Hnědé popelnice na bioodpad v Brně zatím nebudou. Jeden z projektů participativního rozpočtu Dáme na vás přitom navrhoval rozmístit po městě téměř čtyři stovky hnědých kontejnerů. Odbor životního prostředí i Kancelář architekta města Brna ho ale shodně zamítly jako neproveditelný. V ulicích už by barevných nádob podle nich bylo moc a náklady na svoz by byly příliš vysoké.
Množství tříděného odpadu v Brně každý rok roste. Popelnice na bioodpad ale chybí
Hnědé popelnice po celém Brně už magistrát v minulosti plánoval. Na zkoušku je před dvěma lety dostali lidé v Masarykově čtvrti. Do dalších městských částí už se ale nerozšířily. „Jedním z hlavních důvodů bylo to, že by nešel snížit svoz komunálního odpadu, naopak by musel zůstat stejný a plus by se musel svážet i bioodpad,“ řekl mluvčí magistrátu města Brna Filip Poňuchálek.
Do ulic by podle něj muselo vyjet mnohem více nákladních aut, která také znečišťují životní prostředí. Obyvatelé tak musejí nadále bioodpad vozit na jedno z třiceti sedmi sběrných středisek.
Recyklovat lze jen třetinu obsahu žlutých popelnic
Zatímco množství komunálního odpadu v Brně ubývá, tříděného je rok od roku víc. I takový odpad musejí pracovníci spalovny ještě vytřídit. Ve žlutých popelnicích na plasty je třeba i stavební suť nebo dětské pleny. Celkem sedmdesát procent obsahu žlutých kontejnerů skončí ve spalovně, jako zdroj tepla a elektřiny. Recykluje se jen třicet procent.
PET lahve a tvrdé plasty zpracovává jako jedna ze čtyř v Česku firma v Modřicích u Brna. „Za jednu tunu zaplatí zhruba deset tisíc korun. To jsou zhruba tři balíky,“ spočítala obchodní náměstkyně SAKO Iveta Jurenová.
Z PET lahví se vyrábí koberečky nebo roušky
I v Modřicích čeká lahve dlouhá cesta, nejdříve strojové třídění, pak ruční. „Stačí jedno to víčko, které kontaminuje potom celý ten pytel na výstupu. Recyklujeme PET a víčko je také recyklát, který používá ale jiná firma na jiné výrobky,“ řekl ředitel společnosti Petka Josef Hejl.
Z výsledného PET recyklátu se pak vyrábějí například koberečky do aut, přidávají se jako přísada do dětských plen nebo hygienických roušek.
Čárové kódy nebo nálepky mají lidi motivovat
Radnice obyvatele k třídění odpadů motivují různými způsoby. Například v Břeclavi budou množství a složení odpadu sledovat pomocí čárových kódů. Ten dostanou místní na každý pytel s komunálním odpadem. Čím lepší třídění a méně odpadu, tím větší sleva na poplatku, až sedmdesát procent.
O změně systému teď uvažují i ve Slavkově u Brna. Zatím si tam lidé nálepkami určují, jestli chtějí popeláře vidět častěji, a tedy zaplatí více peněz, nebo jestli jim stačí levnější, méně frekventované svozy. Systém měl motivovat lidi k většímu třídění. Radnici se ale přestává vyplácet, někteří lidé se podle ní snaží pokoutně ušetřit. „Často se v našich městských koších objevují pytle s odpadem z domácností. Máme taky problémy u kontejnerů s tříděným odpadem,“ řekla mluvčí města Veronika Slámová.
