Poslanci podpořili změnu pravidel kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. Nyní ji posoudí ústavně-právní výbor. Sněmovna protikorupční předlohy projednává na mimořádné schůzi, její svolání podnítilo vládní hnutí ANO. Dolní komora se také vyslovila pro návrh zákona o lobbingu a omezení zneužití práva na informace. Odpoledne poslanci zrychleně schválili vládní novelu, která orgánům právnických osob prodlužuje možnost hlasovat kvůli epidemii covidu-19 na dálku.
Novela o kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory by upravila složení kárných senátů a umožnila podání odvolání. Kárnými žalobami by se zabývaly senáty u vrchních soudů, případná odvolání by posuzoval Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud v senátech složených výhradě ze soudců.
V současné době rozhodují o kárných žalobách šestičlenné senáty u Nejvyššího správního soudu a proti jejich závěrům není odvolání možné. Jediným mimořádným opravným prostředkem je návrh na obnovu řízení, případně se lze bránit ústavní stížností. Předlohu nyní posoudí ústavně-právní výbor.
Předseda výboru Marek Benda z opoziční ODS poznamenal, že vláda se chce vrátit k dřívějšímu modelu kárného řízení. Na jednostupňový se měnil s představou, že se kárná řízení zpřísní. Nynější změna podle Bendy povede znovu jen ke zmírňování. „Když dá první stupeň přísný trest, druhý stupeň ho bude korigovat,“ míní. Problém je podle Bendy v nízkém počtu kárných návrhů.
Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že navrhovaný posun v zákoně je milimetrový. Kritizoval, že pokud soudce například manipuluje se spisy a vynechává důkazy, neexistuje reálná šance volat ho k odpovědnosti. Rovněž podle šéfa pirátských poslanců Jakuba Michálka změna nepřinese žádné dramatické zlepšení postihování kárných prohřešků.
Kárné senáty nejsou efektivní, míní resort spravedlnosti
Kárné senáty nejsou v současném složení podle ministerstva spravedlnosti dostatečně efektivní. Novela zachová spolurozhodování přísedících z jiných než soudcovských právnických profesí, zároveň ale postavení soudců při rozhodování posiluje.
Nově nemají být soudci v senátech prvního stupně v menšině ani v řízeních o kárných prohřešcích státních zástupců a soudních exekutorů. „V těchto věcech přitom zůstane jedním z přísedících státní zástupce, respektive soudní exekutor, kteří mohou senátu zprostředkovat znalost profese kárně obviněného státního zástupce nebo soudního exekutora,“ uvedlo ministerstvo.
Novela by umožnila podmíněné zastavení kárného řízení
Odvolací senáty mají být tříčlenné a mají být složeny jen ze soudců příslušného odvolacího soudu, tedy Nejvyššího či Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší soud má řešit odvolací kárná řízení státních zástupců, exekutorů a správních soudců. U Nejvyššího správního soudu pak mají končit kárné případy všech ostatních soudců.
Mezi další navržené změny patří zavedení možnosti dohody o vině a kárném opatření, což je obdoba dohody o vině a trestu v trestním řízení. Novela by také uzákonila možnost podmíněného zastavení kárného řízení.
Soudce nebo státní zástupce, který má kvůli kárnému řízení pozastavený výkon funkce, pobírá polovinu platu s tím, že zbytek se mu doplácí zpětně. Novela výslovně stanoví, že doplacení se nebude vztahovat na případy, kdy je kárné řízení zastaveno, protože se kárně obviněný vzdal své funkce.
Sněmovna podpořila vznik registru v souvislosti s lobbingem
Poslanci se zabývali i návrhem pravidel lobbování. Hlavním nástrojem pro zvýšení průhlednosti má být zavedení registru lobbistů i lobbovaných.
„Kde končí lobbing a kde začíná korupce, to je otázka, kterou si klademe léta. Podle mého názoru tady platí pouze za podmínky, že je tato činnost vykonávána transparentně a pod veřejnou kontrolou. Pokud by transparentnost měla být určitým záměrům na obtíž, je oprávněné se domnívat, že takové záměry nejsou v souladu s veřejným zájmem a představují v tomto smyslu riziko,“ uvedla návrh zákona ve sněmovně ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
Sněmovna v úvodním kole návrh podpořila. Předloha tak odolala návrhům na zamítnutí i na vrácení vládě k dopracování, což je jen jiná forma zamítnutí. Zamítnutí i vrácení navrhl Stanislav Grospič (KSČM), naproti tomu občanský demokrat Benda navrhoval pouze vrácení.
Ministryně spravedlnosti apelovala na poslance s tím, že Česko je jednou z posledních zemí, která zákon nemá. Podle ní není zákon špatně napsán, ani není v rozporu s ústavou, ale je politickým kompromisem. Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) už avizoval, že předloží komplexní pozměňovací návrh k předloze.
Zvrhlý model a eintopf, znělo k návrhu zákona o lobbingu
Že už je připraveno pozměnění návrhu, vadilo právě Grospičovi. „Děláme práci naprosto zbytečnou,“ řekl. Návrh zákona kritizoval i předseda komunistů Filip, který jej označil za „eintopf“. Guláš to podle jeho slov není, protože ten má alespoň nějaká pravidla. Kateřina Valachová (ČSSD) připustila, že zákon není dokonalý. Neexistence pravidel pro lobbing je však podle ní špatná a poslanci by se na nich měli shodnout.
