Soudní exekutor

Muž, který byl kvůli rodičům od dvanácti let v exekuci, zaplatil dluh. Exekutor mu v dětství zabavil hračky, později nezákonně také mzdu. Věřitel v únoru nesouhlasil se zastavením exekuce, po odvysílání reportáže 168 hodin se ale ozval s tím, že šlo o chybu. Dětský dlužník dostane celou částku zpátky. Vývoj sledovala redaktorka 168 hodin Darina Vlková.

Sepsané, ale neprodané hračky – a srážky ze mzdy. Tak přistoupil přerovský exekutor Lukáš Jícha k dluhu z dětství, který měl vymoci na mladém muži. Podle mužovy advokátky postupoval v rozporu s platným zákonem, Exekutorská komora ovšem označila postižení účtu a srážky ze mzdy za nejměkčí způsob provedení exekuce. Pravda je, že exekutor tímto způsobem nakonec dluh vymohl. O přístupu exekutorů k dluhům z dětství natáčela pro 168 hodin Darina Vlková.

Prezident Miloš Zeman podal dovolání ve sporu se svým bývalým poradcem Zdeňkem Šarapatkou o omluvu za výrok, že ho vyhodil pro neschopnost. Serveru Seznam Zprávy to řekl mluvčí Okresního soudu v Rakovníku Marcel Lehečka. Krajský soud v Praze loni v listopadu pravomocně rozhodl, že se Zeman omluvit musí. Zemanův právník Marek Nespala rozhodnutí převzal v pondělí, Zeman má sedm dnů od převzetí na to, aby omluvu Šarapatkovi zaslal.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se za své výroky o zaplacených demonstrantech stále neomluvil tak, jak se od něj očekávalo. Omluvu po bývalém premiérovi požadovala jedna z demonstrantek Jana Filipová, u soudu uspěla. Babiš jí sice písemnou omluvu zaslal, zároveň v ní ale uvedl, že s uvedeným soudním rozhodnutím nesouhlasí. Filipová s omluvou nebyla spokojena, na Babiše tak podala takzvanou nepeněžitou exekuci. Babiš sice nemá obstavený majetek, ale dokud se neomluví, bude od exekutora dostávat pokuty. Exekuce byla zahájena ve středu, Andrej Babiš ale tvrdí, že o tom neví. Pro 168 hodin natáčel David Sebíň.

Odměna 24 200 korun pro exekutora Iva Luhana za vyklízení někdejšího Autonomního sociálního centra Klinika na pražském Žižkově je příliš nízká a neodpovídá specifickým okolnostem. Usnesl se na tom Ústavní soud (ÚS) a zrušil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3. Jde o druhý jeho zásah, napoprvé označil odměnu za nespravedlivou z opačných důvodů – byla nespravedlivě vypočítaná, tím pádem příliš vysoká. Tehdy měla činit 290 400 korun. Obvodní soud musí rozhodovat znovu a hledat správnou rovnováhu.

I když se zářím začíná meteorologický podzim, začíná také milostivé léto – již druhé v krátké době. Je to akce, při které se mohou lidé v exekuci zbavit svých závazků tím, že splatí jistinu dluhu plus paušální poplatek exekutorovi a penále mu bude odpuštěno. Milostivé léto potrvá tři měsíce, týká se dluhů vůči veřejné sféře, tedy například obcím, dopravním podnikům nebo zdravotním pojišťovnám.

V září začne takzvané milostivé léto. Na tři měsíce nabídne lidem, kteří mají exekuce na dluhy u veřejných institucí, šanci oddlužit se. Zjistit by si měli výši původního dluhu, který zbývá srovnat. Případně by se měli objednat do odborné poradny. Seznámit by se měli také s přesným postupem. Vyzvali k tomu ve středu pracovníci Charity ČR, která pro zájemce připravila webové stránky s informacemi. Pomoc nabízejí i další organizace. Ministerstvo financí navíc ve středu navrhlo třetí opakování akce na příští rok, v ní by šlo dosáhnout odpuštění dluhu za nedoplatky daní.

