Vodáci zřejmě nebudou od příští sezony pokutováni za plavbu pod mírným vlivem alkoholu na vybraných úsecích tuzemských řek. Novelu ve čtvrtek schválil Senát beze změn. Změnu ještě čeká podpis prezidenta. Horní komora také schválila zákon, který při zakázkách zvýhodní nízkoemisní vozidla. Naopak zamítla návrh na zavedení místní příslušnosti exekutorů podle krajů. Senátoři zároveň souhlasili se zvýšením příspěvku na mobilitu pro lidi se zdravotním postižením.
Senátoři podpořili zvýšení příspěvku na mobilitu
Novela týkající se vnitrozemské plavby počítá s tolerancí půl promile alkoholu pro vůdce malých bezmotorových plavidel. To odpovídá přibližně dvěma decilitrům vína nebo dvěma desetistupňovým pivům. Tolerance by platila pouze pro vymezené úseky vodních cest, kde nehrozí velký provoz. Novela má vstoupit v účinnost prvním dnem třetího měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů, což by mohlo být až začátkem příštího roku.
Novela podle podporovatelů změny nezbavuje vodáky odpovědnosti za případné škody a za jejich jednání. Návrh podle nich umožní dát si jedno nebo dvě piva lidem, kteří to s konzumací alkoholu nepřehánějí. Kritici novely si dříve stěžovali na absenci kontrol na řekách.
Novela má také o rok posunout lhůtu pro výměnu již propadlých průkazů pro vůdce malých plavidel. Státní plavební správa také podle dalšího přijatého návrhu nebude muset vyšetřovat nehody malých plavidel bez vlastního pohonu, tedy kánoí a raftů.
Pravidla pro sdílené platformy
Senát rovněž schválil i novelu týkající se rozšíření mezinárodní spolupráce při správě daní. Ta počítá například s tím, že finanční úřady by mohly pravidelně získávat údaje o prodejcích digitálních platforem, kteří díky nim vydělávají například na pronájmu nemovitostí nebo dopravních prostředků.
Provozovatelé těchto služeb z Česka i zahraničí by měli vybrané informace oznamovat jednou ročně Specializovanému finančnímu úřadu, a to do 31. ledna za předchozí kalendářní rok. Vláda uvádí, že finanční úřady v zemích EU zpravidla nemají dostatečné údaje k tomu, aby mohly správně vyměřit daň dosaženou v jejich zemích prostřednictvím digitálních platforem a řádně takové daňové rezidenty kontrolovat.
Informace, které budou muset firmy poskytovat, se týkají identifikace daného prodejce a informací o celkových příjmech a výdajích vygenerovaných prostřednictvím digitální platformy. Oznamovací povinnost se přitom nebude týkat prodejců zboží malého rozsahu, kteří nepřekročí třicet transakcí ročně nebo částku zhruba padesát tisíc korun (2000 eur). Novela také umožní finanční správě získat informace týkající se českých i zahraničních rezidentů a pronajímaných nemovitostí v Česku.
Zákon přichází s novinkou, která umožní finančním úředníkům pro účely mezinárodní spolupráce uskutečňovat kontrolní nákupy. Těmi budou prověřovat, zda provozovatelé platforem plní své daňové povinnosti. Vláda nepředpokládá, že by kontrolní nákupy zvýšily výdaje státního rozpočtu.
Exekutoři podle krajů
Senát naopak zamítl návrh Adély Šípové (Piráti) na zavedení místní příslušnosti exekutorů podle krajů. Zamítnutí nejtěsnější většinou hlasů prosadila nezařazená senátorka Daniela Kovářová, podle níž by změna zhoršila postavení věřitelů. Šípová argumentovala na podporu předlohy kultivací exekučního prostředí. Verdikt horní komory znamená, že legislativní cesta její novely skončila.
Šípová neuspěla v horní komoře se zavedením teritoriality exekutorů už v minulosti. Programové prohlášení vlády Petra Fialy (ODS), v níž jsou Piráti jednou z koaličních stran, místní příslušnost exekutorů výslovně nepředpokládá.
Odborní náměstci skončí
Funkce odborných náměstků na ministerstvech pravděpodobně zaniknou a zruší se také omezení v počtu náměstků členů vlády. Předpokládá to koaliční novela služebního zákona, kterou schválil Senát navzdory tomu, že výbory žádaly její úpravy. Předloha předpokládá také další změny ve státní službě. Týkají se například zavedení funkčního období pro vedoucí úředníky a zrychlení výběrových řízení na obsazení míst ve státní správě.
Změny služebního zákona mají podle předkladatelů prohloubit odpolitizování státní služby tím, že stanoví jasnou hranici mezi politickým vedením ministerstev a jejich úřednickým aparátem. Někteří koaliční senátoři naopak mluvili o politizaci.
