Bioodpad

Vedení osmdesátky obcí ve Zlínském kraji požaduje úpravu zákona o hospodaření s odpady. Starostové poslali otevřený dopis ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL). Obce produkují zhruba o třetinu méně vytříděného odpadu než zbytek republiky kvůli tomu, že na bioodpad používají domácí kompostéry. Nedaří se jim tak plnit státem daná kritéria.

Už téměř osm měsíců musejí podle zákona všichni obyvatelé Švédska třídit bioodpad. Úřady nyní poprvé získaly dost dat, aby mohly nově zavedené opatření vyhodnotit. Dostupné údaje naznačují, že se Švédové snaží pravidlo dodržovat – i když ne všem se to daří úplně dokonale.

Na Jilemnicku vzniklo vůbec první společenství obcí v republice. Sdružuje dvě desítky podkrkonošských obcí, které od tohoto kroku očekávají, že společně dosáhnou lepšího zajištění veřejných služeb. Spolupracovat chtějí například v oblasti školství, dopravy nebo sociálních služeb. Už teď mají společné odpadové hospodářství, spolupráci chtějí rozšiřovat i v následujících letech.

Další města zavádí nový způsob třídění odpadu, tzv. „door-to-door“ systém. Nově to zkouší například některé obce ve středních Čechách. Systém spočívá v tom, že domácnosti dostanou samostatné nádoby na plast, papír a bioodpad, které mají přímo u svého domu a které se pravidelně vyvážejí. Města si od toho slibují více vytříděného odpadu a tím pádem i méně toho směsného. Reagují tak i na zvyšování poplatků za skládkování.

Jak nahradit závislost na ruském plynu? V Česku je přes pět set bioplynových stanic, které z bioodpadu vyrábějí teplo a elektřinu. Kdyby všechny měly technologie na výrobu biometanu, mohly by pokrýt až pětinu spotřeby celé země. Reálné to ale je až za víc než deset let.

Hasiči během března v Česku likvidovali víc než dva tisíce dvě stě požárů v přírodě, což je nejvíc v historii. Mezi nejčastější příčiny patří neopatrnost a nedbalost lidí při pálení porostů v kombinaci s velmi suchým počasím. Dosud byl nejhorší duben 2020, kdy hasiči vyjížděli zhruba k šestnácti stům požárům v přírodě. Hasičský záchranný sbor České republiky to v neděli oznámil na svém webu.

Kontejnery na tříděný odpad jsou dnes v každé obci. Začátkem 90. let však separace odpadů v Československu teprve začínala. Například v Jindřichově Hradci mohli první zájemci třídit tři druhy surovin. Město jim k tomu navíc zapůjčilo i speciální koše.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Kalifornská města se od ledna musí řídit novým zákonem o odpadu. Všude, kde mají svoz, musejí nově recyklovat i odpad z potravin. Norma je stará už pět let, část měst ale na změnu stále není připravena. Mnohá také zvýší poplatky za svoz odpadu.

Gastroodpad se v Praze dál speciálně třídit nebude. Hlavní město v prosinci po dvou letech ukončí pilotní projekt zaměřený na třídění tohoto odpadu, uvedla magistrátní specialistka na odpadové hospodářství Petra Strouhalová. Důvodem je to, že namísto živočišného odpadu, kuchyňských zbytků nebo prošlých potravin v původních obalech, v popelnicích končily z 80 procent zbytky ovoce a zeleniny. Ty se ale mají vyhazovat hlavně do hnědých popelnic na bioodpad. V Teplicích se podobný projekt naopak osvědčil a město chce na jaře zapojit dalších sedm stovek domácností.

Obyvatelé Brna budou moci vyhazovat bioodpad do hnědých popelnic. Svozová společnost SAKO navezla první nádoby do Slatiny, Černovic a Líšně, čímž ve městě začal systematický sběr biologického odpadu. Tisíc popelnic se postupně objeví po celém městě.

Nechť se do tříděného odpadu počítá i domácí kompostování, navrhuje opozice. Pomohlo by to menším obcím, které by díky tomu splnily povinnou míru třídění a nemusely by platit vyšší sazbu za skládkování. Ministerstvo životního prostředí ale takovou úpravu zákona o odpadech odmítá a plánuje situaci řešit jinak.

Pražský magistrát spustil v prosinci pilotní projekt na svoz gastroodpadu, což jsou kuchyňské zbytky včetně kostí nebo prošlých potravin v původních obalech. Ve vybraných domech budou moct lidé po dobu jednoho roku zdarma třídit zbytky jídla, které jinak vyhazují v kuchyni. Od Nového roku bude také pro Pražany o polovinu levnější třídění bioodpadu.

O třicet procent podraží svoz komunálního odpadu v hlavním městě. Změnu znění vyhlášky v pondělí schválili pražští radní. Důvodem je snaha snížit částku, kterou musí město za svoz každoročně doplácet. Zvýšení poplatku přinese do městské pokladny ročně asi 220 milionů korun navíc. Naopak město nově zavede svoz bioodpadu, který by měl občany vyjít na polovinu současné částky.

Netradiční nástroj na likvidaci bioodpadu mají od pátku k dispozici obyvatelé břeclavského sídliště Na Valtické. Před tamní základní školou nově stojí zařízení, které jeho autor Radek Staňka ze společnosti Moje odpady nazývá biotejner.

Hnědé popelnice na bioodpad v Brně zatím nebudou. Jeden z projektů participativního rozpočtu Dáme na vás přitom navrhoval rozmístit po městě téměř čtyři stovky hnědých kontejnerů. Odbor životního prostředí i Kancelář architekta města Brna ho ale shodně zamítly jako neproveditelný. V ulicích už by barevných nádob podle nich bylo moc a náklady na svoz by byly příliš vysoké.