Spotřeba uhlí v Asii může ohrozit boj proti změně klimatu, varuje OSN

Stále větší spotřeba uhlí v Asii by mohla ohrozit pokrok v boji proti katastrofickým důsledkům klimatické změny. Uvedl to náměstek tajemníka Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) Ovais Sarmad. Svůj komentář pronesl v době, kdy se v Bangkoku koná setkání vůdců asijských zemí, na kterém se mluví o způsobech, jak posílit regionální i globální boj se změnou klimatu.

„V tomto regionu jsou stále některé země, které spoléhají na uhlí a fosilní paliva jako na zdroj energie – a v některých oblastech stále více,“ připomněl Sarmad. „To je velice, velice vážný problém, protože by to mohlo vymazat veškerý postup, kterého bylo dosaženo na jiných místech světa,“ dodal.

Podle agentury Reuters roste v rozvojových zemích, jako například v Indii, na Filipínách či ve Vietnamu, poptávka po elektrické energii. Tyto státy se ve snaze pokrýt svou sílící spotřebu energie obrací především k uhlí.

Zatímco v některých zemích se zvyšuje podíl obnovitelných zdrojů energie, v celosvětové výrobě elektřiny tvoří stále malou část, která by se mohla i zmenšovat.

Ohrožení Pařížské klimatické dohody?

Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, přičemž usiluje o stanovení cíle na 1,5 stupně. Současné nastavení by podle vědců mohlo vést k oteplení o tři stupně Celsia do konce tohoto století.

Vědci varují, že takové oteplení by mohlo posunout klimatický systém blíže k nevratným bodům zlomu. Zvýšilo by se tím riziko zničených sklizní, nucené migrace, masového vyhynutí druhů či kolapsu ekosystémů. Některým asijským městům, například Bangkoku, Jakartě či Manile, navíc kvůli rostoucí hladině oceánu hrozí zaplavení.

„Na všech úrovních je potřeba radikálních, ambiciózních činů, které přinesou velkou změnu. Máme velice málo času,“ řekl Sarmad. Po konferenci v Bangkoku bude za několik týdnů následovat klimatický summit OSN v New Yorku a v prosinci klimatická konference v Chile (COP25).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 7 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 9 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 9 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 13 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 14 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
28. 6. 2026

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
28. 6. 2026

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled