Poslanecká sněmovna během projednávání balíčku zákonů o odpadech a obalech odmítla snahu o povinné zálohování PET lahví; vratné „petky“ tak v Česku nadále zůstanou jen jako dobrovolné. Ve snaze regulovat množství odpadu dolní komora odsouhlasila postupné navyšování poplatku za skládky, konec skládkování ale současně odsunula až na rok 2030.
Ve sněmovně padlo hned několik návrhů na ukončení skládkování dřív; hospodářský výbor chtěl rok 2028, pirátský poslanec František Elfmark rok 2027 a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová původně plánovaný termín, tedy rok 2024. „Promrháváme obrovskou šanci,“ znělo i od koaličního poslance Petra Dolínka (ČSSD).
Jako rozhodné datum pro konec skládkování nakonec platí rok 2030. Pokud zákon projde Senátem, právě od tohoto roku by neměl na skládkách končit žádný dál využitelný odpad.
„Není možné všechny zájmy vyřešit a všechny potěšit, protože mnohé ty zájmy jsou zcela antagonistické. Jsou skupiny, které by rády ukončily skládkování v roce 2027, jsou skupiny, které by to rády udělaly zítra odpoledne, a mezi tím je nějaká realita,“ komentoval výsledek ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Šéfka TOP 09 ale rozhodnutí dál kritizuje. „Přijde mi to jako naprosto nezodpovědný přístup k našemu životnímu prostředí. Budeme zaplaveni odpadky a nebudeme recyklovat tak, jak bychom měli,“ podotýká.
Vyšší poplatky za popelnice
Předloha má zavést motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálního odpadu. Sněmovna v této souvislosti přijala pozměňovací návrh Jana Schillera (ANO), který umožní ukládat část odpadu na skládku za nynějších 500 korun za tunu.
Příští rok by to bylo 200 kilogramů na obyvatele, váha by se postupně snižovala na 120 kilogramů v roce 2029. Až nad tuto hmotnost by poplatek činil příští rok 800 korun za tunu odpadu, každoročně by rostl na 1850 korun za tunu v roce 2029. Úprava podle Schillera zmírňuje dopady růstu poplatku za ukládání odpadů na obce a nepřímo na jejich obyvatele a motivuje je k výraznému zlepšení třídění.
Zákon nově navrhuje, aby obce nabízely občanům i jiné způsoby třídění, například systém zvaný PAYT. Svoz by se účtoval podle množství odpadu, podle jeho hmotnosti nebo objemu, nebo v jejich kombinaci. S novým odpadovým zákonem by se také mohla zvýšit maximální hranice poplatku, který vybírají za odpad obce od svých obyvatel. Nyní může činit až 1000 korun ročně, nově by mohl dosáhnout 1200 korun.
Sběr elektroodpadu v každé obci nad dva tisíce obyvatel
Poslanci přijali také nový zákon o výrobcích s ukončenou životností. Místa na zpětný odběr elektrozařízení, která dosloužila, budou muset jejich výrobci asi zřídit v každé obci nad dva tisíce obyvatel.
Výrobce automobilových pneumatik, baterií nebo akumulátorů bude povinen zřídit nejméně jedno veřejné místo jejich zpětného odběru v každé obci s pověřeným obecním úřadem a v případě územně členěných statutárních měst v každém městském obvodě nebo městské části. Vláda navrhovala, aby jedno takovéto místo připadalo na 25 tisíc obyvatel v rámci města nebo kraje.
K novinkám zákona patří zavedení principů takzvané ekomodulace. Znamenají, že výrobky by byly zatíženy recyklačním příspěvkem podle míry svého dopadu na životní prostředí. Cílem je ekonomicky zvýhodnit výrobky, jejichž používání či likvidace představují menší ekologickou zátěž.
Povinné zálohování plastových lahví sněmovna odmítla
Sněmovna naopak odmítla snahu o povinné zálohování PET lahví od roku 2025, které navrhli lidovečtí poslanci. Podle nich se mělo týkat plastových lahví do objemu tří litrů. Záloha měla činit tři koruny, jako je tomu nyní u části skleněných lahví. Podle kritiků by v případě přijetí změny musel stát nahrazovat zmařené investice do linek na zpracování PET lahví.
Mezi odpůrce povinného zálohování patřil ministr životního prostředí Brabec. Současný systém sběru plastových obalů je podle ministra funkční a díky němu země evropské cíle plní. Brabcovo ministerstvo chce ekonomicky zvýhodnit způsoby balení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, tedy budou lépe využitelné nebo budou mít delší životnost. Mezi tyto výrobky by podle ministra mohla patřit průhledná PET lahev.
Zálohování PET lahví prosazovala iniciativa Zálohujme. Podle ní se v roce 2018 o dva procentní body snížila míra třídění plastů, přičemž produkce plastů se za poslední desetiletí zvýšila o 40 tisíc tun. Ministerstvo naopak argumentovalo tím, že předloni se zpětně vybralo 81 procent PET lahví. Proti zavedení zálohování na PET lahve se již dříve postavil například Svaz pivovarů a sladoven ČR či někteří prodejci.
