Maloobchodní tržby v Česku klesly třináctý měsíc v řadě. V květnu jejich meziroční pokles zpomalil na 6,1 procenta z dubnových 8,4 procenta, vyplývá z revidovaných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziměsíčně se tržby obchodníků zvýšily o půl procenta. Podle analytiků zůstávají Češi s utrácením opatrní a jejich důvěra v tuzemskou ekonomiku je otřesená.
Ve srovnání s loňským květnem tržby za nepotravinářské zboží klesly o 9,2 procenta a za potraviny o 6,4 procenta. Naopak tržby za pohonné hmoty se zvýšily o 11,5 procenta.
„Nižší tržby realizovaly všechny sortimentní typy prodejen s výjimkou prodejen s počítačovým a komunikačním zařízením a s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím. Tržby vzrostly také nespecializovaným prodejnám s převahou nepotravinářského zboží,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.
V prodejnách s výrobky pro domácnost se tržby snížily o 16,2 procenta, v obchodech s oděvy a obuví o 12,4 procenta, ve sportovních prodejnách o 7,2 a v drogeriích o 2,6 procenta. Prodejci počítačů a komunikačních zařízení naopak utržili o 2,6 procenta více, lékárníci pak o 1,4.
Tržby z prodeje potravin se snížily v nespecializovaných prodejnách s převahou potravin o 6,5 procenta a ve specializovaných prodejnách potravin o 3,6 procenta. Internetovým a zásilkovým obchodům klesly meziroční tržby posedmnácté v řadě, tentokrát o osm procent.
Tržby z prodeje a oprav motorových vozidel se v květnu meziročně zvýšily o 2,3 procenta. Za motorová vozidla, včetně náhradních dílů, zákazníci zaplatili o 2,7 procenta víc než před rokem. Tržby za opravy stouply o 0,7 procenta.
Analytici: Domácnosti šetří
Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila jde pokles tržeb v obchodech ruku v ruce se zdražováním. „Máme problém s inflací a bohužel ekonomie dosud nepřišla na to, jak porazit inflaci jinak, než že ochladíme ekonomiku. Asi si každý dokáže domyslet, že jediný způsob, jak přinutit obchodníky, aby přestali zdražovat, je přestat kupovat. A to se teď děje,“ shrnul.
Hlavní analytik společnosti Citfin Tomáš Volf ale i tak hodnotí letošní květnový výsledek negativně. „Aktuální číslo je špatné především z toho důvodu, že nepomohla ani nízká srovnávací základna s loňským rokem. Loňský květen byl totiž prvním měsícem, kdy maloobchodní tržby šly dolů. Tento faktor by měl letošní tržby katapultovat do kladných hodnot, ale není tomu tak. Dále pokračuje pád, což dokládá, že situace spotřebitelů není dobrá,“ upozornil. Vývoj maloobchodních tržeb mohou podle něj ve druhém pololetí negativně ovlivnit obavy z cen energií pro letošní zimu.
Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka maloobchodní tržby v květnu za letošní rok meziměsíčně stouply poprvé. „V souhrnu se však zatím nic nemění na tom, že české domácnosti šetří a maloobchodní tržby zůstávají na úrovni roku 2018, pokud nepočítáme pár specifických měsíců z let 2020 a 2021, kdy byly omezené prodeje kvůli koronavirovým opatřením,“ řekl. Proti dubnu podle něj mírně, a to o 0,2 procenta, vzrostly tržby za potraviny. Může za tím stát výrazné posílení zlotého vůči koruně, a tím pádem přesun části nákupů potravin z Polska zpět do České republiky, doplnil.
„Jakkoliv data za květen potvrzují tendenci ke zmírnění meziročního poklesu maloobchodních tržeb, tak spotřeba domácností bude brzdou celkového výkonu české ekonomiky, tedy HDP, velmi pravděpodobně i v letošním druhém čtvrtletí,“ míní hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
I když jsou obchodní centra a parkoviště před nimi mnohdy zaplněná, výsledky maloobchodních tržeb ukazují, že jsou Češi při nakupování stále obezřetní, uvedl také hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Ve srovnání s ostatními zeměmi EU je reálný propad tuzemského maloobchodu i spotřeby domácností rekordní, počítáme-li ho k výchozí předcovidové základně,“ dodal.
„Celkově se tržby v květnu v reálném vyjádření pohybovaly 5,5 procenta pod průměrnou úrovní předpandemického roku 2019, u potravin pak dokonce o jedenáct procent, v nominálním vyjádření však domácnosti zaplatily přes dvacet procent více,“ upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Analytik společnosti Deloitte Filip Pastucha pak očekává, že za celý letošní rok tržby v maloobchodě meziročně klesnou o čtyři procenta.
Prouza: Lidé přestali plýtvat
„Ono se zdá, že lidé kupují méně a šetří, ale oni jen z velké části přestali plýtvat. Je to vidět i u potravin. Ještě před rokem a půl se tu vyhazovalo téměř dvacet procent koupených potravin, to už dnes neplatí. Více přemýšlí nad tím, co si koupí, mají nákupní seznam a samozřejmě se snaží šetřit, šetří ne, že by měli hlad, ale jen proto, že přestali potraviny vyhazovat,“ uvedl pro ČT prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Dodal, že je to vidět i u spotřebního zboží. „Spousta lidí během covidu šetřila, byly tu nadúspory. Po konci covidu si lidé nakoupili spoustu věcí a dnes to, co by šlo přirozenou obměnou, jim zůstalo z pocovidových nákupů a nepotřebují nové oblečení a boty – to jsou ty propady, které jsou největší v celé škále obchodů,“ dodal.
S tím souhlasí i ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna. „To plýtvání je na prvním místě. Skutečná úspora, kdy člověk začne přemýšlet, jestli si ještě to či ono koupí, nebo ne, bude až v té další etapě, ale dnes skončilo to plýtvání. Bohužel k tomu přispívaly i slevové akce,“ uvedl s tím, že lidé nebyli soudní. „Koupili deset kusů v akci – a že jich potom šest vyhodili, to nikdo neřešil.“
- Maloobchodní tržby ukazují, jak se daří prodeji zboží ve všech typech prodejen zaměřených na koncového spotřebitele. Jedná se o prodeje jak v kamenných prodejnách, tak stáncích či po internetu. V tom nejhrubším základě se dělí na prodeje potravin, nepotravinářského zboží a pohonných hmot. Sledování maloobchodních tržeb napovídá, jak se mění ochota domácností utrácet. Pokud maloobchodní tržby rostou, zejména u zboží, které je takzvaně zbytné povahy (jeho pořízení není bezprostředně nutné), naznačuje to, že se zvyšuje ochota lidí utrácet. To předznamenává, že ekonomice se relativně daří.
- Zdroj: ČBA
