Vědci přišli na to, jak účinně recyklovat baterie elektromobilů

Vědci Kalifornské univerzity v San Diegu vylepšili recyklační proces, který umí znovu využít použité katody ze starých li-ion baterií. Jejich objev je bezpečnější a spotřebovává méně energie než dřívější metody.

Hlavním autorem projektu byl profesor Zheng Chen a studie vyšla v odborném časopise Advanced Energy Materials. „Díky rychle rostoucímu trhu s elektrickými vozidly kapacita li-ion baterií během pěti let prudce vzroste,“ uvedl Chen. „Naše práce představuje řešení toho, aby se vysloužilé baterie mohly po pěti až deseti letech znovu začít používat,“ dodal.

Chenův tým v minulosti pracoval na přímé recyklaci dosloužilých katod – tato snaha měla vést k tomu, aby se dal materiál, z něhož jsou vyrobené, recyklovat. V tomto procesu se na katodě obnovovaly ionty lithia, které se během času opotřebují. Celý proces je v podstatě vrátil do jejich původního stavu. Tento postup sice fungoval, ale potřeboval velké množství energie ke stlačení lithia – a také byl podle Chena rizikový.

Jednoduché, nenáročné, účinné

Nový postup místo tlaku deseti atmosfér využívá „normální“ tlak jedné atmosféry. Toto technologické vylepšení umožňuje, aby se lithium na katodě regenerovalo v téměř pokojových podmínkách. Stále je ale zapotřebí poměrně vysokých teplot, nejprve 300 stupňů Celsia a poté 850 stupňů Celsia, nakonec látka ještě několik hodin přirozeně chladne.

Vědci použili tuto metodu, aby regenerovali baterii s technologií NMC, která je dnes používaná v mnoha elektrických vozidlech. „Vytvořili jsme nové katody z regenerovaných částic a pak jsme je otestovali laboratorně v bateriích. Regenerované katody měly stejnou kapacitu a výkon jako originální,“ komentovali výsledky autoři výzkumu.

Recyklace všech baterií

Za normálních okolností ztrácí katoda na konci životního cyklu li-ion baterie část svého lithia. Mění se také její struktura, takže klesá její výkonnost. Nově popsaný proces by tedy mohl životnost baterií mnohonásobně zvýšit.

Vědci zatím umí recyklovat jediný typ elektrické baterie, ale v nadějném výzkumu pokračují, aby se tato technologie dala použít také u jiných typů. „Naším cílem je vytvořit univerzální recyklační proces pro všechny materiály, které se na katody používají,“ vysvětlil Chen. Současně už jeho tým začal pracovat i na procesu, v němž by se dala recyklovat také anoda baterie, která bývá tvořena nejčastěji grafitem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 2 hhodinami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 20 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 21 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.