Recyklace strana 3 z 3

V Praze roste dům za pomoci recyklovaného betonu. Materiál, který stavbaři použili poprvé, má podobné vlastnosti jako ten klasický. K jeho výrobě ale stačí suť obohacená takzvanou nanopříměsí a přírodní kámen není potřeba. Jde o český patent, který může ulevit životnímu prostředí.

Česká firma ve spolupráci s vědeckými pracovníky vyvinula novou recyklační technologii, která dokáže použité plasty proměnit na olej, ze kterého se pak mohou vyrobit další plasty nebo pohonné hmoty. První plně funkční jednotku představila společnost v Chomutově, s unikátním strojem chce ještě letos vyrazit na trh.

Byli zkušenými inženýry, předběhli dobu s podlahovým vytápěním i s budováním akvaduktů a použitím betonu coby stavebního materiálu. A nyní vychází najevo, že staří Římané byli také mistry recyklace odpadových materiálů.

Řada škol ukončuje pravidelný sběr papíru. Kvůli velmi nízké ceně se jim nevyplatí, v některých třídírnách navíc papír už vůbec nevykupují. Starý papír totiž přestala odebírat Čína a o jeho nákup teď není zájem. Peníze za papír dříve školy využívaly na nákup pomůcek, vybavení tříd nebo pořádání akcí.

Ministerstvo životního prostředí se zabývá krizí na trhu s tříděným papírem. Společnost EKO-KOM, která organizuje sběr, proto připlatí odpadovým firmám, aby materiál z obcí svážely. Jeho ceny totiž spadly na minimum. Stalo se tak proto, že jej přestala odebírat Čína a odpad se počátkem roku nahromadil v Evropě. Ta ale nemá dost recyklačních linek a neumí tak velké množství zpracovat.

Poslanci se v lednu začnou zabývat novou odpadovou legislativou, která by měla platit od roku 2021. Čtyři zákony regulují mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Diskuse se dlouhodobě vede nad otázkou celoplošného zálohování PET lahví, se kterou návrh zákona nepočítá. Povinnost vykupovat zálohované PET lahve funguje třeba ve velkých obchodech v Německu.

S plošným zálohovým systémem plastových lahví PET se v Česku sice nepočítá, nicméně internetový prodejce potravin Košík.cz spolu s výrobcem Mattoni spouští pilotní projekt, který využívá zálohování. Mattoni slibuje, že dotyčná lahev se následně znovu zpracuje na další. A takto se dá použít až zhruba padesátkrát, sdělili zástupci obou firem.

Vláda schválila odpadové zákony, které mají mimo jiné motivovat k recyklaci. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by se v Česku také měly nejpozději od května 2021 přestat používat některé druhy jednorázových plastových výrobků, jako příbory či brčka. Kabinet rozhodl i o nárůstu minimální mzdy od příštího roku o 1250 korun na 14 600 korun měsíčně. Ministři kývli také na zvýšení platů hasičů a policistů i odměn pro komunální politiky.

Babišův kabinet měl v úterý projednávat čtveřici zákonů, které řeší mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Tento bod ale podle tiskového odboru přerušil, vláda by se k němu měla vrátit na konci listopadu. Nová odpadová legislativa má začít platit od roku 2021 a má za cíl motivovat k většímu třídění odpadu a recyklaci. Zákony však mají své kritiky, například ekologové nesouhlasí s odložením konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030.

Konec skládkování v Česku se sice odkládá, ale svoz komunálního odpadu v dalších letech zdraží. Ušetří ti, kdo budou třídit, vyplývá z připravovaného nového balíku zákonů věnovaných odpadům a nakládání s nimi. Legislativu v současnosti připravuje ministerstvo životního prostředí a její zrod je bolestivý. Ministerstvo vypracovalo již druhou verzi, dostalo k ní tři tisíce připomínek a nakonec ji k dopracování vrátila legislativní rada vlády.

Česko je podle Eurostatu v rámci EU zemí s třetím nejmenším množstvím komunálního odpadu na člověka. Zatímco dvě třetiny států ale produkci odpadu snižují, v tuzemsku je to rok od roku naopak a země zaostává i v jeho dalším zpracování. A to i přesto, že se v současnosti recykluje zhruba pětkrát víc materiálu než před deseti lety.

Ve třech stanicích římského metra se objevily automaty, v nichž mohou lidé směnit plastové lahve za jízdenku na veřejnou dopravu. Informoval o tom web The Local s odvoláním na římské úřady. Ty po testovacím roce rozhodnou, zda systém rozšíří, anebo od něj odstoupí.