Při takzvaném milostivém létu se exekuce zbavilo 15 tisíc lidí, exekutoři zastavili 42 tisíc případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. Oznámila to Exekutorská komora ČR. Autoři projektu statistiky kritizují. Předseda lidoveckých poslanců Marek Výborný řekl, že předložená čísla jsou neúplná. Nepočítají podle něj s řadou řízení, jejichž ukončení ještě není zanesené v evidenci. Dlužníci se během tříměsíční akce mohli zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem. Připojily se i některé banky či úvěrové společnosti.

Dluhová amnestie milostivé léto pro dlužníky skončila, dohru bude mít ale pro exekutory. Jeden z nejvlivnějších exekutorů v Česku, bývalý prezident exekutorské komory Juraj Podkonický, totiž čelí podezření z rozsáhlého podvodu. Právě během milostivého léta se přišlo na to, že si pravděpodobně k exekucím účtoval neoprávněně peníze navíc a nejspíš také falšoval listiny. Na jeho případ se zaměřil pořad 168 hodin.

Už jen poslední dny zbývají lidem v exekuci, aby se mohli zbavit části dluhů. Po třech měsících totiž 28. ledna skončí akce Milostivé léto. Neziskové organizace už nyní vyzývají k jejímu opakování. Podle exekutorů by se ale musely změnit podmínky programu.

Šance dostat se rychleji z bludného kruhu se s novým rokem otevřela lidem v exekuci. Splátky jdou nejdřív na úhradu původního dluhu, na úroky a pokuty míří až potom. Těsně před účinností novely ale Hospodářské noviny upozornily, že ostatní změny jako zákaz zabavování věcí seniorům se vztahují jen na nová řízení. Vláda proto předloží další novelu, aby se týkaly všech.

Ústavní soud (ÚS) ponechal exekuční řád beze změn, návrh senátorů prosazujících teritorialitu zamítl. Exekutora podle současné právní úpravy vybírá věřitel neboli oprávněný bez ohledu na sídlo exekutorského úřadu a bydliště dlužníka. Podle ústavních soudců postrádá požadavek na zavedení teritoriality ústavněprávní rozměr.

Zbavit se dluhů v takzvaném milostivém létě mohou i dlužníci Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Když do 28. ledna splatí původní dlužnou částku a uhradí 908 korun exekutorovi, penále se jim odpustí. Na tiskové konferenci to oznámil ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Největší zdravotní pojišťovna sklízela kritiku za to, že by se u ní v tříměsíční oddlužovací akci mělo dál penále vymáhat. Podle Kabátka pojišťovně dluží 231 tisíc lidí. Původní dlužná částka činí třináct miliard korun a penále dalších šestnáct miliard.

Bývalý středočeský hejtman za ČSSD David Rath neuspěl s námitkami proti exekucím majetku nebo části mzdy, kterou pobírá jako lékař ve věznici. ČT to řekl mluvčí Krajského soudu v Praze Jiří Wažik. Peníze po Rathovi vymáhá soudní exekutor kvůli nezaplacení poloviny desetimilionového trestu v první větvi korupční kauzy.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) se chce kvůli takzvanému milostivému létu pro své dlužníky obrátit na exekutory. Chce na ně apelovat, aby její klienti mohli uhradit jen dluh na pojistném a od vymáhání penále se upustilo. Uvedl to ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Podle pojišťovny na ni zákon o milostivém létu zapomněl a výklad normy je nejednoznačný. Žádá o něj ministerstvo spravedlnosti. Poslanci, kteří prosadili milostivé léto, jsou připraveni k rychlé novele jeho pravidel.

