S novým rokem přicházejí i nová pravidla pro zacházení s odpadem. Přibude popelnic, kde ho lze třídit. Někde je lidé dostanou až domů a obce jim také mohou účtovat poplatky podle toho, kolik skutečně vyhodili. Opatření má napomoci rozsáhlejšímu recyklování komunálního odpadu. Podle ministerstva životního prostředí se to zatím daří jen zčásti a skoro polovina odpadu končí na skládkách. Letos budou zákonodárci projednávat i řadu předpisů o životním prostředí, mezi nimi třeba odklon od uhlí nebo zákaz jednorázových plastů.
V ulicích přibudou barevné popelnice. Vytříděný odpad chce vláda lépe recyklovat
Nakládání s odpady se letos změní (zdroj: ČT24)
Plast ze stovky obcí na východ od Prahy třídí pracovníci ve Ždánicích na Kolínsku. Rozlišují asi 15 druhů odpadu, další využití má ale jen zhruba třetina materiálu, hlavně PET lahve a obaly od drogerie. Zbytek se nevyplácí. „Kdyby tady byl odbyt i pro tyto odpady, tak se samozřejmě z toho dají třídit,“ řekl ředitel firmy Nykos Petr Jindra.
Češi třídí dobře, v unijním srovnání dokonce nadprůměrně. Jenže tím, že papír skončí v modrém kontejneru a plast ve žlutém, ještě nic nekončí a je potřeba, aby se skutečně využily. A neskončily ve spalovně nebo na skládce, jak se zčásti děje.
Odpad je surovinou, připomněl Brabec
Nové zákony reagují na hlavní evropské cíle, recyklovat se má postupně až 65 procent komunálního odpadu. Česko to teď umí z 41 procent. „Směřují Českou republiku k postupnému odklonu od skládkování, protože stále ještě hodně skládkujeme. Je jasné, že musíme víc materiálu využívat, víc recyklovat a musíme také víc energeticky využívat odpad. Odpad je surovinou,“ popsal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Recyklace komunálního odpadu
Na skládky se může vozit do roku 2030, cena za skládkování vzrostla. Poplatek se zvýšil z dosavadních 500 na 800 korun za tunu a růst bude i dál. Slevu dostanou obce, kde se dostatečně třídí. Zvedla se také maximální částka, kterou můžou účtovat lidem za vyvážení popelnic, a to z 1000 na 1200 korun ročně ze obyvatele. Legislativa podporuje vedle paušálu i jinou možnost, platit podle toho, kolik odpadu domácnosti skutečně vyprodukovaly. Šest korun za kilo nebo korunu za litr.
V ulicích ještě přibude barevných popelnic a čím dál víc domácností je bude mít přímo u domu. „V řadě měst a obcí budou muset přijmout velmi razantní, zásadní změny. Budou muset posílit třídění,“ řekl místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.
Větší podpora recyklace ale podle asociace odpadových firem pořád chybí. „Evropská unie vyzývá členské státy k tomu, aby recyklaci podpořily. Potřebuje na začátku pomoci, potom věříme, že bude soběstačná,“ uvedl výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.
Preciznější přístup, aby vytříděný odpad nekončil na jedné hromadě, bude třeba po všech stránkách. „Umíme docela dobře třídit papír, plasty, sklo. S čím máme problém, jsou částečně kovy a hodně bioodpad,“ vyjmenoval odpadový expert Hnutí DUHA Ivo Kropáček.
Koronavirus se projevil i v odpadovém hospodářství
Komunálního odpadu v posledních letech přibývá, dříve se tak projevoval i růst ekonomiky. Epidemie ale znamená také odpad a ministerstvo očekává za loňský rok další navýšení. Přesná čísla bude mít k dispozici až později.
Podle těch posledních na každého obyvatele připadá přes půl tuny odpadu. Kvůli epidemii se také na čas propadl například sběr baterií. Ročně jich každý český obyvatel průměrně vyprodukuje 11, i u nich platí, že k recyklaci se dostane jen necelá polovina.
Protiepidemická opatření ale měla i pozitivní vliv, projevila se například na kvalitě ovzduší. Koncentrace oxidů dusíku, které pocházejí hlavně z dopravy, byly o čtvrtinu nižší než v předchozích letech. Napříč Evropou očekávají vědci pokles emisí skleníkových plynů, i když zřejmě přechodný.
Odklon od uhlí podpoří 300 miliard korun
Česko také zná od loňska datum, kdy by mělo přestat využívat v energetice uhlí, a to nejpozději v roce 2038. Potvrdit to musí ještě vláda. Ministerstvo životního prostředí kvůli tomu čeká jeden obří úkol. Už letos začne rozdělovat peníze z modernizačního a dalších fondů na přechod od uhlí k jiným technologiím. Část se musí vyčerpat rychle, část do roku 2027.
„Až 300 miliard korun, což je neuvěřitelná částka, takřka třetina peněz, které vůbec přijdou do České republiky. Nějakým způsobem to bude administrovat resort životního prostředí,“ řekl ministr Brabec.
Na stole zákonodárců leží zákaz jednorázových plastů, postup proti invazivním druhům i protierozní vyhláška
Na projednání čeká také několik zákonů a není jisté, jestli je zákonodárci stihnou do voleb schválit. Patří mezi ně například novela proti invazivním druhům. Pomoci by mohla třeba v Dolních Chabrech na kraji Prahy, kde se v rybníce rozšířil rak mramorovaný, který přenáší plísňové onemocnění. „Jmenuje se račí mor, a to je pro naše raky téměř ve sto procentech smrtelné,“ vysvětlil Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Rybník tak museli vypustit a zasypat vápnem. Novela zákona by v takovém případě stanovila povinnosti jak státu, tak vlastníka pozemku. Ministerstvo životního prostředí chce schválit například i zákaz plastových brček. „Zhruba do poloviny ledna by měla být na vládě právě ta nová legislativa týkající se zákazu jednorázových plastů,“ řekl Brabec.
Na pořadu je také protierozní vyhláška. „Velmi mi chybí. Právě to, jak vypadá naše krajina, se hodně odvíjí od toho, jak se hospodaří na zemědělské půdě,“ uvedla předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti).
Například zákon, který má podpořit větší využití větru, vody nebo biomasy, ale leží ve sněmovně už od loňského května. „Musíme ho projednat, nemáme jinou možnost. Je pravda, že kvůli covidu se prostě všechno zpožďuje,“ uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).
„Pokud by tomu tak nebylo, už opravdu se velmi redukují šance na dokončení legislativního procesu za stávající sněmovny,“ řekl předseda Komory obnovitelných zdrojů a energie Štěpán Chalupa. Ministři chtějí přesvědčit kolegy, aby se jejich návrhy dostaly hned na lednová jednání.