Vedení osmdesátky obcí ve Zlínském kraji požaduje úpravu zákona o hospodaření s odpady. Starostové poslali otevřený dopis ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL). Obce produkují zhruba o třetinu méně vytříděného odpadu než zbytek republiky kvůli tomu, že na bioodpad používají domácí kompostéry. Nedaří se jim tak plnit státem daná kritéria.
Obce na Zlínsku nesplňují kritéria na recyklaci odpadu kvůli kompostérům
Jiří Svoboda má kompostér u domu v Bojkovicích na Uherskohradišťsku přes deset let a využívá ho celoročně. Ukládá do něj hlavně odpad ze zahrady, trávu nebo listí. „Spokojenost je velká, protože si takto můžu likvidovat veškerý rostlinný odpad, co mám v okolí svého domu. A zároveň si tím ovlivňuji kvalitu kompostu, který tím získám,“ řekl.
Od příštího roku by měla míra recyklace odpadu, tedy jeho dalšího využití, podle zákona nově dosahovat minimálně šedesáti procent. Takovou podmínku ale při stávající situaci asi osmdesátka obcí nesplní, protože v porovnání s celorepublikovým průměrem vyprodukují o třetinu méně odpadů – přestože ke třídění přistupují zodpovědně.
Domácí kompostéry pořídily obce z dotací
„Kompostéry jsme v minulosti rozdali občanům z dotací ministerstva životního prostředí. A problém je to, že ministerstvo neumí certifikovaně započítat to množství odpadu, které vznikne v domácím kompostéru,“ vysvětlil starosta Bojkovic Petr Viceník (ODS).
„Při započtení do vytříděného a recyklovaného množství je nutno toto množství také připočítat na straně produkce komunálních odpadů obce, čímž by došlo ke zvýšení celkové produkce odpadů v obci,“ řekla mluvčí resortu Veronika Krejčí.
Aby bylo možné množství bioodpadu zvážit a obce splnily zákonem daná kritéria, přibudou v ulicích hnědé popelnice na bioodpad. Do těch poputuje třeba listí. A domácí kompostéry tak zůstanou prázdné.
Náklady vzrostou o desítky milionů
„Hnědou popelnici budeme muset svézt na kompostárnu. Na kompostárně se s tím dál pracuje, aby vznikl kompost. A ten kompost dále distribuuje mezi občany,“ popsal starosta Bojkovic.
„Ten systém funguje, tak proč to měnit. Nevidím důvod to dávat do další nádoby, kterou má někdo odvážet, když jsem schopný si to zlikvidovat sám,“ podivil se Jiří Svoboda.
S novým systémem navíc vzrostou obcím náklady asi o dvaatřicet milionů korun ročně. Některé proto s tímto způsobem řešení nesouhlasí a požadují úpravu zákona. To ale ministerstvo neplánuje.