Sněmovna vede finální debatu o změnách v exekucích. Ve středu ji nedokončila, bude tak pokračovat v pátek. Na stole je otázka místní příslušnosti exekutorů nebo zavedení lhůty pro zastavení bezvýsledné exekuce. Na tom, že by taková doba měla být stanovena, se shodli poslanci Patrik Nacher (ANO), Jan Hrnčíř (SPD) a Marek Výborný (KDU-ČSL) ve středečních Událostech, komentářích.
Mezi nejspornější body patří možné zavedení místní příslušnosti exekutorů. To navrhuje část poslanců. Teď si mohou věřitelé exekutora vybrat bez ohledu na místo. Schválení ale v minulosti nedoporučil ústavně-právní výbor a s teritorialitou nesouhlasí část exekutorů. Její zavedení naopak dlouhodobě podporuje Exekutorská komora.
Podle Výborného je teritorialita důležitá ke vzniku férového prostředí a k tomu, aby nevznikaly dluhové spirály. „V okamžiku, kdy budu vymáhat svůj dluh na podnikatelské osobě, tak potom mi zůstane právo svobodné volby exekutora, protože to vymáhání je náročnější a šetřím právo věřitele,“ řekl. V případě vymáhání dluhu od nepodnikatele by pak podle něj měl o přidělení exekutora rozhodovat soud.
Místní příslušnost exekutorů chce i SPD. Hrnčíř řekl, že aktuálně nastavený systém podporuje klientelismus a korupci. Úprava by podle něj také výrazně zlevnila exekuce. Nacher zdůraznil, že podle něj není teritorialita efektivní. „Máme řešit nakumulované věci z minula,“ podotkl.
Bezvýchodné exekuce
Další možné změny se týkají dlužníků vůči státu – mohlo by jim stačit splatit v exekuci jistinu, tedy dlužné peníze bez úroků, a zaplatit 750 korun na náklady řízení. Zastavovat by se mohly dlouhodobé bezvýsledné exekuce s jistinou do 1500 korun. Stát by uhradil věřitelům část pohledávky ve formě daňové úlevy a exekutorům část výdajů.
Uzákonění lhůty na tři roky, po jejímž uplynutí by člověk musel zastavit bezvýslednou exekuci bez návrhu a souhlasu věřitele podporují lidovci, ANO i SPD. „Návrh zastaví dlužníkovi marnou exekuci v jistině do 1500, zároveň dá něco věřiteli, to jest ta třetina jistiny ve výši 450 korun, ale ve formě daňové slevy a potom něco dostane exekutor,“ uvedl Nacher.
Forma daňové slevy je podle něj vhodná, aby nedocházelo k obchodování s exekucemi. „Platí to logicky stát, protože stát na tom vydělává minimálně ve formě vybraného DPH, které je mezi třičtvrtě až jednou miliardou ročně,“ dodal.
Podle Hrnčíře by stanovení lhůty neznamenalo, že se lidé budou povinnostem vyhýbat. „V každé civilizované zemi je smyslem exekuce vymoci pro věřitele dlužnou částku. U nás je to tak, že vymáhání se stalo tím primárním cílem,“ kritizoval s tím, že u exekucí, které se táhnou mnoho let, tak vznikají velké pokuty. „A je třeba to napravit,“ doplnil.
Novelu jako takovou Exekutorská komora kritizovala, podle ní by schválení snížilo vymahatelnost práva. „Současné znění novely a pozměňovací návrhy budou mít negativní dopad na věřitele a nahrají nepoctivým dlužníkům,“ uvedl už dříve prezident komory Jan Mlynarčík.
Milostivé léto
S návrhem takzvaného milostivého léta přicházejí lidovci. „To neznamená, že se dluhy nemají platit, to stále platí, ale jenom tu jistinu plus 750 korun, což je spravedlivý náklad na zastavení exekuce. Pokud se jedná o dluh vůči státu nebo vůči organizaci se státním podílem, pak bude ten dluh odpuštěn. Pokud by to bylo vůči soukromé osobě, je spravedlivé požadovat nejen tu jistinu, ale ještě jednou tolik na příslušenství,“ vysvětlil Výborný. Takový systém považuje za spravedlivý. „Často se jedná o dluhy, které by nikdy věřitel neviděl zaplacené,“ dodal.
Právě tento návrh vnímá Exekutorská komora jako největší problém. „Návrh na první pohled uleví mnoha dotčeným, kterým tak postačí zaplatit pouze jistinu a nepatrnou částku nákladů exekuce. Na druhou stranu však existují oblasti, lidé a subjekty, na něž tento pozměňovací návrh vůbec nepamatuje a které přímo ohrožuje. Jedná se především o stát, kraje, obce, ale také třeba zdravotní pojišťovny,“ kritizoval Mlynarčík.
Sněmovnou zřejmě neprojde vládní pasáž, podle které měl vést exekuce na jednoho dlužníka ten exekutor, který zahájil první z nich. Mezi další projednávané změny patří třeba povinně nahrávané hovory o exekučním řízení exekutorem nebo nižší penále u dluhů na zdravotním a sociálním.
Podle orgenizace Člověk v tísni probíhá v česku 4,5 milionu exekucí, kterým čelí 720 tisíc lidí, vymáhá se jistina ve výši až 300 miliard, s penále a úroky to dělá bilion.
