Milostivé léto smazalo 42 tisíc exekucí, tvrdí komora. Podle Výborného jsou čísla neúplná

Při takzvaném milostivém létu se exekuce zbavilo 15 tisíc lidí, exekutoři zastavili 42 tisíc případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. Oznámila to Exekutorská komora ČR. Autoři projektu statistiky kritizují. Předseda lidoveckých poslanců Marek Výborný řekl, že předložená čísla jsou neúplná. Nepočítají podle něj s řadou řízení, jejichž ukončení ještě není zanesené v evidenci. Dlužníci se během tříměsíční akce mohli zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem. Připojily se i některé banky či úvěrové společnosti.

Lidé, kteří se do milostivého léta zapojili, museli zaplatit původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi, aby se jejich řízení uzavřelo. Zastavených 42 tisíc exekucí představuje podle komory 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli lidé akci využít.

Dlužníků exekutoři na konci loňského října, kdy akce začínala, evidovali téměř 712 tisíc. Ve čtvrtek komora uvedla, že se nesnížil průměrný počet exekucí na jednoho dlužníka, který je v Česku aktuálně 6,37. „Do milostivého léta se tedy zapojili spíše lidé s nižším počtem exekucí,“ poukázala komora.

Z více než 1,5 miliardy korun na odpuštěném příslušenství mohli exekutoři podle odhadů komory vymoci až 900 milionů korun. Naopak veřejnoprávním věřitelům se vrátilo 390 milionů korun, uvedla.

Podle odhadů díky projektu mohla skončit až třetina exekucí a dluhu se mohla zbavit až polovina dlužníků, uvedl už dřív jeden z autorů akce, poslanec opozičního hnutí ANO Patrik Nacher. Později připustil, že zájem je nižší. Podle dalšího z autorů, šéfa poslaneckého klubu lidovců Marka Výborného, situaci zkomplikovalo například prudké zdražení energií. Lidé museli hradit vysoké faktury a nemohli peníze využít na splacení jistiny, uvedl.

Výsledek akce vypovídá spíš o exekutorech, míní Výborný

Autoři milostivého léta zveřejněná data odmítají. Exekutoři chtějí podle poslanců relativizovat úspěch milostivého léta a pokusit se zabránit opakování akce, při které se dlužníci mohou zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem.

Výborný označil postup exekutorů za nekorektní a neseriózní. „Jsou vydávána data, která jsou zjevně nevalidní, neúplná,“ uvedl. Komora podle něj vychází z centrální evidence exekucí, kde ještě nejsou informace zdaleka u všech řízení. „Exekutorské úřady ještě procesují možná víc než polovinu případů. V té statistice se ještě nemohou objevit, protože ještě nebylo vydáno usnesení o zastavení exekuce,“ vysvětlil.

Skutečnost, že exekutoři od konce akce v závěru ledna nedokázali dosud ukončit významný počet řízení, nevypovídá podle Výborného až tolik o milostivém létu, jako spíš o exekutorech. „My byli opakovaně konfrontováni s tím, že exekutorské úřady jsou zavaleny prací a nemohou se věnovat ničemu jinému. A dnes se dozvíme, že milostivého léta využil zlomek lidí. Není možné, aby platily obě tyto věci naráz,“ řekl Výborný ve sněmovně.

Poslanci připomněli statistiky zastavených exekucí ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) či pražském dopravním podniku. Ve VZP bylo ke čtvrtku vydáno 13 658 rozhodnutí o uznání institutu milostivého léta, na pojistném dlužníci uhradili přes 175 milionů korun a pojišťovna odpustila penále přes 325 milionů korun, řekl Výborný. V pražském dopravním podniku je zatím zaplacených téměř 11 tisíc exekucí, doplnil Nacher. Podle zákonodárců je tak zřejmé, že celkový počet bude mnohem vyšší, než jaký uvádí komora.

Debaty o opakování projektu

Podle Exekutorské komory ČR byla u dlužníků nízká ochota řešit jejich finanční situaci. Žádost o vyčíslení dlužné jistiny exekutoři dostali u 51 tisíců případů. „Překvapilo mě, jak malý zájem měli o tuto dobročinnou akci ze strany státu samotní dlužníci. Přitom mnozí na ní mohli opravdu vydělat,“ uvedl prezident komory Jan Mlynarčík. Možnost opakování projektu je tak podle něj přinejmenším diskutabilní. Komora pro exekutory pro podzimní akci žádá vyšší odměnu.

O možnosti opakování milostivého léta od září do listopadu mluvil v lednu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Vládní koalice na tom má shodu. Výborný řekl, že kabinet s opakováním akce počítá i přes snahu exekutorů vzbudit u veřejnosti dojem, že je to zbytečná věc. Blažek podle Výborného potvrdil, že příslušnou novelu již předložil do zkráceného připomínkového řízení. „Do měsíce by ho měla projednat vláda a poté sněmovna ve zrychleném řízení,“ uvedl.

Poslanci jsou přesvědčení o tom, že milostivé léto bylo přínosné nejen pro dlužníky, ale i pro věřitele. Dlužníkům se sice odpustí penále a úroky, původní dluh ale musejí splatit. Věřitelé zas dostanou zpět alespoň část peněz, které se jim vymáhat nedařilo. Některým zadluženým v nouzi pomohli se splacením jistiny dárci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
před 6 hhodinami

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 7 hhodinami

Porodnost i letos klesne na další historické minimum

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
před 7 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Poškozené trakční vedení zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze

Poškozené trakční vedení dopoledne zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze. Vlaky zhruba půlhodinu nejezdily do Libně, Vysočan a Holešovic, směrem do Vršovic a na Smíchov byla doprava omezená. Oznámil to mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Co bylo příčinou poškození, podle něj železničáři zjišťují.
před 16 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
před 18 hhodinami

Kaligrafie, háčkování či výroba svíček. Zájem o ruční dovednosti stoupá

Od digitálního světa se někteří mladí lidé vracejí k ručním dovednostem. Například ke kaligrafii, háčkování nebo ručnímu šití. Zájem o takové kurzy podle oslovených organizátorů roste. Vyhledávají je hlavně mladí lidé, maminky s dětmi, ale i firmy – jako benefity pro své zaměstnance.
před 19 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 20 hhodinami
Načítání...