Milostivé léto smazalo 42 tisíc exekucí, tvrdí komora. Podle Výborného jsou čísla neúplná

Při takzvaném milostivém létu se exekuce zbavilo 15 tisíc lidí, exekutoři zastavili 42 tisíc případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. Oznámila to Exekutorská komora ČR. Autoři projektu statistiky kritizují. Předseda lidoveckých poslanců Marek Výborný řekl, že předložená čísla jsou neúplná. Nepočítají podle něj s řadou řízení, jejichž ukončení ještě není zanesené v evidenci. Dlužníci se během tříměsíční akce mohli zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem. Připojily se i některé banky či úvěrové společnosti.

Lidé, kteří se do milostivého léta zapojili, museli zaplatit původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi, aby se jejich řízení uzavřelo. Zastavených 42 tisíc exekucí představuje podle komory 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli lidé akci využít.

Dlužníků exekutoři na konci loňského října, kdy akce začínala, evidovali téměř 712 tisíc. Ve čtvrtek komora uvedla, že se nesnížil průměrný počet exekucí na jednoho dlužníka, který je v Česku aktuálně 6,37. „Do milostivého léta se tedy zapojili spíše lidé s nižším počtem exekucí,“ poukázala komora.

Z více než 1,5 miliardy korun na odpuštěném příslušenství mohli exekutoři podle odhadů komory vymoci až 900 milionů korun. Naopak veřejnoprávním věřitelům se vrátilo 390 milionů korun, uvedla.

Podle odhadů díky projektu mohla skončit až třetina exekucí a dluhu se mohla zbavit až polovina dlužníků, uvedl už dřív jeden z autorů akce, poslanec opozičního hnutí ANO Patrik Nacher. Později připustil, že zájem je nižší. Podle dalšího z autorů, šéfa poslaneckého klubu lidovců Marka Výborného, situaci zkomplikovalo například prudké zdražení energií. Lidé museli hradit vysoké faktury a nemohli peníze využít na splacení jistiny, uvedl.

Výsledek akce vypovídá spíš o exekutorech, míní Výborný

Autoři milostivého léta zveřejněná data odmítají. Exekutoři chtějí podle poslanců relativizovat úspěch milostivého léta a pokusit se zabránit opakování akce, při které se dlužníci mohou zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem.

Výborný označil postup exekutorů za nekorektní a neseriózní. „Jsou vydávána data, která jsou zjevně nevalidní, neúplná,“ uvedl. Komora podle něj vychází z centrální evidence exekucí, kde ještě nejsou informace zdaleka u všech řízení. „Exekutorské úřady ještě procesují možná víc než polovinu případů. V té statistice se ještě nemohou objevit, protože ještě nebylo vydáno usnesení o zastavení exekuce,“ vysvětlil.

Skutečnost, že exekutoři od konce akce v závěru ledna nedokázali dosud ukončit významný počet řízení, nevypovídá podle Výborného až tolik o milostivém létu, jako spíš o exekutorech. „My byli opakovaně konfrontováni s tím, že exekutorské úřady jsou zavaleny prací a nemohou se věnovat ničemu jinému. A dnes se dozvíme, že milostivého léta využil zlomek lidí. Není možné, aby platily obě tyto věci naráz,“ řekl Výborný ve sněmovně.

Poslanci připomněli statistiky zastavených exekucí ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) či pražském dopravním podniku. Ve VZP bylo ke čtvrtku vydáno 13 658 rozhodnutí o uznání institutu milostivého léta, na pojistném dlužníci uhradili přes 175 milionů korun a pojišťovna odpustila penále přes 325 milionů korun, řekl Výborný. V pražském dopravním podniku je zatím zaplacených téměř 11 tisíc exekucí, doplnil Nacher. Podle zákonodárců je tak zřejmé, že celkový počet bude mnohem vyšší, než jaký uvádí komora.

Debaty o opakování projektu

Podle Exekutorské komory ČR byla u dlužníků nízká ochota řešit jejich finanční situaci. Žádost o vyčíslení dlužné jistiny exekutoři dostali u 51 tisíců případů. „Překvapilo mě, jak malý zájem měli o tuto dobročinnou akci ze strany státu samotní dlužníci. Přitom mnozí na ní mohli opravdu vydělat,“ uvedl prezident komory Jan Mlynarčík. Možnost opakování projektu je tak podle něj přinejmenším diskutabilní. Komora pro exekutory pro podzimní akci žádá vyšší odměnu.

