Ministerstvo průmyslu a obchodu v polovině týdne evidovalo přes tisíc žádostí velkých firem o podporu kvůli vysokým cenám energií. Firmy ale pomoc zřejmě získají až v příštím roce kvůli notifikaci Evropské komise. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podle místopředsedy rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) je pomoc nedostatečná.
Dotační výzva vychází z takzvaného dočasného krizového rámce Evropské unie. Ministerstvo výzvu vypsalo zhruba před čtrnácti dny. „Náš odhad je, že žádostí bude mezi šesti a osmi tisíci,“ uvedl Síkela. Vláda na pomoc velkým podnikům vyčlenila třicet miliard korun.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje by opatření z dočasného krizového rámce měl doprovázet ještě dodatečný produkt pro nejvíce postižené firmy. „Zastropování je jedna věc, které nastaví obecně hratelné pole a pak pro nejvíce zasaženou skupinu by mělo být něco navíc,“ uvedl Rafaj.
Kritiku nyní směřuje ke spuštěnému dočasnému krizovému rámci. „Že se nám jej nepodařilo otevřít i pro firmy malé a střední, které jsou už zastropovány předchozím nařízením vlády, protože už mezi nimi mohou být ti, kteří jsou více postiženi, pekaři a podobně,“ dodal Rafaj.
Hrnčíř: Zastropování je nesmyslně plošné
Hrnčíř zmínil, že celkově není spokojen s přístupem současné vlády k energetické krizi. „Od jara jsme vyzývali vládu, aby přišla s řešením, ta říkala, že připravuje tarif, nechce zastropování. Pak v červenci pan ministr Síkela předložil zákon, který zmocnil vládu přípravou vyhlášky, kde dojde k aplikaci úsporného tarifu. To je jen plošná dávka všem odběratelům elektřiny, a ještě to nedávalo smysl,“ uvedl Hrnčíř.
Dodal, že například lidé, kteří měli zálohu 300 korun a měli případně zastropováno na další rok či rok a půl, dostali 3500 korun. Naopak ti, co topili přímotopy, měli zálohy kolem tří tisíc a skočila jim cena na 12 či 13 tisíc, tak dostali dva tisíce. „To je cílená pomoc?“ Podle Hrnčíře jde o vyhozených 17 miliard.
Síkela zmínil, že úsporný tarif zafungoval tak, jak měl. „Snížil ceny, když ceny měly kulminovat,“ uvedl a dodal, že je nastaven a do budoucna může sloužit k adresné podpoře domácností podle jednotlivých typů energie. Podotkl, že vláda však systém mění na základě nařízení EU na zastropování energií. „Na začátku krize nechtěla Evropa o zastropování vůbec slyšet. Nám se podařilo prosadit a sjednotit do určité míry Evropu v tom, že se zastropuje plošně i pro malé a střední firmy do té maximální spotřeby,“ uvedl.
Opozice podle Síkely mate veřejnost
Dodal, že opozice stále hovoří o zastropování, ale zdůraznil, že často veřejnost mate. „Hovoří o tom, že Slováci, Němci zastropovali, Slováci nic nezastropovali, možná tak učiní od 1. ledna, ale vypadá to, že možná také nikoliv. Němci, pokud zastropují, tak zastropují od března s výplatou za leden a únor. My jsme v celé řadě těch kroků rychlejší a vzorem a pokud se jedná o výši pomoci, tak jsme na pátém místě v Evropě – měřeno vůči HDP.“
Podle Hrnčíře měla vláda zastropovat osmdesát procent minulé spotřeby, ale za rozumnou cenu, a ne na trojnásobek cen, které byly loni na jaře. „Takový obrovský nárůst nemůže spousta domácností zvládnout,“ uvedl.
Rafaj podotkl, že úsporný tarif vznikl v době, kdy EU odmítala plošná opatření. „V Evropě jsme slyšeli, že zastropování cen nepřipadá v úvahu zejména pro průmysl nebo pro podniky. Teď je potřeba říct, že se zásadně změní to hrací pole i díky vyjednávání české vlády, kdy se novelizoval dočasný krizový rámec,“ uvedl Rafaj.
Vláda má rovněž připravené i stanovení cenových stropů energií pro velké podniky. Ty by měly být na stejné úrovni jako pro malé a střední firmy. Možnost zavést horní hranice cen elektřiny a plynu i pro velké firmy se dostala ve sněmovně do již přijaté novely energetického zákona, která zejména zavedla výrobcům elektřiny povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Podobu zastropování cen by kabinet stanovil svým nařízením. Nařízení by mohla vláda podle Síkely vydat do konce roku.
Síkela: Dovoz fosilních paliv z Ruska bude vyřešen v roce 2024
V souvislosti se zdroji energie Síkela v pořadu podotkl, že problém dovozu fosilních paliv z Ruska do Česka by měl být definitivně vyřešen v roce 2024. „Pokud se nám podaří dokončit smlouvy s Alžírskem, Norskem a Katarem, dokončit ta propojení, která potřebujeme, jako je například (plynovod) TAL, jako jsou ještě nějaké nové terminály, abychom měli nějaký mix z hlediska energetické bezpečnosti, tak si myslím, že problém dodávek fosilních paliv z Ruska bude v roce 2024 definitivně vyřešen,“ řekl ministr.
Zmínil také, že pro letošní zimu má Česko plynu dostatek a je potřeba řešit zimu následující. Na příští zimu má Česko nasmlouvané zhruba tři miliardy kubíků plynu v nizozemských terminálech, což by pokrylo až čtyřicet procent spotřeby. Dále bude průběžně plnit domácí zásobníky zkapalněným zemním plynem během příštího roku, jejich kapacita je zhruba 3,5 miliardy kubíků. Zbytek potřebného množství chce zajistit chystanými smlouvami s Alžírskem, Norskem a Katarem.
„Největší ohrožení pro příští zimu je nedostatek plynu jinde v Evropě a nebezpečí, že by plyn k nám z nějakých důvodů nedotekl. Ale vzhledem k tomu, že jsme nastavili systém solidarity, tak zároveň jsme si zajistili i přepravní cesty, tak se snažíme toto riziko limitovat,“ uvedl.
Ministerstvo průmyslu má nyní podle ministra téměř hotové teze aktualizované energetické koncepce, kterou by chtěl vládě předložit v prvním čtvrtletí příštího roku. Ta je založená na jádru jako stabilním zdroji energie, podpoře obnovitelných zdrojů a energetických úsporách.
