Na MIT vymysleli plast pevnější než ocel. Vylepšené mobily se po pádu na zem už nerozbijí

Chemičtí inženýři z Massachusettského technologického institutu (MIT) oznámili, že vyvinuli nový typ plastu, který je dvakrát pevnější než ocel a jednou by se mohl používat jako stavební materiál.

Materiál nazvali 2DPA-1  a popsali, jak unikátní vlastnosti má. Je lehký a tvarovatelný podobně jako klasické umělé hmoty, ale jeho pevnost a odolnost vědci přirovnávají spíše k oceli nebo neprůstřelnému sklu.

Inženýři z MIT předpokládají, že 2DPA-1 už brzy dostane zajímavější a lépe zapamatovatelné jméno a že se začne v blízké budoucnosti používat zejména jako nátěr pro zvýšení odolnosti objektů a později i přímo jako konstrukční materiál.

„O plastech obvykle nepřemýšlíme jako o něčem, co by se dalo použít k podepření budovy, ale s tímto materiálem můžemě dělat úplně nové věci,“ uvedl profesor chemického inženýrství na MIT Michael Strano. „Má úplně neobvyklé vlastnosti.“

Superpevný polymer

2DPA-1 je polymer, což znamená, že patří do kategorie, která zahrnuje všechny druhy plastů. Ale zatímco všechny ostatní polymery existují v jednorozměrných řetězcích, na jejichž konce se přidávají nové molekuly, 2DPA-1 roste ve dvou rozměrech, a vytváří tak polyaramid v podobě jakéhosi listu.

„Místo toho, abychom vytvořili molekulu podobnou špagetám, můžeme vytvořit molekulární plochu podobnou listu, kde se molekuly zaháknou za sebe ve dvou rozměrech,“ popsal Strano. A právě tato dvourozměrnost dodává 2DPA-1 jeho pevnost. Odtraňuje tak totiž mezery, které existují mezi polymerními řetězci v jiných plastech. 

Vlastnosti, které MIT uvádí, jsou ohromné: Mez v pevnosti tahu, tedy síla, která je nutná k jeho zlomení, je dvakrát větší než u oceli – a to přesto, že má jen asi šestinu její hustoty. Je tedy nejen pevný, ale i lehký.

Výzkumníci ho také srovnávají s neprůstřelným sklem. Oproti němu je asi pětkrát pružnější a tedy odolnější vůči deformaci. Inženýři výsledky popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Nature.

Nezničitelná bariéra

Nejbližší komerční využití 2DPA-1 je podle vědců v podobě velice tenoučkého povlaku, který by se mohl aplikovat například na automobily, telefony nebo jiné předměty. Vrstva by byla tak tenká, že by byla neviditelná, ale přesto by dávala předmětům vynikající odolnost. Například mobilní telefon vylepšený tímto způsobem by se už po pádu na zem nerozbil.

Díky uzavřené molekulární struktuře materiálu ve srovnání s jinými plasty je nepropustný pro vodu a plyny, takže nabízí mimořádně vysoký stupeň ochrany před oxidací, rzí nebo hnilobou. „Tento druh bariérového povlaku by se mohl používat k ochraně kovu v automobilech a jiných vozidlech nebo ocelových konstrukcí,“ doplňuje Strano.

Budoucí možnosti využití 2DPA-1 však sahají dále, protože molekulární listy lze teoreticky skládat na sebe a vytvářet z nich i stavební materiál  – anebo je použít jako nanotrubičky či nanovlákna v kompozitním materiálu, jako jsou uhlíková vlákna.

Levný a ekologický

A navíc jeho výroba probíhá chemickou cestou a vyžaduje proto jen málo energie ve srovnání s materiály, jako je ocel nebo sklo. Tím by zase mohl pomoci v potlačení klimatických změn – právě výroba materiálů, jako je ocel, má nezanedbatelný podíl na zvyšování emisí skleníkových plynů. 

Další slibnou vlastností 2DPA-1 je, že ho lze snadno vyrábět ve velkém množství. To znamená, že na rozdíl od některých nedávných „zázračných materiálů“, jako je například grafen, by mělo být snadné rozšířit jeho výrobu i mimo laboratoře – a to naznačuje, že by nemusel být astronomicky drahý.

Inženýři také teoreticky předpokládají, že by měl být recyklovatelný. Pokud se použije ve formě vláken, mělo by být možné jej znovu využít pomocí předení nebo rozvláknění jako u kevlarových vláken a v jiných formách by mohl být recyklovatelný chemicky jako nylon. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 2 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 4 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 4 hhodinami
Načítání...