Šance dostat se rychleji z bludného kruhu se s novým rokem otevřela lidem v exekuci. Splátky jdou nejdřív na úhradu původního dluhu, na úroky a pokuty míří až potom. Těsně před účinností novely ale Hospodářské noviny upozornily, že ostatní změny jako zákaz zabavování věcí seniorům se vztahují jen na nová řízení. Vláda proto předloží další novelu, aby se týkaly všech.
Z tisícového dluhu za jízdné měl Jiří Pajgrt exekuce na dvacetinásobnou částku. Původní dluhy narostly kvůli nákladům soudního řízení, odměně pro advokáta i pro exekutora. A ty se z účtu strhávají přednostně. „Třeba 5800, 5200 a rázem jste o 11 tisíc z výplaty chudší,“ přibližuje dlužník.
Přestože už Jiří Pajgrt splatil víc, než byly původní dlužné částky, úroky a penále mu dál nabíhají. Od letoška už bude exekutor po své odměně a nákladech soudu strhávat nejdřív jistinu a celý dluh se tak bude rychleji snižovat.
„Další změnou je, že dlužník bude mít nárok na elektronický spis. To je důležité zejména v situaci, kdy jeden člověk může mít třeba deset různých exekutorů po celé republice a není možné všechny objíždět,“ vysvětluje ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.
Nedůslednost zákonodárců
Změny loni schválil parlament, spolu s ochranou seniorů nebo invalidů před zabavením jejich osobních věcí nebo možností ukončovat drobné exekuce do patnácti set korun, u kterých dlužník za poslední tři roky nic nesplatil. Stát pak věřiteli třetinu původního dluhu vrátí na daních. Jenže během téměř dvouleté parlamentní procedury nikdo z poslanců ani senátorů nenavrhl, aby se celá novela týkala všech exekucí a nejen těch nově zahájených.
„Ani poslanci ani senátoři o této věci nevěděli, respektive nikdo na to neupozornil. Opravdu nedává smysl to, aby opatření, která mají zlepšit a kultivovat celé exekuční prostředí v České republice, platila naprosto selektivně,“ říká zpravodaj novely zákona poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL).
Ministerstvo spravedlnosti teď analyzuje, které změny se týkají všech víc než čtyř milionů exekucí a které jen těch nových. A vláda je připravená poslat do sněmovny novelu ve zrychleném řízení. Změny ale požadují i exekutoři. Podle nich je protiústavní, aby při zastavování drobných exekucí nedostali žádnou odměnu.
„Vznikaly nám s tím samozřejmě nějaké náklady a teď někdo uprostřed té hry změní pravidlo a řekne, že nemáte nárok na nic,“ zlobí se prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík. Pokud se zákon nezmění, jsou exekutoři připravení bránit se soudně a podat i ústavní stížnost.
