Stát poskytne dětem, jejichž rodič neplatí alimenty, tři tisíce korun. O náhradní výživné lze už požádat

Nahrávám video

Úřady práce přijímají od začátku července žádosti o náhradní výživné. Tedy peníze, které uhradí stát dětem, jejichž rodič neplatí alimenty. Stát jim poskytne až tři tisíce korun měsíčně. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) jsou děti dlužníků znevýhodněné, chybí jim peníze na letní tábory, kroužky i na školní obědy. Resort věří, že novinka celkově zlepší vymáhání alimentů.

O pětiletého syna se Marta Chovalko od jeho narození stará sama. Otec chlapce by jim měl posílat pět set korun měsíčně. „Za celý život syna nám dal jednou dvě stě korun,“ upřesnila matka.

Ona se synem bydlí v sociálním bytě, kvůli zdravotním problémům pracuje na poloviční úvazek. Bez pomoci organizací a přátel by svou situaci jen těžko zvládala. „Dostáváme jednou za 14 dní potravinovou banku, která nám dost výrazně pomáhá s rozpočtem a prostě žijeme život v nějakých mezích,“ konstatuje samoživitelka.

V současnosti zjišťuje, jestli by měla nárok na novou dávku. Jednu povinnost pro náhradní výživné splňuje – má rozsudek o alimentech. Druhou povinností je zahájení exekučního vymáhání výživného. Tomu se dosud vyhýbala. „Synův otec žije v azylovém centru pro muže a já prostě vím, že není šance,“ vysvětluje.

Teď tuhle variantu ale zvážit chce. Jak sama říká – na prvním místě je syn. „Já si myslím, že mojí povinností je ten krok udělat, to, že si to musím morálně v sobě srovnat, je jenom emoční zátěž, která je moje osobní,“ uvedla.

To další samoživitelka, Milena, má k náhradnímu výživnému mnohem blíž. Má soudní rozhodnutí o výši alimentů i doklad o tom, že se kvůli jejich neplacení obrátila na exekutora. „Byl teď i ve vazbě za alimenty a stejně – teď ho pustili v dubnu – neplatí,“ popisuje situaci kolem otce dvou svých dětí. 

S bývalým partnerem má třináctileté syny – dvojčata. Na každého měl posílat jedenáct set korun měsíčně, nyní je to dva a půl tisíce. Za celý jejich život prý poslal celkem asi dvacet tisíc korun.

„Nejvíc potřeba je to teď třeba o prázdninách, že by s nimi člověk jel na výlet, na dovolenou – na to není,“ přiblížila samoživitelka. S dalším expartnerem má ještě dvouletou dceru, na ni alimenty dostává. Peníze z náhradního výživného za syny chce dávat stranou a šetřit na příští prázdniny.

  • Podle dat statistiků žije v Česku asi 170 tisíc neúplných rodin. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že by o náhradní výživné mohlo požádat asi 25 tisíc samoživitelek a samoživitelů. 
  • Podle průzkumu Klubu svobodných matek má jedna třetina samoživitelek měsíční příjem do deseti tisíc korun, polovina má příjem pohybující se v rozmezí mezi deseti a dvaceti tisíci korunami. 
  • Podle stejné organizace dostává alimenty jen každá druhá svobodná matka, nejčastěji je to částka dva tisíce korun měsíčně na jedno dítě.

Lidé si o náhradní výživné musí požádat

Náhradní výživné se nevyplácí automaticky. Lidé si o tuto dávku musí zažádat, a to teprve poté, co neplacení výživného řešili s exekutorem. S potřebnými dokumenty pak musí navštívit úřad práce. Tam si také mohou vyzvednout žádost o náhradní výživné i s přílohou,  případně si ji stáhnout z webových stránek, kde najdou i další informace. S dokumenty potom musí přijít na příslušnou pobočku podle svého trvalého bydliště.

Informace k výživnému
Zdroj: ČT24

V první části formuláře se vyplňuje žadatel, tedy nezaopatřené, nezletilé dítě a v druhé jeho zákonný zástupce. Ten by se měl připravit také na to, že úřad bude zpětně zkoumat, o kolik peněz na alimentech dítě přišlo.

„Sledujeme čtyři kalendářní měsíce před podáním žádosti, takže byla-li uplatněna žádost teď v měsíci červenci, rozhodné období pro stanovení výše výživného je měsíc březen, duben, květen a červen,“ vysvěluje vedoucí Oddělení hmotné nouze a státní sociální podpory Generálního ředitelství Úřadu práce ČR Ondřej Muravecký.

Kromě samotné žádosti jsou potřeba i další dokumenty. Úřad chce vidět rozsudek soudu, který výživné určil, a v případě, že druhý rodič platí alespoň částečně, doklad o vyplacení takové částky. U dětí starších patnácti let také potvrzení o studiu.

Dokumenty k žádosti o náhradní výživné
Zdroj: ČT24

Nutnou součástí je doklad o tom, že rodič situaci aktivně řeší, tedy že se obrátil kvůli vymáhání na exekutora.

„Rodiče se mohou obrátit na kteréhokoliv soudního exekutora, jejichž seznam, včetně kontaktů, je k dohledání na webových stránkách exekutorské komory,“ přiblížil prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík.

Po přijetí kompletní žádosti má úřad na vyřízení maximálně 30 dní, peníze pak bude vyplácet vždy zpětně za předchozí měsíc. A to maximálně čtyřiadvacetkrát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel od vlády nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 10 mminutami

ŽivěSněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 44 mminutami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 50 mminutami

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 52 mminutami

Systém rozdělování daňových výnosů mezi kraje obstál před Ústavním soudem

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Loni ho podala skupina 32 senátorů. Zákon podle nich neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Systém podle ÚS sice není ideální, ale právo krajů na samosprávu neporušuje.
05:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 2 hhodinami

Babiš loni dostal od Agrofertu dividendu 4,25 miliardy korun, píše iDNES

Částku 4,25 miliardy korun dostal loni od koncernu Agrofert jeho dřívější majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), jako dividendu po zdanění. Premiér to řekl serveru iDNES.cz. Babiš uvedl, že koncern dividendu zdanil a že kdyby firmu převedl do ciziny, stát z vyplacených miliard nedostane nic. Dividendu dostal předtím, než kvůli zákonu o střetu zájmů letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Agrofert měl v roce 2024 zisk 7,1 miliardy korun a loni 2,2 miliardy.
12:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Novým ředitelem ÚVN je vojenský lékař Luděk Hána

Novým ředitelem Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN) se stal vojenský lékař Luděk Hána. K prvnímu červenci ho do funkce jmenoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), uvedlo ministerstvo obrany (MO). Hána vystřídá po dvou letech Václava Masopusta, který požádal o převelení na jiné služební místo.
10:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled