Spojené státy jsou hlavním zdrojem plastového odpadu. Místo recyklace končí umělá hmota v zemích třetího světa

Spojené státy nezvládají recyklaci plastů a staly se největším producentem umělohmotného odpadu na světě. Vyplývá to z výzkumu, který vyšel v odborném časopise Science Advances.

Spojené státy dlouhodobě uvádějí, že jsou na špičce v recyklaci umělých hmot. Nová studie ale ukázala, že to není pravda – starší údaje totiž neuváděly, kolik odpadu USA vyvezou do zahraničí, kde se mnohdy odpad nezpracovává, ale prostě vyklopí do moře nebo na skládky – místo, aby se recykloval.

Nová analýza dat, která vycházejí z údajů do roku 2016, ukázala, že více než polovina amerického plastového odpadu byla vyvezena ze země – konkrétně to bylo 1,99 milionu tun z celkem 3,91 milionu tun. Z tohoto exportu odpadu ho šlo 88 procent do zemí, které mají s recyklací zásadní problémy, nedá se tedy očekávat, že zde k jeho recyklaci došlo.

Navíc 15 až 25 procent vyvezené umělé hmoty bylo tak nízké kvality, že není možné ji nějak smysluplně vrátit do oběhu. Autorům studie z toho vyšlo, že nejméně milion tun plastů z USA skončí někde v přírodě nebo mimo recyklační zařízení.

„Celé roky se spousta odpadů, které házíme do modrých popelnic, vyvážela na recyklaci do zemí, které mají problém s recyklací vlastního odpadu – natož, aby dokázaly zvládnout ty hromady, které se tam dostanou ze Spojených států,“ uvedla oceánografka Kara Lavender Lawová, spoluautorka výzkumu.

„A když se zamyslíte nad tím, jak velké množství umělých hmot se vlastně recyklovat nedá, protože jsou nekvalitní, kontaminované anebo obtížně zpracovatelné, není vlastně úplně překvapení, kolik jich skončí v přírodě,“ doplnila.

Odpad končí v oceánech

Z nových údajů vyplývá, že asi 2 až 3 procenta všeho plastového odpadu, který vznikl v USA, skončilo ilegálně v přírodě přímo ve Spojených státech. Nejčastěji se umělé hmoty dostávají do moře – největší část odpadu skončí ve vzdálenosti do 50 kilometrů od pobřeží a snadno se tedy větrem nebo jinými procesy do oceánu dostanou.

„Spojené státy spotřebují nejvíc plastů ze všech zemí světa. Ale místo, aby se tomuto problému podívaly do očí, outsourcují ho na rozvojové země. Stali jsme se tak hlavním viníkem znečištění oceánů,“ dodal Nick Mallos, další z autorů práce. Podle něj se musí začít s řešením u spotřebitelů: tedy méně plasty využívat – a když už to je nutné, tak se o odpad mnohem lépe starat.

Studie ukazuje, že i když populace USA tvoří jen 4 procenta té světové, jsou Spojené státy zodpovědné ročně za 17 procent plastového odpadu na Zemi. Průměrně jeden Američan vytvoří dvojnásobek plastového odpadu než Evropan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 3 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 21 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...