Vědci přišli na to, jak účinně recyklovat baterie elektromobilů

Vědci Kalifornské univerzity v San Diegu vylepšili recyklační proces, který umí znovu využít použité katody ze starých li-ion baterií. Jejich objev je bezpečnější a spotřebovává méně energie než dřívější metody.

Hlavním autorem projektu byl profesor Zheng Chen a studie vyšla v odborném časopise Advanced Energy Materials. „Díky rychle rostoucímu trhu s elektrickými vozidly kapacita li-ion baterií během pěti let prudce vzroste,“ uvedl Chen. „Naše práce představuje řešení toho, aby se vysloužilé baterie mohly po pěti až deseti letech znovu začít používat,“ dodal.

Chenův tým v minulosti pracoval na přímé recyklaci dosloužilých katod – tato snaha měla vést k tomu, aby se dal materiál, z něhož jsou vyrobené, recyklovat. V tomto procesu se na katodě obnovovaly ionty lithia, které se během času opotřebují. Celý proces je v podstatě vrátil do jejich původního stavu. Tento postup sice fungoval, ale potřeboval velké množství energie ke stlačení lithia – a také byl podle Chena rizikový.

Jednoduché, nenáročné, účinné

Nový postup místo tlaku deseti atmosfér využívá „normální“ tlak jedné atmosféry. Toto technologické vylepšení umožňuje, aby se lithium na katodě regenerovalo v téměř pokojových podmínkách. Stále je ale zapotřebí poměrně vysokých teplot, nejprve 300 stupňů Celsia a poté 850 stupňů Celsia, nakonec látka ještě několik hodin přirozeně chladne.

Vědci použili tuto metodu, aby regenerovali baterii s technologií NMC, která je dnes používaná v mnoha elektrických vozidlech. „Vytvořili jsme nové katody z regenerovaných částic a pak jsme je otestovali laboratorně v bateriích. Regenerované katody měly stejnou kapacitu a výkon jako originální,“ komentovali výsledky autoři výzkumu.

Recyklace všech baterií

Za normálních okolností ztrácí katoda na konci životního cyklu li-ion baterie část svého lithia. Mění se také její struktura, takže klesá její výkonnost. Nově popsaný proces by tedy mohl životnost baterií mnohonásobně zvýšit.

Vědci zatím umí recyklovat jediný typ elektrické baterie, ale v nadějném výzkumu pokračují, aby se tato technologie dala použít také u jiných typů. „Naším cílem je vytvořit univerzální recyklační proces pro všechny materiály, které se na katody používají,“ vysvětlil Chen. Současně už jeho tým začal pracovat i na procesu, v němž by se dala recyklovat také anoda baterie, která bývá tvořena nejčastěji grafitem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 8 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 9 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...