Plasty jsou znečištěné kovy vzácných zemin, tvrdí vědci. Našli je i v hračkách a jednorázových obalech

Některé vzácné kovy, které se používají například při výrobě chytrých telefonů či jiné elektroniky, je stále častěji možné najít v běžných spotřebních plastech. Vyskytují se tak třeba v jednorázových obalech nebo dětských hračkách. Poukázal na to nový výzkum, který publikoval časopis Science of the Total Environment.

Ve své studii američtí vědci zkoumali nové i použité umělohmotné výrobky. Byly mezi nimi dětské hračky, kancelářské potřeby či třeba kosmetické nádoby.

Konkrétně se zaměřili na množství prvků vzácných zemin (REE), ale také na množství bromu a antimonu, které se v elektronice využívají jako zpomalovače hoření. Výsledky ukázaly, že jeden a více REE byly přítomné ve 24 z 31 testovaných produktů.

Vědci navíc zmíněné kovy našli například i v jednorázových umělohmotných obalech, u nichž je neregulovaná recyklace zakázaná. Výjimkou nebyly ani plasty, které vědci posbírali na pláži.

Nejčastějí se pak prvky vzácných zemin vyskytovaly v těch předmětech, které současně obsahovaly v menší míře brom a antimon. Vzácné kovy se ale objevily i v některých plastech, kde zmíněné zpomalovače přítomné nebyly. 

Všudypřítomné vzácné zeminy

Podle autorů studie se tak jedná o důkaz, že prvky vzácných zemin jsou v tomto ohledu všudypřítomné. Už dřívější výzkumy je totiž našly například v podzemní vodě, půdě nebo atmosféře. Kontaminaci plastů však v tomto ohledu vědci nespojují s pouhým jediným zdrojem či činností. 

„Prvky vzácných zemin mají v moderních elektronických zařízeních řadu důležitých využití,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! hlavní autor studie Andrew Turner z University of Plymouth.

„Do plastů se však cíleně nepřidávají. Jejich přítomnost je tak pravděpodobně důsledkem náhodného znečištění během mechanické separace a zpracování obnovitelných komponent,“ vysvětlil. 

Možné dopady na lidské zdraví v tomto ohledu zatím známé nejsou. „Tyto kovy se však našly ve větší míře v potravinách, kohoutkové vodě i některých lécích. To znamená, že plasty pravděpodobně nepředstavují významný vektor expozice běžné populace. Mohlo by to však signalizovat možnou přítomnost dalších, známějších a lépe prostudovaných chemických přísad a zbytků, které jsou důvodem k obavám,“ uzavřel Turner.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 59 mminutami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 22 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...