Příspěvek na mobilitu vzroste
Příspěvek na mobilitu pro lidi se zdravotním postižením s největší pravděpodobností vzroste z nynějších 550 korun na 900 korun měsíčně. Příspěvek 2900 korun pak budou dostávat lidé, kteří se neobejdou bez energeticky náročných přístrojů k podpoře dýchání. Zvýšení podpor přinese vládní novela o poskytování dávek, kterou podpořil bez diskuse Senát hlasy 53 z 61 přítomných členů. Proti nebyl nikdo. Předloha zvyšuje až o čtvrtinu také státní dotaci na zdvihací plošinu.
Příspěvek na mobilitu pobírá kolem 260 tisíc lidí. „S ohledem na růst spotřebitelských cen mnohých produktů i růst cen pohonných hmot je třeba specificky podpořit zachování reálné hodnoty této dávky,“ napsala vláda v důvodové zprávě. Příspěvek na mobilitu 2900 korun měsíčně pro lidi s podpůrnými dýchajícími přístroji se do novely dostal ve sněmovně. Úřady jej budou vyplácet podle předlohy do konce roku 2024. Nárok bude potvrzovat zdravotní pojišťovna.
Podpora nízkoemisních vozidel
Senát také podpořil předlohu, podle níž budou zadavatelé muset u zakázek na zajištění veřejné dopravy stanovit minimální podíl vozidel s nízkými nebo nulovými emisemi. Nové pravidlo reaguje na směrnici EU.
Evropská komise již zahájila s Českem sankční řízení kvůli tomu, že směrnici dosud nepřevzalo. Česká strana se snaží podání žaloby ze strany Evropské komise oddálit, oznámil před senátory ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Pokud bude žaloba podána, soud uloží pokutu automaticky, i kdyby Česko stihlo mezitím dotáhnout legislativní proces do konce, varoval. Podotkl však, že i další země EU mají zpoždění v přejímání evropských směrnic.
Nová senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (za NEZ) navrhla zákon zamítnout. Zdůvodnila to hlavně tím, že doba pro zavedení zákona je nevhodná, a to z hlediska ceny, množství a dostupnosti energií. Poukazovala i na to, že zákon bude nutit zadavatele, aby kupovali určitý druh zboží.
Slevy v obchodech
Obchodníci budou muset na zboží, které nabízejí ve slevě, povinně uvádět i jeho původní cenu. Změnu přinese vládní novela o ochraně spotřebitele, která má ztížit prodejcům uvádění falešných slev. Předloha, kterou schválili senátoři, vychází z evropských předpisů a prodlouží také ze 14 dnů na 30 dnů lhůtu, v níž je možné odstoupit od smlouvy o koupi uzavřené například na prodejní akci.
U zlevněného zboží budou obchodníci muset podle předlohy nově uvádět, za jakou nejnižší cenu před prvním uplatněním akce produkt nabízeli v období ne kratším než 30 dnů. Pokud zboží nabízeli kratší dobu, budou uvádět nejnižší cenu za uplynulou dobu. Má to zabránit klamání spotřebitelů ohledně výše slevy. Opatření se ale nebude vztahovat například na věrnostní programy nebo na reklamy, kde se obchodníci chlubí obecně nízkými cenami. Nebude se vztahovat ale ani na potraviny a další zboží, které rychle podléhá zkáze nebo s krátkou dobou spotřeby.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že novela výrazně zvýší ochranu spotřebitele. Naopak nezařazená senátorka Daniela Kovářová legislativu k ochraně spotřebitelů jako celek zpochybňovala. Předpisy podle ní nikoho neochrání před emocionálním okouzlením a takzvaní šmejdi budou existovat vždy, jen si najdou jinou cestu. „Jediná věc, která pomůže, je zvýšení konkurenčního prostředí,“ míní.
Bez stanoviska k novele zákona o významné tržní síle
Na závěr čtvrtečního jednání nepřijali senátoři žádné usnesení k novele zákona o významné tržní síle, který tedy po uplynutí zákonné lhůty půjde k prezidentovi, a podepíše-li jej ten, vstoupí v platnost. Zákon, který má chránit dodavatele velkých obchodních řetězců před nekalými praktikami, novela vztahuje i na menší firmy než dosud. Některá jeho ustanovení také zpřísňuje.
Na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu ve sněmovně bude mít vždy významnou tržní sílu odběratel s ročním obratem nad pět miliard korun. Senátní hospodářský výbor chtěl toto ustanovení i další poslanecké úpravy vypustit. Před jejich vypuštěním však varovaly Agrární i Potravinářská komora a senátoři nakonec zvolili postup, kterým zákon nezablokovali, i když jej výslovně nepodpořili.
