Recyklace strana 4 z 4

Ve Francii bude do dvou až čtyř let zakázáno ničení nového neprodaného zboží, jako je oblečení, hygienické potřeby, kosmetika a elektronika. Oznámil to premiér Édouard Philippe. Francie bude podle něj první zemí na světě, která tomuto ukázkovému příkladu plýtvání učiní přítrž. Opatření doplňuje kroky, které už Francie podnikla proti vyhazování potravin, napsala agentura AFP.

Zálohový systém nezaručí zvýšení sběru PET lahví na devadesát procent, ohrozí třídění ostatních druhů odpadů a nemotivuje spotřebitele, aby nepohazovali odpad v přírodě. Vyplývá to ze studie, kterou pro ministerstvo životního prostředí vypracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA). Resort tak reaguje na výzvu iniciativy Zálohujme, která je složená ze zástupců Institutu cirkulární ekonomiky, Vysoké školy chemicko-technologické a Karlovarských minerálních vod a zálohový systém prosazuje.

Země jihovýchodní Asie začaly ve velkém vracet Západu kontejnery s odpadem určeným pro recyklaci. Podle jejich úřadů se místo tříděného odpadu často jedná o směs komunálních odpadků a dalších položek, jako CD nosiče, které jsou k dovozu zakázané. Západní země tak podle nich maskují smetí, jež samy nedokážou zpracovat. Problém s objemem dováženého odpadu v regionu navíc narostl poté, co v minulém roce Čína přestala vykupovat plasty. Ta dříve bývala pro Západ největším odbytištěm.

Bioplasty vyrobené z kukuřičného škrobu nebo z kyseliny polymléčné mohou představovat pro životní prostředí větší hrozbu než běžný plast. Nelze je totiž odhodit do žlutých kontejnerů na plasty a nejsou zcela rozložitelné, upozorňovali experti v rámci konference ke kampani Dost bylo plastu. Řešením jsou podle odborníků opakovatelně použitelné plasty, například v podobě zálohovatelných kelímků.

Vědci Kalifornské univerzity v San Diegu vylepšili recyklační proces, který umí znovu využít použité katody ze starých li-ion baterií. Jejich objev je bezpečnější a spotřebovává méně energie než dřívější metody.

Patří do kontejneru, nebo spíš zpátky do obchodu? V Česku pokračuje diskuse o tom, jestli by země neměla, například po vzoru Německa, zavést zálohy na PET lahve. Část výrobců nápojů je pro, část proti – stejně jako například obce. Většina účastníků středečního setkání Spotřebitelského fóra se shodla, že navrhovaný systém záloh není nutný. Podle zastánců změny by ale zálohy pomohly snížit množství PET lahví odhozených v přírodě.

Turecko chystá po zpoplatnění plastových tašek další opatření v boji s odpadky. Vláda chce kupříkladu zavést zálohované obaly na všechny nápoje. Drtivá většina odpadu ale dál končí na skládkách, případně v moři.

Od 16. února budou moct Pražané na určených zastávkách nově odevzdávat v rámci mobilního sběru nebezpečného odpadu i potravinářské oleje a tuky. Rozšířením stávající služby chce pražský magistrát předcházet ucpávání kanalizací a podpořit recyklaci tohoto biologicky rozložitelného odpadu.

Skládky se nejspíše budou tyčit nad českou a moravskou krajinou až do konce příštího desetiletí. Zatím sice platí, že nebude možné skládkovat od roku 2024, ministerstvo životního prostředí ale připouští posun na rok 2030. Pro odklad jsou obce, podle kterých by jinak bylo málo času na přípravu a musely by zdražit poplatky za odpad. Ekologičtí aktivisté s tím však nesouhlasí.

Pracovní skupina Zálohujme chce v Česku zavést zálohový systém na PET lahve. Podle jejích údajů se v Česku k recyklaci odešle 57,5 procenta PET lahví, zavedení záloh by podle ní snížilo dopady výroby a recyklace těchto plastových obalů na životní prostředí o 28 procent. Skupina vychází z výsledků studie, kterou zveřejnila v úterý.

Bavlněné tašky mají na životní prostředí horší dopad než polyesterové textilní tašky pro opakované použití, popsali vědci ve studii, která vznikla pro ministerstvo životního prostředí. Zkoumání celkových dopadů se přitom kvůli obrovskému množství faktorů ukázalo jako neobyčejně složité.