Na MIT vymysleli plast pevnější než ocel. Vylepšené mobily se po pádu na zem už nerozbijí

Chemičtí inženýři z Massachusettského technologického institutu (MIT) oznámili, že vyvinuli nový typ plastu, který je dvakrát pevnější než ocel a jednou by se mohl používat jako stavební materiál.

Materiál nazvali 2DPA-1  a popsali, jak unikátní vlastnosti má. Je lehký a tvarovatelný podobně jako klasické umělé hmoty, ale jeho pevnost a odolnost vědci přirovnávají spíše k oceli nebo neprůstřelnému sklu.

Inženýři z MIT předpokládají, že 2DPA-1 už brzy dostane zajímavější a lépe zapamatovatelné jméno a že se začne v blízké budoucnosti používat zejména jako nátěr pro zvýšení odolnosti objektů a později i přímo jako konstrukční materiál.

„O plastech obvykle nepřemýšlíme jako o něčem, co by se dalo použít k podepření budovy, ale s tímto materiálem můžemě dělat úplně nové věci,“ uvedl profesor chemického inženýrství na MIT Michael Strano. „Má úplně neobvyklé vlastnosti.“

Superpevný polymer

2DPA-1 je polymer, což znamená, že patří do kategorie, která zahrnuje všechny druhy plastů. Ale zatímco všechny ostatní polymery existují v jednorozměrných řetězcích, na jejichž konce se přidávají nové molekuly, 2DPA-1 roste ve dvou rozměrech, a vytváří tak polyaramid v podobě jakéhosi listu.

„Místo toho, abychom vytvořili molekulu podobnou špagetám, můžeme vytvořit molekulární plochu podobnou listu, kde se molekuly zaháknou za sebe ve dvou rozměrech,“ popsal Strano. A právě tato dvourozměrnost dodává 2DPA-1 jeho pevnost. Odtraňuje tak totiž mezery, které existují mezi polymerními řetězci v jiných plastech. 

Vlastnosti, které MIT uvádí, jsou ohromné: Mez v pevnosti tahu, tedy síla, která je nutná k jeho zlomení, je dvakrát větší než u oceli – a to přesto, že má jen asi šestinu její hustoty. Je tedy nejen pevný, ale i lehký.

Výzkumníci ho také srovnávají s neprůstřelným sklem. Oproti němu je asi pětkrát pružnější a tedy odolnější vůči deformaci. Inženýři výsledky popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Nature.

Nezničitelná bariéra

Nejbližší komerční využití 2DPA-1 je podle vědců v podobě velice tenoučkého povlaku, který by se mohl aplikovat například na automobily, telefony nebo jiné předměty. Vrstva by byla tak tenká, že by byla neviditelná, ale přesto by dávala předmětům vynikající odolnost. Například mobilní telefon vylepšený tímto způsobem by se už po pádu na zem nerozbil.

Díky uzavřené molekulární struktuře materiálu ve srovnání s jinými plasty je nepropustný pro vodu a plyny, takže nabízí mimořádně vysoký stupeň ochrany před oxidací, rzí nebo hnilobou. „Tento druh bariérového povlaku by se mohl používat k ochraně kovu v automobilech a jiných vozidlech nebo ocelových konstrukcí,“ doplňuje Strano.

Budoucí možnosti využití 2DPA-1 však sahají dále, protože molekulární listy lze teoreticky skládat na sebe a vytvářet z nich i stavební materiál  – anebo je použít jako nanotrubičky či nanovlákna v kompozitním materiálu, jako jsou uhlíková vlákna.

Levný a ekologický

A navíc jeho výroba probíhá chemickou cestou a vyžaduje proto jen málo energie ve srovnání s materiály, jako je ocel nebo sklo. Tím by zase mohl pomoci v potlačení klimatických změn – právě výroba materiálů, jako je ocel, má nezanedbatelný podíl na zvyšování emisí skleníkových plynů. 

Další slibnou vlastností 2DPA-1 je, že ho lze snadno vyrábět ve velkém množství. To znamená, že na rozdíl od některých nedávných „zázračných materiálů“, jako je například grafen, by mělo být snadné rozšířit jeho výrobu i mimo laboratoře – a to naznačuje, že by nemusel být astronomicky drahý.

Inženýři také teoreticky předpokládají, že by měl být recyklovatelný. Pokud se použije ve formě vláken, mělo by být možné jej znovu využít pomocí předení nebo rozvláknění jako u kevlarových vláken a v jiných formách by mohl být recyklovatelný chemicky jako nylon. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...