O možnosti opakování milostivého léta od září do listopadu mluvil v lednu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Vládní koalice na tom má shodu. Výborný řekl, že kabinet s opakováním akce počítá i přes snahu exekutorů vzbudit u veřejnosti dojem, že je to zbytečná věc. Blažek podle Výborného potvrdil, že příslušnou novelu již předložil do zkráceného připomínkového řízení. „Do měsíce by ho měla projednat vláda a poté sněmovna ve zrychleném řízení,“ uvedl.

Poslanci jsou přesvědčení o tom, že milostivé léto bylo přínosné nejen pro dlužníky, ale i pro věřitele. Dlužníkům se sice odpustí penále a úroky, původní dluh ale musejí splatit. Věřitelé zas dostanou zpět alespoň část peněz, které se jim vymáhat nedařilo. Některým zadluženým v nouzi pomohli se splacením jistiny dárci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Startují zápisy do prvních tříd základních škol. Na co se připravit?

Začínají zápisy do prvních tříd základních škol, které potrvají do konce dubna. Konkrétní termín určují ředitelé škol. Přinášíme informace, na co se připravit a co od zápisu očekávat. Část rodičů bude také žádat pro své děti o odklad povinné školní docházky, v září by pak do prvních tříd mohlo nastoupit zhruba 120 tisíc žáků.
před 17 mminutami

Bradáčová se ujala funkce nejvyšší státní zástupkyně

Premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS) uvedli do funkce nejvyšší státní zástupkyně dosavadní pražskou vrchní žalobkyni Lenku Bradáčovou. Nahradila Igora Stříže. Mezi priority Bradáčové bude patřit kriminalita dětí a mladistvých či sjednocování trestání. Ráda by také zredukovala počet stupňů v soustavě státních zastupitelství ze čtyř na tři, uvedla. Pro ČT dodala, že vybírat bude ze dvou možností.
09:58Aktualizovánopřed 30 mminutami

Europoslanci zbavili Nagyovou imunity v kauze Čapí hnízdo

Evropský parlament zbavil imunity českou europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, která je v Česku obžalovaná v kauze Čapí hnízdo. Nagyová uvedla, že podobný verdikt čekala. Dodala, že věří, že soud potřetí rozhodne v její prospěch. O imunitu přišel i německý europoslanec českého původu Petr Bystroň (AfD), čelí obvinění z propagace protiústavních hnutí.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Státní rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 91,2 miliardy

Schodek státního rozpočtu za první čtvrtletí dosáhl 91,2 miliardy korun, prohloubil se z únorových 68,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit od vzniku Česka, loni činil ve stejném období 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) meziroční zlepšení uvítal, podle něj se projevují dopady konsolidačního balíčku.
14:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
před 2 hhodinami

Rath, Bereta i Čapí hnízdo. Bradáčová je spojená s řadou známých případů

Vrchní státní zastupitelství v Praze pod vedením Lenky Bradáčové dozorovalo policejní práci při rozkrývání řady významných společenských kauz. V této instituci byla Bradáčová od července 2012, v úterý 1. dubna se stala nejvyšší státní zástupkyní. Patří k nejvlivnějším ženám Česka, začínala jako státní zástupkyně v Litoměřicích.
před 3 hhodinami

ÚS: Komise neporušila práva pozůstalých, když o střelbě na fakultě jednala neveřejně

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost matky jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která usilovala o možnost účastnit se zasedání sněmovní vyšetřovací komise. Vadilo jí, že jsou jednání neveřejná. Podle soudu ale komise práva pozůstalých neporušila. V usnesení poukázal na specifické postavení komise, která není soudním orgánem.
před 6 hhodinami

Je poslední den pro podání papírového daňového přiznání

Úterý 1. dubna je posledním dnem pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok v papírové podobě. Podatelny na daňových úřadech jsou otevřeny od 08:00 do 17:00. Kdo podává daňové přiznání v elektronické podobě, má čas do 2. května. Pro podání prostřednictvím daňového poradce je lhůta do 1. července. Lidem, kteří se opozdí s podáním o více než pět pracovních dnů, hrozí pokuta.
před 7 hhodinami
Načítání...