Staré a nepoužitelné mobilní telefony svým majitelům obvykle nepřekáží. Ti tak často neřeší jejich recyklaci. Mobily ale obsahují třeba vzácné kovy, které se dají znovu využít. Dosud největší sběrnou akci proto na začátku června podpořila i Česká pošta.

Ve Francii bude do dvou až čtyř let zakázáno ničení nového neprodaného zboží, jako je oblečení, hygienické potřeby, kosmetika a elektronika. Oznámil to premiér Édouard Philippe. Francie bude podle něj první zemí na světě, která tomuto ukázkovému příkladu plýtvání učiní přítrž. Opatření doplňuje kroky, které už Francie podnikla proti vyhazování potravin, napsala agentura AFP.

Zálohový systém nezaručí zvýšení sběru PET lahví na devadesát procent, ohrozí třídění ostatních druhů odpadů a nemotivuje spotřebitele, aby nepohazovali odpad v přírodě. Vyplývá to ze studie, kterou pro ministerstvo životního prostředí vypracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA). Resort tak reaguje na výzvu iniciativy Zálohujme, která je složená ze zástupců Institutu cirkulární ekonomiky, Vysoké školy chemicko-technologické a Karlovarských minerálních vod a zálohový systém prosazuje.

Země jihovýchodní Asie začaly ve velkém vracet Západu kontejnery s odpadem určeným pro recyklaci. Podle jejich úřadů se místo tříděného odpadu často jedná o směs komunálních odpadků a dalších položek, jako CD nosiče, které jsou k dovozu zakázané. Západní země tak podle nich maskují smetí, jež samy nedokážou zpracovat. Problém s objemem dováženého odpadu v regionu navíc narostl poté, co v minulém roce Čína přestala vykupovat plasty. Ta dříve bývala pro Západ největším odbytištěm.

Bioplasty vyrobené z kukuřičného škrobu nebo z kyseliny polymléčné mohou představovat pro životní prostředí větší hrozbu než běžný plast. Nelze je totiž odhodit do žlutých kontejnerů na plasty a nejsou zcela rozložitelné, upozorňovali experti v rámci konference ke kampani Dost bylo plastu. Řešením jsou podle odborníků opakovatelně použitelné plasty, například v podobě zálohovatelných kelímků.

Vědci Kalifornské univerzity v San Diegu vylepšili recyklační proces, který umí znovu využít použité katody ze starých li-ion baterií. Jejich objev je bezpečnější a spotřebovává méně energie než dřívější metody.

Patří do kontejneru, nebo spíš zpátky do obchodu? V Česku pokračuje diskuse o tom, jestli by země neměla, například po vzoru Německa, zavést zálohy na PET lahve. Část výrobců nápojů je pro, část proti – stejně jako například obce. Většina účastníků středečního setkání Spotřebitelského fóra se shodla, že navrhovaný systém záloh není nutný. Podle zastánců změny by ale zálohy pomohly snížit množství PET lahví odhozených v přírodě.

Turecko chystá po zpoplatnění plastových tašek další opatření v boji s odpadky. Vláda chce kupříkladu zavést zálohované obaly na všechny nápoje. Drtivá většina odpadu ale dál končí na skládkách, případně v moři.

Od 16. února budou moct Pražané na určených zastávkách nově odevzdávat v rámci mobilního sběru nebezpečného odpadu i potravinářské oleje a tuky. Rozšířením stávající služby chce pražský magistrát předcházet ucpávání kanalizací a podpořit recyklaci tohoto biologicky rozložitelného odpadu.

Skládky se nejspíše budou tyčit nad českou a moravskou krajinou až do konce příštího desetiletí. Zatím sice platí, že nebude možné skládkovat od roku 2024, ministerstvo životního prostředí ale připouští posun na rok 2030. Pro odklad jsou obce, podle kterých by jinak bylo málo času na přípravu a musely by zdražit poplatky za odpad. Ekologičtí aktivisté s tím však nesouhlasí.

Pracovní skupina Zálohujme chce v Česku zavést zálohový systém na PET lahve. Podle jejích údajů se v Česku k recyklaci odešle 57,5 procenta PET lahví, zavedení záloh by podle ní snížilo dopady výroby a recyklace těchto plastových obalů na životní prostředí o 28 procent. Skupina vychází z výsledků studie, kterou zveřejnila v úterý.

Bavlněné tašky mají na životní prostředí horší dopad než polyesterové textilní tašky pro opakované použití, popsali vědci ve studii, která vznikla pro ministerstvo životního prostředí. Zkoumání celkových dopadů se přitom kvůli obrovskému množství faktorů ukázalo jako neobyčejně složité.