Podle Bendy je chybou, že by na lobbing dohlížel úřad pro dohled nad hospodařením politických stran. Předkladatelé podle něj zvolili ten nejzvrhlejší model, který je v rozporu s ústavou. „Mně přijde, že pokud něco takového přijmeme, tak jsme se zbláznili,“ kritizoval návrh Benda.
Předseda sněmovny Vondráček řekl, že pokud by sněmovna nepřijala úpravu lobbingu v rámci doporučení protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO), pak taková úprava dorazí v rámci směrnice EU. Proto je podle něj v zájmu české strany udělat si vlastní národní úpravu. Vondráček informoval, že na základě dohody s poslaneckými kluby připravil pozměňovací návrh, který například rozšiřuje osobní působnost zákona o poradce prezidenta republiky.
Návrh na konec odvolatelnosti nejvyššího státního zástupce Benešová nepředložila
Na mimořádné schůzi tak poslanci projednali několik změn, které podle vlády přispějí k boji proti korupci. Konec odvolatelnosti nejvyššího státního zástupce mezi nimi ale není. Právě tento zákon byl jedním z hlavních požadavků demonstrací, které provázely nástup ministryně Benešové.
„Vládě jsem ho předložila, další požadavky začali mít státní zástupci. Ty byly z mého pohledu už nesplnitelné, nebyla možná dohoda,“ řekla ministryně spravedlnosti.
„Vypadá to, že ho asi už nepředloží. Tudíž vláda může nepřímou formou vyvíjet nátlak na nejvyššího státního zástupce, protože ho může kdykoli odvolat,“ reagoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Projednání opozičního návrhu přitom vláda za rok a půl nepřipustila.
Poslanci zvedli ruku i pro omezení zneužití práva na informace
V návrhu programu bylo také první čtení vládní novely informačního zákona, která má ochránit úřady před před takzvanými šikanózními žádostmi o údaje. I tento návrh sněmovna podpořila. Zavedl by například finanční zálohu v případě rozsáhlého vyhledávání údajů. Předlohu posoudí výbor pro veřejnou správu, ústavně-právní výbor i branný výbor, zřejmě dozná změn.
Úřady a instituce by měly nově dostat právo odmítnout poskytnutí informace v případě, kdy lze dovodit, že cílem žádosti je způsobit nepřiměřenou zátěž úřadu nebo nátlak na člověka, kterého se požadovaná informace týká. Lidé by údaj nedostali ani v případě, že by mohl znevýhodnit jednoho z účastníků soudního nebo obdobného řízení. Některá z omezení by se měla objevit i v zákoně o právu na informace o životním prostředí.
Pokud bude někdo žádat mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací, bude moci úřad podle novely chtít zálohu na úhradu nákladů vyhledávání. Půjde nejvýše o 60 procent z předpokládaných nákladů, maximálně o dva tisíce korun.
Předseda právního výboru Marek Benda uvedl, že do novely by se měla vrátit další opatření, které ministerstvo vnitra po debatách vypustilo. Předkladatelé vyškrtli například část, podle které by mohl úřad vyzvat žadatele o údaje o platech k doložení toho, zda a jakým způsobem žádost splňuje podmínky pro poskytnutí informace. Benda míní, že žadatelé by neměli dostat třeba ani data, která by jim mohla pomoci v konkurenčním boji.
Pozměňovací návrhy už podal například poslanec ANO Milan Pour (ANO). Chce, aby zastupitelé mohli ze své funkce žádat informace bezplatně podle zákonů o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze.
Majetková přiznání politiků by měla být jen na žádost
Sněmovna v úvodním kole podpořila i novelu, podle které by měla být veškerá majetková oznámení politiků v registru ministerstva spravedlnosti přístupná jen na základě individuální žádosti. Stejný režim nyní platí například pro vedoucí úředníky a ředitele bezpečnostních sborů, omezila by také nakládání s údaji uvedenými v majetkových oznámeních.
Předkladatelé se odvolávají na verdikt Ústavního soudu ze začátku letošního roku. Soud zrušil současný rozsah nahlížení do centrálního registru pro porušení práva veřejných funkcionářů na soukromí. Zákonodárcům dal Ústavní soud čas na nápravu do konce letošního roku. Protože novela nebude schválena včas, registr by neměl být od ledna přístupný.
Žádost o nahlížení do majetkového přiznání by lidé mohli odesílat poštou, nově podle novely ale s úředně ověřeným podpisem. K žádosti elektronickou poštou by musel být připojen elektronický podpis, žádost by mohla jako doposud odejít i z datové schránky. Předkladatelé změny v identifikaci žadatele zdůvodňují snahou předejít neoprávněnému nakládání s údaji z majetkových oznámení i šikanózním žádostem.
Na odpolední schůzi se poslanci sešli k projednání vládní novely, podle které by orgány obchodních společností, družstev a spolků měly dostat právo hlasovat na dálku až do konce června příštího roku. Nyní mají tuto možnost do konce roku. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.