Obecné soudy se musí zabývat tím, jestli má exekutor pravomoc zastavit už skončenou exekuci a jestli tak nečiní jen účelově kvůli tomu, aby dlužník neměl možnost znovu otevřít nemravné exekuce. Rozhodl o tom Ústavní soud. Pokud totiž exekuce skončí splacením nebo je zastavena i po splacení, ovšem na návrh dlužníka, lze ji zpětně otevřít a v případě nemravnosti či neoprávněnosti vymáhat peníze zpět.

Exekutorská komora ČR se chystá napadnout novelu exekučního řádu u Ústavního soudu. Vadí jí, že by exekutoři neměli mít nárok na úhradu nákladů řádně vedených, avšak bezvýsledných exekucí, informovala komora. Změnu zákona ve středu schválila sněmovna. Novela mimo jiné umožňuje zastavit dlouhodobě bezvýsledné exekuce od roku 2023. Částečně se má omezit zabavování movitých věcí a změní se například i pořadí splácení dluhu.

Úřady práce přijímají od začátku července žádosti o náhradní výživné. Tedy peníze, které uhradí stát dětem, jejichž rodič neplatí alimenty. Stát jim poskytne až tři tisíce korun měsíčně. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) jsou děti dlužníků znevýhodněné, chybí jim peníze na letní tábory, kroužky i na školní obědy. Resort věří, že novinka celkově zlepší vymáhání alimentů.

Sněmovna vede finální debatu o změnách v exekucích. Ve středu ji nedokončila, bude tak pokračovat v pátek. Na stole je otázka místní příslušnosti exekutorů nebo zavedení lhůty pro zastavení bezvýsledné exekuce. Na tom, že by taková doba měla být stanovena, se shodli poslanci Patrik Nacher (ANO), Jan Hrnčíř (SPD) a Marek Výborný (KDU-ČSL) ve středečních Událostech, komentářích.

Olomoucká pobočka ostravského krajského soudu potrestala osmi a půl lety vězení bývalou přerovskou soudní exekutorku Jitku Studenou. Soud ji uznal vinnou ze zpronevěry a ze zneužití pravomoci úřední osoby. Rozsudek zatím není pravomocný.

Poslanci podpořili změnu pravidel kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. Nyní ji posoudí ústavně-právní výbor. Sněmovna protikorupční předlohy projednává na mimořádné schůzi, její svolání podnítilo vládní hnutí ANO. Dolní komora se také vyslovila pro návrh zákona o lobbingu a omezení zneužití práva na informace. Odpoledne poslanci zrychleně schválili vládní novelu, která orgánům právnických osob prodlužuje možnost hlasovat kvůli epidemii covidu-19 na dálku.

Kvůli rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów Česko osloví Evropskou komisi, podání podnětu v pondělí schválila vláda. Opačně se postavila k návrhu na legalizaci eutanazie. Za přísných podmínek ji chtěla uzákonit skupina poslanců z klubů ANO a Pirátů. Odmítavý nebo přinejlepším neutrální je i postoj vlády k dalším návrhům, které na svém pondělním jednání posuzovala a nevzešly od některého z ministrů. Negativní stanovisko zaujala například k návrhům na dodatečný příspěvek pro kraje nebo na zrušení soudních exekutorů.

Poslanci Ústavně právního výboru pozastavili jednání o novele exekučního řádu až do září. Vládní předloha zavádí pravidlo jeden dlužník, jeden exekutor, který by mohl být odkudkoli z Česka. Proti ní stojí návrh, aby exekutora vybral soud v místě dlužníkova bydliště.

Vláda bude schvalovat zdvojnásobení většiny soudních poplatků. Například návrh na vypořádání majetku manželů by měl vyrůst ze dvou na čtyři tisíce korun. Zároveň chce kabinet zlepšit vymáhání nezaplacených poplatků nebo třeba peněžitých trestů. Lidé v současnosti dluží soudům přes šest miliard – a to i proto, že soudci udělují nejvíc finančních sankcí v historii.