Státní záruky pro vývozce
Horní komora schválila novelu zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Vývozcům má tak s dopady války na Ukrajině pomoci program státních záruk. Za investiční úvěry nebo půjčky na pracovní kapitál bude ručit stát prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Na záruky má být vyčleněno až 6,25 miliardy korun. Podmínky záruk stanoví vládní nařízení, informoval Síkela.
Zavedení navrhovaného typu podpory umožňuje dočasný krizový rámec, který přijala Evropská komise na konci března. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo do nového fondu exportní pojišťovny vložit ze státního rozpočtu půl miliardy korun, což by mělo stačit k poskytnutí záruk ve zhruba šestimiliardové výši.
Dočasný krizový rámec povoluje poskytnutí záruk zatím jen do konce letošního roku. Výjimku mají záruky například na urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů nebo podpora na dekarbonizaci průmyslových výrobních procesů přes elektrifikaci a využití vodíku z obnovitelných zdrojů. Pro ty je platnost do 30. června příštího roku.
Záruční program bude obdobou dříve spuštěného titulu Covid – plus. Ten vznikl na podporu velkých exportně zaměřených firem v důsledku pandemie koronaviru.
Používání části zdravotnických prostředků podle EU
Senátoři zároveň podpořili vládní návrh zákona, který upravuje používání části zdravotnických prostředků podle evropských pravidel. Předloha se týká prostředků in vitro, tedy vybavení a přístrojů, které se používají například pro vyšetřování a stanovení diagnózy ze vzorků krve, moči či materiálu z lidského těla. Pojednává o jejich vstupu na trh nebo o požadavcích na bezpečnost. Horní komora schválila také související novelu, která upravuje například reklamu na tyto prostředky.
Přijetím zákona bude podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dokončeno přizpůsobení českého právního řádu na přímo účinná unijní nařízení, která se týkají zdravotnických prostředků. Kriticky se k předloze vyjádřila nezařazená senátorka, někdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, která ji označila za „upovídanou a ukecanou“, s řadou cizích slov a s „neuvěřitelným množstvím“ skutkových podstat přestupků s vysokými sankcemi. „Takhle by naše legislativa neměla vypadat,“ míní.
Ochrana památek v zemích původu
Horní komora rovněž schválila nová pravidla, která mají zabránit nelegálnímu obchodování s kulturními statky a s tím souvisejícím drancováním archeologických nalezišť. V některých politicky nestabilních státech Blízkého východu se tak získávají peníze sloužící k financování terorismu.
Zákon připravila už minulá vláda Andreje Babiše (ANO), sněmovna v předvolebním složení jej ale nestihla schválit. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) měl být zákon přijat už předloni.
Opětovně předložený návrh stanovuje postup ministerstva kultury a českých celních úřadů pro případ, že by čeští celníci kulturní statek dovezený v rozporu s právními předpisy země původu zachytili.
Premiér Fiala hovořil o Evropské radě
Na úvod v Senátu vystoupil i premiér Petr Fiala (ODS), který horní komoru seznámil se závěry říjnové schůze Evropské rady. Vyjádřil se i k chystanému opatření Německa, které plánuje uvolnění až 200 miliard eur na stabilizaci cen energií. Zmínil, že státy EU považují za nepřijatelné, aby Německo takto jednostranně zvýhodnilo svůj průmysl, reagoval tak na senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL), který uvedl, že to by mohlo znamenat krach českých firem, které by nebyly konkurenceschopné.
„Evropská komise ústy předsedkyně Ursuly von der Leyenové jasně řekla, že v případě Německa a jakékoli jiné země bude EK dbát na dodržování pravidel a nepřipustí to, aby některá země mohla zvýhodněným způsobem podporovat svůj průmysl nebo svoje podniky,“ prohlásil Fiala.
Podotkl, že Česko se rozhodlo poskytnout na pomoc s růstem cen energií zhruba dvě stě miliard korun, což je maximum, co si stát může dovolit. Praha proto usiluje o společné evropské řešení energetické krize. Fiala vyzdvihl unijní dohodu na dobrovolných společných nákupech plynu, což může zajistit jeho levnější cenu, nebo rozhodnutí připravit zastropování ceny plynu pro výrobu elektřiny.
Odmítl interpretaci senátorky Zwyrtek Hamplové, podle níž se státy EU dohodly pouze na tom, že se dohodnou. „Společné nákupy plynu by byly úžasné, kdyby nebyly dobrovolné, solidarita jako obecný princip v praxi nefunguje,“ míní senátorka.
Vládní kroky v rámci EU podpořil naopak předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý). Vyzdvihl mimo jiné sankce proti Rusku i proti Íránu za dodávky zbraní, které jsou používány při ruské agresi vůči Ukrajině, stejně jako snižování ekonomické závislosti na Číně. Podle Fischera je na místě revize smluvních vztahů s Ruskem a Čínou.