Nápoje ve skleněných lahvích se vrací do supermarketů. Budou zálohované

3 minuty
Události: Výrobci nápojů se vrací ke sklu
Zdroj: ČT24

Čeští výrobci nápojů se částečně vrací ke skleněným lahvím. Ty budou zálohované a bude je možné vrátit v automatech umístěných například v supermarketech. Výrobci rozhodnutí zdůvodňují mimo jiné ekologickými požadavky některých zákazníků, kteří nechtějí využívat jednorázové plasty.

V posledních letech byly skleněné lahve spíše výsadou restaurací. Nyní se nealkoholické nápoje v těchto obalech vracejí do supermarketů. V září je tam uvede například karlovarská minerálka.

„Jsou zákazníci, které mrzí, že nejsou zálohované petky, a chtějí nám obaly vracet. Právě pro ně je zálohované sklo,“ uvedla mluvčí Mattoni 1873 Andrea Brožová. Zkušenost má výrobce i se zálohovanými PET lahvemi z recyklátu nebo plechovkami.

Počítá s tím i obchodní řetězec Lidl. „Lidé budou skleněnou lahev na minerální vodu vracet do automatu, který znají při vracení zálohovaných pivních lahví. Výše zálohy bude pět korun,“ řekl mluvčí řetězce Tomáš Myler. 

Kofola bere skleněnou lahev jako rozšíření sortimentu

Širší nabídku obalů bude mít taky Kofola. Skleněnou lahev uvede na jaře. „Nemyslíme si, že by obaly v PETu vymizely, jsou velice praktické. Nemyslíme si, že to bude náhrada těchto obalů, spíš rozšíření sortimentu,“ řekl generální ředitel Kofoly Daniel Buryš.

S jednorázovými plasty chce do konce roku skončit Plzeňský Prazdroj. Už nyní 70 procent jeho zákazníků kupuje vratné obaly. A roste zájem o plechovky. „Výhodou plechu u hliníku je to, že se z plechovky po recyklaci dá znovu vyrobit plechovka,“ uvedla manažerka výrobních materiálů a obalů pivovaru Martina Vajskebrová.

Také řetězec Billa eviduje snahy o zavedení nových typů obalů. „Do budoucna bude hrát roli i recyklovaný hliník,“ říká jeho koordinátor udržitelného rozvoje Ivan Holub.

Otazníky u plošného zálohovacího systému

Někteří proto volají po zálohování jak plechovek, tak PET lahví. „Znamenalo by to postavit někam nový automat na vybírání lahví, nový skladovací prostor. Bylo by potřeba, aby je lidi vraceli nepoškozené, nesešlápnuté, přitom lidi tady 30 let učíme PET sešlapovat,“ řekl k tomu prezident Svazu průmyslu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Ředitelka divize udržitelnosti společnosti Renegadz-McCann Prague Hana Fořtová však říká, že když systém zálohování funguje v jiných zemích, neznamená to ještě řešení pro nás. „Protože Češi třídí odpad poměrně dobře.“ 

Oporu zatím nemá plošný zálohovací systém ani v legislativě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 32 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...