Česko má podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) historicky nejvyšší zásoby zemního plynu. Je to podle něj 99 procent kapacity zásobníků. Věří, že zemi čeká normální zima, i když bude potřeba více šetřit. „Na zimu jsme připraveni nejlépe, jak jsme mohli,“ řekl na brífinku.
Naplněnost zásobníků by nebyla podle Síkely možná, kdyby lidé a průmyslové firmy nepomohli. „Úspor jsme dosáhli, protože si lidé a firmy uvědomili, jak je šetření důležité,“ zdůraznil. V říjnu a prvním listopadovém týdnu se podle jeho slov česká spotřeba plynu meziročně snížila o 28 procent. Zásobníky obsahují 3,34 miliardy metrů krychlových zemního plynu.
Podle ministra k úsporám pomohlo i teplé počasí. Řekl, že by se Česko mělo snažit za celou topnou sezonu ušetřit 15 procent spotřeby plynu a meziročně ji tak snížit z 9,3 miliardy metrů krychlových na 8,5 miliardy.
V současné době cena plynu klesla na sto euro za megawatthodinu. „Byla i třikrát vyšší. Podařilo se nám ušetřit dvě stě padesát milionů kubíků. Stejný objem jsme nakoupili do státních hmotných rezerv,“ poznamenal Síkela. Podle něj se Česko bude snažit zaplnit i zbývající kapacitu v zásobnících. Poté hodlá zajišťovat plyn pro denní spotřebu, aby se zásobníky začaly využívat co nejpozději.
V tuto chvíli je podle Síkely už třeba myslet na příští zimu. „Na letošní zimu jsme se začali připravovat už v únoru letošního roku. Musíme se začít připravovat už na příští rok, abychom měli v zásobnících opět alespoň 95 procent plynu,“ předeslal ministr průmyslu a obchodu.
Většina plynu už je z Norska
Další zásobníky v zahraničí si Česko pronajmout nechce. „V tuto chvíli o pronajmutí další kapacity neuvažujeme, protože bychom to právě i s ohledem na úspory a očekávanou průměrnou spotřebu měli zvládnout tak, že by nám i po topné sezoně v zásobnících nějaký plyn měl zůstat,“ řekl ministr.
Podle organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) sdružující evropské provozovatele plynárenských infrastruktur bylo v úterý v EU průměrně zaplněno 95 procent zásobníků plynu. Zcela zaplněné zásobníky měly Belgie a Portugalsko, nejmenší zásoby o rozsahu 59 procent mělo Lotyšsko.
Síkela také uvedl, že se výrazně snížila česká závislost na plynu z Ruska. Zatímco v únoru, v době začátku ruské agrese vůči Ukrajině, byla 98 procent, od září podle informací ministerstva průmyslu do Česka žádný ruský plyn nepřichází. Většina dodávek je z Norska, kromě nich Česko nakupuje i zkapalněný zemní plyn (LNG) zejména z USA.
Fiala připustil delší zastropování
Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Blesk.cz nevyloučil, že by i v roce 2024 mohlo platit zastropování cen energií. Záleží podle něj na vývoji cen na trzích. Očekává se, že ceny na úrovni cenového maxima bude mít v příštím roce většina domácností, zdražení elektřiny chystají mnozí dodavatelé v Česku.
Vláda v říjnu stanovila maximální ceny, a to 6000 korun za jednu megawatthodinu elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu megawatthodinu plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Fiala tehdy avizoval, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.
„Budeme reagovat podle toho, jak se budou vyvíjet ceny na evropských a světových trzích,“ poznamenal premiér. Zastropování podle něj není jediným opatřením, jako předsednická země Česko v EU vyjednává o celoevropském řešení.
Oznámený úmysl takových kroků podle něj sám o sobě vede k tomu, že cena plynu i elektřiny začne klesat. „Je možné, že to bude trvat déle, bude-li potřeba pomoci občanům, firmám a těm, co poskytují veřejnou službu. Ale je také možné, že to vůbec nebude potřeba vzhledem k vývoji ceny,“ dodal Fiala.
Podle Síkely dostupnost energií pro domácnosti za přijatelné ceny je klíčová a věří tomu, že vláda najde řešení pomoci za horizont příštího roku, pokud by napjatá situace pokračovala. „Byla by velká prohra v energetické válce, abychom dostali ekonomiky do hluboké recese. Potřebujeme, aby ekonomiky fungovaly. Je to jedna z hlavních podmínek, abychom mohli i nadále podporovat Ukrajinu ve válce s Ruskem a vést ji k úspěšnému řešení,“ dodal ministr.
