvedl příklad.
Dopady pocítili nejvíce ti chudší, upozorňuje sociolog
Inflace podle sociologa za společnosti PAQ Research Daniela Prokopa dopadla na různé části společnosti jinak. „Chudší polovina rodin s dětmi byla hodně zasažena a jejich životní úroveň je výrazně nižší než před dvěma lety,“ řekl ve středečním Interview ČT24. Právě zde by se podle něj měla koncentrovat vládní pomoc.
Upozornil, že reálné mzdy jsou nyní výrazně nižší. „A jsou nižší zejména u té chudší poloviny pracujících,“ přiblížil. Právě chudší lidi podle něj více zasáhl nárůst cen v oblasti bydlení. Vláda se domácnostem snaží pomoci například cenovým stropem na energie. „Ten cenový strop, jak je dnes nastaven, tak pro střední třídu jsou ty ceny relativně v pohodě, pro nízkopříjmové jsou relativně vysoko,“ zhodnotil sociolog.
Podle Prokopa inflace také způsobila, že narostl počet lidí, kteří z měsíčního příjmu nic neuspoří. „Z nějakých dvaceti procent na třicet pět za rok a půl,“ shrnul výsledky výzkumu společnosti PAQ Research. I ve střední třídě se podle něj sice objevili někteří lidé, kteří se dostali do potíží, tato společenská třída jako taková se podle něj nicméně neocitla v existenčních problémech.
Prokop upozornil, že narůstá rozdělení ve společnosti. „Kdy pro střední a vyšší třídu je to, kam narostly ceny, udržitelné. A pro tu nižší a nižší střední třídu jsou ty ceny relativně vysoké. A myslím si, že vznikne stejně jako v roce 2013 takový pocit, kdy část společnosti říká – na co si stěžujete, už je to vyřešené. A část společnosti bude nespokojena,“ varoval Prokop.
